ECLI: ECLI:CZ:OSPH01:2024:23.C.23.2024.1 Datum: 2024-09-18 Předmět: o určení neplatnosti výpovědi Ustanovení: ["§ 97 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 8 z. č. 300/2008 Sb."] ["výpověď z nájmu""nebytový prostor""nájem prostoru sloužícího k podnikání""bezdůvodné obohacení""nájem nebytových prostor""právo na soudní ochranu""dlužné nájemné""smlouva nájemní"]
O co šlo: o určení neplatnosti výpovědi (["§ 97 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 8 z. č. 300/2008 Sb."])
1. Žalobce se ve své žalobě domáhá neplatnosti výpovědi z nájmu k nebytovým prostorám, které užívá na základě nájemní smlouvy ze dne , Anonymizováno, , uzavřené v , Anonymizováno, s pronajímateli uvedenými na straně žalované. Předmětem nájmu jsou prostory sloužící k podnikání, nacházející se v suterénu bytového domu , adresa, o celkové ploše 6 m2, nyní využívané jako provozovna směnárny. Dne , Anonymizováno, byla žalobci doručena do datové schránky výpověď z nájmu prostoru sloužícího k podnikání, které nájemce užívá na základě smlouvy ze dne , Anonymizováno, . Žalobce (nájemce) podal proti výpovědi výše specifikované nájemní smlouvy námitky, a to dne , datum, (, Anonymizováno, . a , datum, byla sobota a neděle). Výpověď považuje za neplatnou a má zato, že žalovaný mohl podat u Obvodního soudu pro Prahu 1 žalobu na vyklizení těchto prostor. Žalobce uvádí (zcela shodně jako v uplatněných námitkách), že výpověď ze dne , datum, byla dána v rozporu s nájemní smlouvou, neboť výpovědní důvod neodpovídá skutečnosti. Dle žalobce pravým důvodem výpovědi je nátlak na žalobce jako nájemce, aby vyklidil jiné pronajaté prostory, které mu pronajímatelé (žalovaní) pronajali. Konec výpovědní doby není možné dodržet. Žalovaní neplatně vypověděli žalobci nájem z jiných nebytových prostor, a to z nebytového prostoru sloužícího k podnikání, nacházejícího se v suterénu budovy , adresa, , o celkové ploše 105 m2, užívaného z titulu uzavřené nájemní smlouvy ze dne , datum, , které žalobce a jeho předchůdci užívali, přičemž tato výpověď po značných investicích byla pro žalobce zcela nečekaná a žalovaní tak činili s úmyslem ponechat si (či přenechat jinému) tento zrekonstruovaný prostor včetně částečně zabudovaného vybavení a tímto se obohatit. Proti této výpovědi se žalobce rovněž brání, proto žalovaní zesilují nátlak na žalobce prostory vyklidit co nejdříve, přičemž jako nástroj užívají i zdánlivě legální prostředky (jako např. výpověď z jiného nájmu), což žalobce vnímá jako zneužití práva. Navrhují proto, aby soud rozhodl tak, že se určuje , že výpověď ze dne , datum, z nájmu z nebytového prostoru sloužícího k podnikání, nacházející se v suterénu bytového domu , adresa, , o celkové ploše 6 m2, je neplatná. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku.2. Žalovaní ve vyjádření uvedli, že považují žalobu za zcela bezpředmětnou, vykazující znaky zneužití práva na soudní ochranu ze strany žalobkyně. Žalovaní a žalobkyně spolu dne , datum, uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem nebytového prostoru. V nájemní smlouvě si s v čl. VIII. odst. 8.1. sjednali, že „Nájem sjednaný dle této smlouvy může být ukončen písemnou výpovědí kterékoliv strany bez udání důvodu“ a dle odst. 8.3. „Výpovědní lhůta je tři měsíce a započne prvním dnem následujícího měsíce po doručení výpovědi.“Žalovaní dne , datum, nájemní smlouvu v souladu s ust. VIII. nájemní smlouvy vypověděli bez udání důvodu s tříměsíční výpovědní lhůtou. Poslední den výpovědní lhůty připadal na , Datum narození advokátky, žalobkyně dne , datum, . Ve výpovědi žalovaní žalobkyni vyzvali k vyklizení a předání nebytových prostor k poslednímu dni výpovědní lhůty. Proti výpovědi z nájmu podala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce námitky, doručené žalovaným dne , datum, . Žalovaní žalobkyni výpověď z nájmu doručili dne , datum, . Ve smyslu ustanovení § 2314 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník má vypovídaná strana právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky v písemné formě. Nevznesení, popř. pozdní vznesení námitek má za následek to, že vypovídané straně zanikne právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi. Měsíční lhůta je lhůtou prekluzivní. K zániku práva s odkazem na ustanovení § 654 soud přihlédne, i když to druhá strana nenamítne. Lhůta k podání námitek je hmotněprávní. V případě hmotněprávní lhůty je nutné právní jednání učinit nejpozději posledního dne lhůty přímo vůči konkrétnímu subjektu. Pouhé odeslání právního jednání k zachování lhůty nepostačí, vyžaduje se doručení adresátovi. Lhůta k podání námitek počala běžet dne , datum, a její konec připadl na , datum, , prodloužena byla ve smyslu ust. § 604 o.z. do následujícího pracovního