20 C 262/2023-92 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se svou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení shora uvedené částky z důvodu, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí služby-dopravy nákladním automobilem RZ , SPZ, na akci „, adresa, “ a to v návaznosti na původní objednávku na jinou akci v rámci budování , Anonymizováno, , adresa, ze dne 2.6.2020. Spolupráce probíhala bez problémů, včetně akceptace vyúčtovaných služeb žalobce vůči žalovanému. Žalovaný nezaplatil pouze fakturu vystavenou dne 31.10.2020 na částku 57 233 Kč, kterou však nijak nezpochybňoval. Žalobce mu zaslal předžalobní výzvu podle § 142a odst. 1 o.s.ř., avšak ani po té nebyla uvedená částka uhrazena, přestože výzva byla žalovanému doručena do datové schránky dne 25.10.2023. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, žalobci vznikl nárok i na úroky z prodlení z dlužné částky.2. Žalovaný neuznal žalovaný nárok a navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že sice účastníci spolu v minulosti spolupracovali, nicméně všechny služby, které si u žalobce objednal, žalovaný uhradil. Tvrzené dopravy pro žalovaného vykonány nebyly a je a žalobci, aby své tvrzení prokázal. Z žalobních tvrzení navíc nevyplývají náležitosti smlouvy, která měla být mezi účastníky uzavřena. Dále namítl promlčení event. nároku s tím, že promlčecí lhůta neběží od splatnosti faktury, nýbrž od okamžiku, kdy nárok mohl být uplatněn poprvé, což by nastalo následující den po té, co žalobce provedl dopravu. Byla-li žaloba podána dne 7.11.2023 a doprava byla prováděna někdy do října 2020, pak již promlčecí lhůta uplynula. Dále doplnil, že služby provedené pro žalovaného žalobce vždy účtoval fakturou 1x měsíčně vždy za dopravu provedenou v tom kterém měsíci a to za měsíce červen, červenec, srpen, září a prosinec 2020.3. Žalobce doplnil následně svá žalobní tvrzení a uvedl, že žalobce v roce 2020 dlouhodobě prováděl pro žalovaného činnosti spočívající v dopravě zejména , právnická osoba, . Tuto autodopravu žalovaný u žalobce objednal písemnou objednávkou za cenu 550 Kč za hodinu dopravní činnosti. Za poskytované služby za celou dobu činnosti vyúčtoval celkem částku 242 409 Kč včetně DPH a to jednotlivými fakturami a to vše za stavební akci pod souhrnným názvem „, adresa, “. V návaznosti na uvedenou akci žalobce poskytoval žalovanému obdobné dopravní služby rovněž i v několika dalších zakázkách, které měli v interní komunikaci mezi účastníky označení akce „, Anonymizováno, “, „, adresa, “, „, Anonymizováno, “, „, Anonymizováno, ČB“, jak plyne i z emailové komunikace mezi účastníky. Žalovaný v nich výslovně instruuje žalobce, jak mu má vystavit faktury za tyto jednotlivé zakázky, jak má stanovit splatnost a označení akcí vyplývá i z následně vystavených faktur, které žalovaný žalobci zaplatil, vyjma zakázek, které žalovaný žalobci zaplatil v hotovosti. Žalovaný zaplatitl všechny faktury, kromě akce „, adresa, “. Rovněž i při této akci se vycházelo ze sjednané odměny 550 Kč za hodinu dopravní činnosti+DPH. Odměna byla stejná jako u akce „, adresa, “, kdy na tomto konsensu byla založena celá následující spolupráce účastníků i na dalších akcích i bez samostatných písemných objednávek a stala se tak zavednou praxí stran. Proto se nepochybně vztahuje i na spornou akci „, adresa, “ měla by se použít všude tam, kde se strany nedohodnou jinak. Objednávání dopravních služeb probíhalo v drtivé většině po telefonu, zejména instruováním samostného řidiče vozidla pana , jméno FO, , který je zaměstnancem žalobce žalovaným, který mu říkal, kam, co a jak má vozidlem navozit či jakou jinou dopravní činnost má provést a stejné to bylo i u akce „, adresa, “. Tyto skutečnosti vyplývají i z knihy jízd předmětného vozidla, ze které vyplývá pro tuto akci celkem 86 hodin dopravní činnosti. Žalovaný uvádí soudu klamavé údaje, pokud tvrdí, že o této akci nic nevěděl, když opak vyplývá z emailové korespondence ze dne 2.11.2020. Popřel námitku promlčení vznesenou žalovaným s odkazem na znění § 619 odst. 1 obč. zák., podle kterého promlčecí lhůta u práva vymahatelného u orgánu veřejné moci započne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Tak tomu může být pouze v případě, že nastala splatnost pohledávky, zákonodárce tedy evidentně váže promlčení nároku na splatnost pohledávky. Předmětná faktura má stanovenou splatnost dnem 7.11.2020 a teprve od následujícího dne, tj. 8.11.2020 může běžet promlčecí lhůta. Ve skutečnosti však promlčecí lhůta začala běžet ještě později, neboť žalobce vyzval žalovaného k