22 C 80/2023-48 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhá určení, že jednání spočívající v převodu vlastnického práva ke stavební parcele č. , hodnota, není vůči ní účinné.2. Žalobkyně má za dlužníkem společností , právnická osoba, . pohledávku ve výši , částka, . Usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, byl zjištěn úpadek dlužníka. Pohledávka žalobkyně byla řádně a včas přihlášena do insolvenčního řízení vedeného proti dlužníku, a to přihláškou ze dne , datum, . Žalobkyně se podanou žalobou dovolává odporovatelnosti právního jednání, které se vztahuje k pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, ; č. p. , Anonymizováno, ; jiná stavba to vše se nachází v katastrálním území , adresa, ; zapsané na LV č. , hodnota, , vedeného u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen jako „Nemovitost“). Nemovitost byla na základě přiložené Kupní smlouvy ze dne , datum, prodána žalovaném, a to za kupní cenu ve výši , částka, .3. Žalobkyně namítá odporovatelnost právního jednání, které spočívá v uzavření předmětné kupní smlouvy mezi insolvenčním správcem dlužníka a žalovanou. Nemovitost byla jediným rozsáhlejším majetkem dlužníka. Žalobkyně namítala střet zájmů mezi aktéry předmětné transakce a dále to, že nemovitost byla prodána výrazně pod svojí reálnou hodnotou. Uzavřením kupní smlouvy tak došlo ke zkrácení majetkové podstaty dlužníka, čímž tedy došlo ke způsobení majetkové škody všem řádně přihlášeným věřitelům do insolvenčního řízení vedeného proti dlužníku, včetně škody způsobené žalobkyni.4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává v celém rozsahu a navrhl žalobu zamítnout. Žalovaná učinila nesporným, že v rámci insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH , spisová značka, nabyla předmětnou nemovitost. Tvrzení o střetu zájmu jsou zcela smyšlené, jakož i tvrzení o podhodnoceném prodeji nemovitosti. Nadto žalovaná uvádí, že pohledávka žalobkyně byla popřena, žalobkyně tak nemá žádnou pohledávku, která by mohla být právním jednání prodávajícího zkrácena. Žalovaná dále upozornila na nutnost odlišovat mezi právními úkony učiněnými dlužníkem, jimiž je možné odporovat postupem dle § 589 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění („OZ“), a právními úkony učiněnými insolvenčním správcem coby osobou s dispozičním oprávněním za účelem zpeněžení majetku dlužníka v konkursu jedním ze způsobů dle § 286 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění (dále jen „InsZ“). Ke zpochybnění kupní smlouvy coby smlouvy, jíž došlo ke zpeněžení majetku dlužníka prodejem mimo dražbu, InsZ stanovuje speciální mechanismus v ustanovení § 289 odst. 3 InsZ: „(p)latnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku. Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout žalobou podanou u insolvenčního soudu i po uplynutí lhůty podle věty první, nebyl-li nabyvatel v dobré víře.“. Kupní smlouvu bylo tedy možné napadnout jen žalobou na neplatnost takovéto smlouvy ve smyslu § 289 odst. 3 InsZ. Předmětná žaloba pak mohla být podána pouze v zákonem stanovené hmotněprávní lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění dotčené smlouvy v insolvenčním rejstříku, tj. do dne , datum, , a to u insolvenčního soudu, jímž je Městský soud v Praze. Jak vyplývá z obsahu insolvenčního rejstříku vedeného ve věci dlužníka, k podání předmětné žaloby v uvedené lhůtě u příslušného soudu nedošlo. Žalovaná tak zejména namítla nedostatek aktivní i pasivní věcné legitimace.5. Z předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.6. Z usnesení , Anonymizováno, č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, -A-, Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, je zřejmé, že byl zjištěn úpadek dlužníka, společnosti , právnická osoba, .7. Z přípisu insolvenčního správce dlužníka ze dne , datum, byl o zjištěno, že bylo oznámeno zahájení výběrového řízení na prodej předmětné nemovitosti.8. Ze zprávy insolvenčního správce dlužníka ze dne , datum, je zřejmé, že došlo ke zpeněžení majetku dlužníka a dne , datum, byla mezi insolvenčním správcem dlužníka a žalovanou uzavřena kupní smlouva vztahující se k nemovitosti. Došlo tak k prodeji mimo této nemovitosti mimo dražbu.9. Z přihlášky pohledávky žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že že žalobkyně přihlásila v rámci insolvenčního řízení dlužníka svoji pohledávku ve výši , částka, .10. Z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. , incidenční spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se touto žalobou domáhala určení, že její přihlášená pohledávka je po právu. Tato žaloba byla zamítnuta. V odůvodnění tohoto rozsudku je uvedeno Ze spisu zdejšího soudu MSPH , spisová značka, se podává, že na základě usnesení Městského soudu v Praze č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, -A-, Anonymizováno, ze dne , datum, bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, toto rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne. Usnesením ze dne , datum, , č.j. MSPH , spisová značka, -B-, Anonymizováno, byl na majetek dlužníka prohlášen konkurz a insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný. Věřitel (žalobce) uplatnil přihláškou pohledávku č. P7 jako nezajištěnou a nevykonatelnou v celkové výši , částka, , kdy jistina činí částku , částka, . Přihláškou pohledávky ze dne , datum, žalobce přihlásil předmětnou pohledávku a uvedl, že pohledávka vznikla na základě ústní dohody mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a dlužníkem jako odměna za zprostředkování úvěru ve výši 2% zajištěné sumy úvěrované částky. Tuto pohledávku žalobce nabyl od , tituly před jménem, , jméno FO, na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Předmětnou pohledávku na přezkumném jednání konaném dne , datum, popřel jak insolvenční správce, tak dlužník. Dále z odůvodnění vyplývá, že žalobkyně v předmětném sporu neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu na tvrzení o tom, že , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřel se spol. , právnická osoba, . (nebylo ani tvrzeno s jakou konkrétní osobou) ústní dohodou o odměně za zprostředkování a ručení úvěru. Žaloba byla zamítnuta, neboť žalobkyně tvrzené skutečnosti nijak nedoplnila a ničím nepodložila, zůstala tedy pouze v rovině tvrzení.11. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:12. Dle ustanovení § 589 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).13. Dle ustanovení § 590 odst. 1) zákona č. 89/2012, občanský zákoník, Věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.14. Dle ustanovení § 289 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku. Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout žalobou podanou u insolvenčního soudu i po uplynutí lhůty podle věty první, nebyl-li nabyvatel v dobré víře.15. Soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána po právu.16. K úspěšnému uplatnění odpůrčího práva věřitelem (v subjektivním smyslu) může dojít pouze při naplnění tří základních předpokladů, jež jsou vymezeny v první větě § 589 odst. 1. Jsou jimi existence vykonatelné pohledávky věřitele vůči dlužníkovi, právní jednání dlužníka, které zkracuje uspokojení věřitele.17. Ze znění § 589 odst. 1 nevyplývá, že by pohledávka věřitele musela existovat již v době odporovatelného jednání dlužníka. Je zde relevantní především účel právní úpravy, kterým je poskytnutí ochrany právu věřitele na uspokojení se z majetku, který dlužníkovi ušel, tj. zachování masy majetku, na kterém se může věřitel exekučně hojit. Z tohoto pohledu není důležité, kdy majetek dlužníkovi ušel, zda již před vznikem, či až po vzniku pohledávky, nýbrž podstatná je pouze skutečnost, že v době rozhodování o odpůrčí žalobě k uspokojení vykonatelné pohledávky