64 C 80/2018-331 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného plnění. Uvedl, že dne 24. 7. 2016 došlo na jeho pojištěném pozemku (pojistná smlouva týkající se pojištění majetku) na adrese , adresa, , parcelní číslo 1490 ke škodě, a to poškození betonové konstrukce rybníka (dále rovněž jako „nádrž“) postavené v roce 2010 v důsledku silného deště a úderu blesku, příp. jiné příčiny dle ujednaných pojistných nebezpečí. Následkem toho došlo k pádu stěny ze ztraceného bednění a popraskání další části betonové stěny. Žalobce u žalované uplatnil nárok na pojistné plnění, žalovaná však nárok žalobce jako nedůvodný odmítla. Žalobce dále uvedl, že cena staveb činí přibližně 550 000 Kč, cena opravy byla určena přibližně 126 000 Kč.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, navrhovala ji jako nedůvodnou zamítnout. Žalovaná učinila nesporným, že dne 3.7.2016 byla uzavřena pojistná smlouva číslo , hodnota, s počátkem pojištění od 4. 7. 2016, bylo sjednáno pojištění obytných budov a souvisejících staveb. Součástí se staly Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů , Anonymizováno, (dále jen jako „VPP“), Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb , Anonymizováno, (dále jen jako „DPP“). Pojištěny byly dvě stavby – betonová nádrž o rozměru 14x16m s pojistnou částkou 1 000 000 Kč a betonová nádrž o rozměru 22x26m s pojistnou částkou 1 400 000 Kč nacházející se na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, katastrální území , adresa, . Prohlásila, že nahlášenou škodní událost eviduje dne , datum, , byla telefonicky nahlášena, ve dnech 27. 7. 2016 a 3. 8. 2016 se konala na místě prohlídka mobilním technikem žalované. Dle žalované místo úderu blesku na traverze nebylo zjištěno, nenacházely se známky elektrických výbojů. Dle žalované došlo k události vlivem nedodržení správných technologických postupů při provádění stavby – vadná konstrukce a nekvalitní realizace, jednalo se o černou stavbu. Dále odkázala na sjednanou výluku dle článku 14 odstavec 1 b) VPP, podle které platí, že z pojištění nevzniká právo na pojistné plnění za škody, které nastaly následkem vady, kterou měl předmět pojištění již v době uzavření pojistné smlouvy a která měla a mohla být známa pojistníkovi nebo pojištěnému bez ohledu na to, zda byla známa pojišťovně. Žalovaná odkazovala na článek 22 odstavec 22 VPP, dle kterého se přímý zásah blesku (atmosférického výboje) do předmětu pojištění zjišťuje podle tepelně mechanických stop. Žalovaná provedenými prohlídkami vyloučila, že by ke škodě došlo v důsledku přímého úderu blesku, neboť nebyly zjištěny tepelně mechanické stopy, což měl vyloučit znalec , jméno FO, , znalec v oboru ochrany před bleskem a přepětím.3. Při posouzení věci soud vycházel z následujících důkazů, z nichž učinil dílčí skutková zjištění:Z pojistné smlouvy – pojištění majetku a odpovědnosti občanů uzavřené mezi žalobcem, jako pojistníkem a žalovanou jako pojistitelem ze dne 3. 7. 2016 vyplynulo, že bylo sjednáno pojištění s počátkem k 4. 7. 2016, součástí pojištění se staly i Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů , Anonymizováno, (dále jako „VPP“) a Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb , Anonymizováno, (dále jako „DPP“), pojištěnými objekty byly: betonová nádrž na ryby 14x16m s pojistnou částkou 1 000 000 Kč, betonová nádrž na ryby 22x26m s pojistnou částkou 1 400 000 Kč, v katastrálním území , adresa, , pozemek parc. č. , hodnota, , pojištění se vztahovalo mimo jiné na pojistné nebezpečí základní živel s limitem plnění 2 400 000 Kč, spoluúčastí ve výši 1000 Kč za pojistné ve výši 11 219 Kč ročně.Z Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů , Anonymizováno, vyplynulo, že dle článku 13 odstavec 1 je pojistnou událostí nahodilá událost vyvolaná sjednaným pojistným nebezpečím, se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny poskytnout pojistné plnění, pokud nastala v době trvání pojištění. Dle článku 14 odstavce 1 písmene b) z pojištění nevzniká právo na pojistné plnění za škody, které nastaly následkem vady, kterou měl předmět pojištění již v době uzavření pojistné smlouvy a která měla či mohla být známa pojistníkovi nebo pojištěnému bez ohledu na to, zda byla známá pojišťovně. Dle článku 22 odstavce 22 se přímým úderem blesku rozumí přímý zásah blesku (atmosférického výboje) do předmětu pojištění nebo do budovy, v níž se předmět pojištění nachází, který je zjištěn podle tepelně