zaplacení uvedené faktury až emailovou zprávou ze dne 11.11.2020 a k datu, které je ve faktuře uvedeno jako datum splatnosti, nelze při určení splatnosti v této věci vycházet. Po obdržení této zprávy byl žalovaný povinen žalobci předmětnou fakturu zaplatit bez zbytečného odkladu. Žalobce byl však srozuměn s tím, že žalovaný předmětnou fakturu uhradí ve lhůtě 14 dnů, jak sám žalovaný určil žalobci ve své emailové zprávě ze dne 2.11.2020. Splatnost by tak nastala až dne 25.11.2020. Komentářová literatura i judikatura vylučují absurdní závěr, že promlčet se může i pohledávka, která není splatná (viz např. NS ČR sp. zn. 32 Cdo 4725/2015). Žalovaného tvrzení však vychází z toho, že se promlčuje i doposud nesplatná pohledávka. Dále namítl, že nemůže jako první začít plynout subjektivní promlčecí lhůta před započetím běhu objektivní promlčecí lhůty (viz např. NS ČR sp. zn. 28 Cdo 1006/2018). Objektivní promlčecí lhůta tedy začína běžet až po splatnosti dluhu a současně, či později může teprve začít běžet subjektivní promlčecí lhůta. Zavedená praxe stran byla taková, že žalobce po provedení dopravních činností nejprve konzultoval se žalovaným rozsah poskytnutých dopravních služeb, jejich rozpis a jejich rozvržení do jednotlivých zakázek, což plyne mj. z komunikace ze dne 5.10.2020. teprve dne 2.11.2020 žalovaný rámcově rozepsal, jaké akce má žalobce vyfakturovat a s jakou splatností. Stejného dne pak žalobce reaguje finálním návrhem fakturace, který požaduje dle zavedené praxe schválit žalovaným. Schválení této fakturace už ale žalovaný nikdy neučinil a to i přesto, že byl opakovaně žalobcem vyzývám, aby mohl vystavit faktury. Žalobce pak byl nucen z důvodu absence komunikace ze strany žalovaného dne 11.11.2020 odeslat žalovanému emailovou zprávou faktury za jednotlivé akce. Ať tímto tedy žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužných částek, které se tak staly splatnými. Žalobce tedy bez schválení a souhlasu žalovaného nemohl sám podle zavedené praxe faktury vystavit, do té doby nevěděl, jak má fakturovat. Předmětná faktura byla vystavena standardně, tj. stejně, jako všechny ostatní (a žalovaným uhrazené) i za čas, po který vozidlo přímo nejezdilo, nýbrž bylo zcela žalovanému k dispozici na stavbě, když třeba čekalo na nakládku apod. , po tu dobu nemohlo být vozidlo použito jinak. U jiných faktur žalovaný tyto námitky nevznášel. To stejné platí i argumentace žalovaného, že jízdy v rámci předmětné akce z knihy jízd nevyplývají (ohledně jiných faktur k tomu neměl námitky).4. Žalovaný uvedl, že neuhradil žalobci žalovaný nárok mj. z důvodu nesouhlasu s některými cestami. Z knihy jízd dle GPS vozidla nelze zjistit, že obsahují záznamy o tom, že byla prováděna nějaká jízda pro žalovaného. Z knihy jízd rovněž nevyplývá, kde a proč vozidlo jezdilo, jak je vypočtena údajná doba jízd, jak jsou počítány přesuny, čekání atd., účtována měla být pouze doba skutečně prováděné práce (jízdy). Dále poukázal na rozpory v knize jízd vozidla a skutečně účtovaným rozsahem jízd žalobcem. Vyúčtování žalované částky je v rozporu s knihou jízd a je patrno, že jsou do něj promítány i časy, kdy zřejmě řidič vykonával své přestávky v práci, či trávil čas jinak, než výkonem činnosti. Dále k tvrzení žalobce uvedl, že žádnou lhůtu k plnění žalované pohledávky neurčil a žalobce žádnou 14ti dennní lhůtu pro splatnost faktury neakceptoval. Ostatně faktura je vystavena 31.10.2020 se splatností do 7.11.2020, rovněž žalobní petit se také odvíjí od tohoto data splatnosti (příslušenství pohledávky v podobě úroku z prodlení). Žádná dohoda o splatnosti mezi účastníky uzavřena být nemohla a také nebyla, žalovaný činnost ani fakturu neodsouhlasil. Žalobce ohledně těchto tvrzení v průběhu řízení vytváří účelové konstrukce. Ač dle tvrzení žalobce byla zavedena praxe spočívající v konzultaci provedených prací s žalovaným, v tomto případě žalobce s žalovaným nic nekonzultoval a vystavil zcela nepřezkoumatelnou fakturu, která je v rozporu s knihami jízd. Také nebyla dodržena obchodní zvyklost, že žalobce měl vystavit faktury na 1 akci za každý měsíc činnosti, neboť uvedená faktura je vystavena souhrnně za srpen, září a říjen 2020. Pokud by tedy vystavení faktury dle zvyklostí stran mělo předcházet schválení činností, ke kterému ze strany žalovaného zatím nedošlo, je tedy podána žaloba předčasně. Při argumentaci žalobce zcela opomíjí aktuální soudní praxi, zejména rozhodnutí Velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia NS sp. zn. 31 Cdo 3125/2022 z něhož jednoznačně vyplývá ohledně otázky promlčení, že ode dne,