dne, tedy pondělí , datum, . Námitky proti výpovědi byly žalovaným doručeny do datové schránky jejich právního zástupce dne , datum, . Lhůta pro podání námitek nebyla dodržena a prekludovala jejím marným uplynutím dne , datum, . Platí přitom, že vznese-li vypovídaná strana námitky opožděně, nemusí se jimi druhá strana zabývat, neboť vypovídané straně již zaniklo právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi. Zmeškání hmotněprávní lhůty nelze prominout. Žalovaní se z důvodu opožděnosti námitkami nezabývali. Žalobkyni marným uplynutím lhůty zaniklo právo na přezkum platnosti a oprávněnosti výpovědi, žalovaní proto navrhují, aby byla žaloba bez dalšího zamítnuta. Bez ohledu na výše uvedené se žalobci z opatrnosti vyjadřují k předmětu řízení samotnému. Námitky žalobkyně směřují proti oprávněnosti výpovědi, tj. proti výpovědnímu důvodu. Žalovaní a žalobkyně si v nájemní smlouvě, s ohledem na dispozivitu právního jednání, ujednali možnost výpovědi smluvního vztahu bez udání důvodu s tříměsíční výpovědní lhůtou. Na rozdíl od úpravy nájmu bytu mohou strany v případě nájmu prostoru sloužícího k podnikání sjednat i možnost skončení nájmu bez výpovědní doby a bez uvedení důvodu. Žalobkyně naznačuje, že výpoveď bez výpovědního důvodu znamená, že vypovídající strana nesmí mít žádný důvod k výpovědi namísto logické interpretace, že vypovídající straně připadá právo vypovědět bez důvodu, z jakéhokoliv důvodu, případně z více důvodů zároveň a není povinna žádný z nich druhé straně sdělit, vysvětlit nebo prokázat. Žalovaní práva výpovědi bez uvedení důvodu v souladu s uzavřenou nájemní smlouvou využili. Dohady žalobkyně o motivaci žalovaných jsou v tomto případě bezpředmětné a nemají význam. Byť žalovaní nejsou povinni předložit výčet důvodů výpovědi nájmu, pro úplnost vyjádření uvádějí, že žalovaná se pro ně stala z důvodu jednání na straně žalované nespolehlivým smluvním partnerem, se kterým neměli zájem pokračovat ve smluvním vztahu. Žalobkyně po dobu několika měsíců zasahuje do práv žalovaných, např. -jiné pronajaté obchodní prostory ve stejné budově užívala v rozporu s nájemní smlouvou a právními předpisy, když zde bez patřičných povolení provozovala restauraci a jednání nezanechala ani po opakovaných výzvách; v těchto jiných obchodních prostorech ve stejné budově po výpovědi nájmu nepředala a nevyklidila prostory, naopak je užívá dál, aniž by žalobcům poskytovala jakékoliv plnění včetně záloh za služby; po dobu několika měsíců nehradila nájemné a je dlužníkem z titulu neuhrazeného nájemného přesahujícího , částka, , z titulu bezdůvodného obohacení za dobu po skončení nájmu je výše dluhu znatelně vyšší; žalovaným neumožňuje provést řádné odečty měřičů plynu; obchodní prostor, jež je předmětem této žaloby přenechala bez svolení žalovaných k užívání třetí osobě. Plný výčet porušení povinností považují žalovaní za nadbytečný. Obrana žalobkyně v tomto řízení (a potažmo v ostatních řízeních), že nájemní vztah byl ze strany žalovaných ukončen překvapivě a neoprávněně je zcela účelový, stejně jako tvrzení, že se žalovaní vůči žalobkyni dopouštějí jakéhokoliv jednání v rozporu s právními předpisy . Žalovaní považují tuto žalobu za obstrukční jednání, motivované snahou žalobkyně prodloužit dobu, po kterou žalovaní nemají přístup k nebytovému prostoru. Žalovaní jsou přesvědčeni, že žalobkyně zcela vědomě zneužívá skutečnosti, že od zahájení řízení o vyklizení nemovité věci do vydání pravomocného rozhodnutí a jeho výkonu běžně uplyne minimálně několik měsíců. Žalobkyně dobu do vydání pravomocného rozhodnutí ve věci považuje za prodloužení nájmu a dobu, po kterou je oprávněna s nebytovým prostorem zacházet podle svého uvážení a libosti, bez ohledu na neexistenci právního titulu a obstarávat si tak za toto období zisk. Dle žalovaných se jedná o zjevné zneužití práva zcela v rozporu v dobrými mravy. S odkazem na shora uvedená tvrzení tímto žalobci podávají vzájemný návrh, kterým se domáhají splnění povinnosti vyklizení a předání nebytového prostoru sloužícího k podnikání do dispozice žalobců.Žalobci a žalovaná dne , datum, uzavřeli nájemní smlouvu jejímž předmětem byl nájem prostoru sloužícího k podnikání s výměrou 6 m2, nacházejícího se v budově č.p. , Anonymizováno, na parcele č. , hodnota, , vše v k.ú. , adresa, , zapsáno na LV , Anonymizováno, ( „nebytové prostory“). Žalobci jako pronajímatelé tuto nájemní smlouvu vypověděli řádně doručenou výpovědí s výpovědní lhůtou 3 měsíců a žalobkyni jako nájemce vyzvali k vyklizení předmětné nemovitosti k poslednímu dni výpovědní lhůty.Žalovaná předmětný prostor nevyklidila a nepředala žalobcům zpět do jejich dispozice. Žalovaná ke zdejšímu soudu podala žalobu o určení neplatnosti výpovědi a v žalobě dala naj