18 C 227/2023-51 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná neuhradila spotřebovanou a vyfakturovanou elektřinu, kterou jí žalobkyně dodávala do odběrného místa na adrese , adresa, . Dále žalobkyně požadovala úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, dle §3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a vznesla nejdříve námitku věcné i místní nepříslušnosti soudu. K věci uvedla, že tvrzená spotřeba se jí jeví jako nepřiměřená, faktury a upomínky jí nebyly doručeny. Požadovala, aby bylo na místě provedeno místní šetření za účelem kontroly funkčnosti měřičů.3. Po vyřízení námitek věcné i místní nepříslušnosti soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalovaná omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. SoSSE/8128878 a SoSSE/8128891, které byly uzavřeny na základě plné moci dne , datum, mezi žalobcem a žalovanou, soud zjistil, že žalovaná byla od , datum, odběratelem elektřiny na odběrném místě , adresa, (zákaznické účty 3045 3692 a 3045 3695). Žalobkyně se zavázala dodávat elektřinu do uvedeného odběrného místa a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a hradit za ni dohodnutou cenu. Cena byla konkrétně sjednána ve formě ve formě cenového tarifu ("Produktu silové elektřiny") PRE PROUD KLASIK specifikovaného v účinném Ceníku , právnická osoba, . PRE PROUD KLASIK. Jako distribuční sazba je ve smlouvě uvedena sazba „C02d“. Dále zde bylo uvedeno, že smlouva se uzavírá na dobu určitou do , datum, , a že korespondenční adresou pro zasílání vyúčtování žalované je na adrese zapsané v OR (to je Školská 689ú20, , adresa, město). Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky dodávky komodity č. 12/2021, ceník , právnická osoba, a ceník smluvních pokut. Žalobkyně vyúčtovala žalované v souladu se smlouvou a ceníkem spotřebu obou odběrných míst za období od , datum, do , datum, fakturami č. , hodnota, a 157670804 vystavenými dne , datum, a splatnými dne , datum, , z toho první zmíněná zní na částku ve výši , částka, pro zákaznický účet 3045 3692 a druhá zmíněná na částku , částka, pro zákaznický účet 3045 3695, celkem tedy za , částka, . Obě faktury byly žalované odeslány na adresu jejího sídla (jak uvedeno ve smlouvě) společně s detailním vyúčtováním, na němž bylo uvedeno fakturované období, konkrétní spotřeba, sazba a další poplatky (daň z elektřiny, systémové služby apod.). Žalovaná byla k úhradě dále vyzvána předžalobní výzvou, odeslanou žalované rovněž na adresu jejího sídla. V předžalobní výzvě žalobkyně uvedla, že požaduje uhradit rovněž , částka, za mimosoudní vymáhání.6. Na základě výše uvedeného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům.7. Účastníci řízení spolu uzavřeli smlouvy o dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), ke dvěma odběrným místům, na základě kterých se žalobkyně zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat žalované do odběrného místa na adrese , adresa, elektřinu a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Dodanou elektřinu za období , datum, – , datum, žalobkyně vyúčtovala fakturami v celkové výši , částka, , tyto žalovaná ani po upomenutí ke dni podání žaloby neuhradila -což ostatně ani netvrdila, natož prokazovala, a soud tedy shledal žalobu v této části důvodnou a výrokem I. žalobě vyhověl.8. Jelikož žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni výrokem I. přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to za období od , datum, (po splatnosti faktur) do zaplacení. Žalobkyni dále vznikl v souladu s § 513 o. z. ve spojení s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a dále ve spojení se směrnicí Evropského Parlamentu a Rady č. 2011/7/, právnická osoba, postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve výši , částka, , neboť se jedná o závazek mezi podnikateli. I tento nárok tak byl žalobkyni přiznán výrokem I tohoto rozsudku.9. Soud se nemohl zabývat námitkou žalované, že elektřina byla vyúčtována v přemrštěné výši. Žalobkyně doložila soudu vyúčtování, které obsahuje všechny povinné náležitosti vyžadované právními předpisy a je z něj zřejmé, jakým způsobem byla vyúčtovaná částka určena, přičemž uváděná cena za jednotku MWh ve vyúčtování se shoduje s cenou za jednotku MWh stanovenou ceníkem elektřiny přiloženým ke smlouvě. Soud tak nepojal žádných pochybností o tom, že vyúčtování bylo provedeno řádně a odpovídá reálně spotřebované elektřině. Žalovaná tuto námitku ostatně vznesla pouze zcela obecně a navrhla k jejímu prokázání místní šetření „za účelem kontroly funkčnosti měřičů“ - z uvedeného soud vyvodil, že žalovaná nenamítá, že by ve vyúčtování byla uvedena jiná, než skutečně naměřená, hodnota spotřebované elektřiny. Soud dospěl k tomu, že místním šetřením by ovšem nemohlo přispět k tomu, aby si soud byl schopen vyhodnotit „funkčnost měřičů“ a tento důkazní návrh zamítl. Námitka žalované o nepřiměřenosti účtované spotřeby tak zůstala nejen zcela obecná, rovněž však bez způsobilého důkazního návrhu, který by se k ní vázal. Jako taková není předmětná námitka způsobilá vyvrátit žalobní tvrzení doložená řádným vyúčtováním a soud byl v tomto směru připraven na jednání žalované poskytnout poučení dle §118a odst. 1 a 3. o.s.ř. K jednání nařízenému na den , datum, se však žalovaná již nedostavila, pročež bylo jednáno v její nepřítomnosti a soud jí tak poučení ve smyslu § 118a o.s.ř,, která by případně vedla ke specifikaci a doložení obranných tvrzení, nemohl poskytnout. Nezbývá než konstatovat, že ohledně námitky nepřiměřenosti množství účtované elektřiny žalovaná neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní.10. Soud nepřisvědčil ani námitce žalované, že faktury a vyúčtování jí nebyly řádně doručeny. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně žalované doručovala na adresu jejího sídla, jak ostatně bylo mezi stranami výslovně smluveno, faktury, vyúčtování i následná předžalobní upomínka se tak prokazatelně dostaly do tzv. sféry dispozice žalované. , právnická osoba, úprava přitom vychází z tzv. teorie dojití, podle které v souladu s § 570 odst. 1 o. z. účinky právního jednání nastávají k okamžiku, kdy projev vůle nepřítomné osobě došel. O dojití projevu vůle lze hovořit tehdy, pokud se projev vůle dostane do sféry adresáta tak, že je možné počítat za normálního běhu věcí s tím, že se adresát s tímto projevem vůle seznámil. Adresát se tedy s projevem vůle fakticky seznámit nemusí, nýbrž postačí, že se s ním mohl seznámit, tedy měl objektivně příležitost se s ním seznámit. Takovým okamžikem se v případě uložení zásilky rozumí okamžik, kdy měl adresát poprvé možnost si zásilku vyzvednout u provozovatele poštovních služeb (srov. např. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Není tedy podstatné, zda se žalovaná s doručovanými listinami skutečně seznámila, podstatné je to, že tam učinit měla možnost. Důvěryhodnosti námitky žalované ostatně nesvědčí ani to, že na vzniklý dluh ničeho neuhradila ani poté, kdy byla prokazatelně k úhradě dluhu vyzvána prostřednictvím žaloby, která jí doručena byla, přičemž vyúčtování a faktury jsou od počátku řízení součástí soudního spisu. Z uvedeného prozařuje, že důvodem nezaplacení faktur není její neznalost obsahu faktur či vyúčtování, nýbrž spíše neochota závazky plnit (viz rovněž aktuálně vedené insolvenční řízení proti žalované).11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.