mechanických stop. Dle článku 22 odstavce 35 se výbuchem rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající v rozpínavosti plynu nebo par (velmi rychlá chemická reakce nestabilní soustavy). Dle článku 22 odstavce 23 se sesouvání půdy rozumí náhlý sesuv hornin nebo zemin vzniklý působením gravitace a vyvolané náhlým porušením dlouhodobé rovnováhy, ke které svahy zemského povrchu dospěly vývojem, pokud k nim došlo v důsledku přímé působení přírodních a klimatických vlivů a nikoliv v důsledku lidské činnosti.Z Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění Obytných budov a souvisejících staveb , Anonymizováno, vyplynulo, že dle článku 2 odstavec 1 není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení předmětu pojištění pojistnými nebezpečími živelními bez povodně nebo záplavy (dále jen „základní živel“), kterými jsou tato jednotlivá pojistná nebezpečí: mj. a) požár, výbuch, přímý úder blesku, pád letadla, případně jeho části nebo nákladu, podle písmene c) sesouváníním půdy.Ze záznamu o hlášení škodní události z interního systému vyplynulo, že pojistník nahlásil pojistnou událost dne 25. 7. 2016.Ze zápisu o prohlídce po škodní události ze dne 27. 7. 2016 vyplynulo, že pojištěný jako příčinu vzniku škody uvedl: „Při bouřce došlo k úderu blesku do traverzy u vodní nádrže AK pádu stěny ze ztraceného bednění.“, příčina vzniku škody dle zjištění technika: „nemohu posoudit“, Dále bylo uvedeno k popisu, že je úplně zborcená stěna ze ztraceného bednění a další stěna je popraskaná a vyvalená.Ze zápisu o prohlídce po škodní události ze dne 3. 8. 2016 vyplynulo, že pojištěný uvedl, že parcelu s bazény zakoupil v roce 2003, bazény stavěl s kamarádem, projekt nemá, bylo uděláno betonové pro armované dno o síle 0,25m, její stěny jsou o síle 0,20m ze ztraceného bednění hloubka je 2,20m, na dotaz, proč nikde není viditelná armatura pojištěný odpověděl, že armatura je do výšky dna 0,5m, výš bednění není proarmováno, bazén byl postaven v roce 2010, pojištěný uvedl, že blesk uhodil do jedné z traverz nad vodou, neví, proč nedošlo k poškození betonového základu, kde jsou I uchyceny, domnívá se, že uhodilo mezi desku a bednění, které se zřítilo, za zřícenou stěnou je zřízen odvodňovací prostor naplněný štěrkem a sveden do potrubí, který ústí do bazénu; podle technika místo přímého úderu nebylo zjištěno.Z dopisu právní zástupkyně žalobce ze dne 8. 8. 2016 vyplynulo, že klient oslovil odborníky za účelem vypracování vyjádření ke způsobu vzniku nahlášené pojistné události a žádá, aby pojistná událost nebyla ukončována a byla ponechána jako otevřená do doby doložení relevantních podkladů.Z vyjádření statika ze dne 20. 12. 2016 vyplynulo, že pojišťovna v dopise ze dne 12. 12. 2016 uvádí částečnou citaci bodu 3. 2, když doplňuje, že spojení stěny se základem nebylo možné ověřit přímo, neboť nádrž byla v době prohlídky dne , datum, zaplněna vodou do výše asi 1m nade dnem, statik dále uvedl, že statická zpráva byla napsána podle skutečností zjištěných při prohlídce objektu. Stav stěn v patě nebyl pod vodní hladinou zřetelný, stěny v patě se jevily celistvé, údaje je pro posouzení rovněž důležitý, proto bylo uvedeno, že údaj byl převzat ze sdělení pojišťovny, a tak to byl také označený. Po kvalitě betonu podle vzhledu si statik netroufá rozhodovat, skutečný obraz mohou podat až objektivní zkoušky pevnosti betonu v tlaku.Z písemnosti adresované právní zástupkyní žalované ze dne 21. 12. 2016 vyplynulo, že nesouhlasí s ukončením likvidace pojistné události uvedeným způsobem, odkazuje na stanovisko statika.Z odpovědi žalované ze dne 2. 1. 2017 vyplynulo, že k nesouhlasu s vyřízením škodné události uvádí, že na místě byly provedeny prohlídky, dle sdělení žalobce nebyl vy zpracován projekt k dané stavbě, bylo děláno betonové armované dno o síle 0,25m, stěny nádrže mají být o síle 0,2m ze ztraceného bednění, armatura stěn je do výše ode dna 0,5m, výše armování chybí. Žalovaná uvedla, že zjistila, že chybí přítomnost ocelové výztuže, zároveň podle údajů majitele bylo dno upraveno jen v terénu a nebylo zabetonováno, tato informace byla v rozporu s informací, kterou žalobce uvedl při prohlídce. Statik dále uvedl, že pravděpodobnou příčinou destrukce stěny s poruchou dalších stěn bylo náhlé zvýšení vodní hladiny v terénu kolem nádrže, ke kterému došlo v důsledku přívalového deště, statik se nijak nezabýval přítomností výztuže i možným chybějícím betonovým dnem. Na základě