ECLI: ECLI:CZ:OSPH01:2024:74.C.88.2023.1 Datum: 2024-12-18 Předmět: o zaplacení 109 320 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 22 z. č. 79/1957 Sb.", "§ 18 nař. vl. č. 80/1957 Sb.", "§ 3 z. č. 172/1991 Sb.", "§ 1095 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 3028 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 130 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 134 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 15 ["mimořádné vydržení""služebnost""bezdůvodné obohacení""vydržení""věcná břemena"]
O co šlo: o zaplacení 109 320 Kč s příslušenstvím (["§ 22 z. č. 79/1957 Sb.", "§ 18 nař. vl. č. 80/1957 Sb.", "§ 3 z. č. 172/1991 Sb.", "§ 1095 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 3028 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 130 z. č. 40/196)
1. Žalobce se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 109 320 Kč s příslušenstvím, která představuje bezdůvodné obohacení za užívání prostor žalobce v období od listopadu 2020 do června 2022. Žalobce tvrdí, že žalovaný byl v období do 30. 6. 2022 vlastníkem předávací stanice tepla D 12, která je umístěna v domě č. p. , Anonymizováno, na pozemcích p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . , adresa, , které je žalobce osobou odpovědnou za správu. Žalovaný předmětnou předávácí stanici provozoval, resp. umožňoval její provozování společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , přitom užíval prostory v domě, ve kterých je předávací stanice umístěna a za toto užívání ničeho nehradil. Prostor je společnou částí budovy. Výši bezdůvodného obohacení žalobce vyčíslil dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , který určil, že výše obvyklého nájemného za část budovy zatížené služebností spočívající v právu vstupovat do budovy č.p. , Anonymizováno, za účelem umístění, provozování, užívání a provádění oprav stavby předávací stanice D12 v 1. PP bytového domu , adresa, na pozemku p.č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, je 65 601,20 Kč ročně, tedy 5 466 Kč měsíčně.2. Žalovaný ve vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný učinil nesporným, že byl do 30. 6. 2022 na základě §3 zákona č. 172/1991 Sb., účinného od 24.5.1991, vlastníkem předávací stanice tepla D 12, která je umístěna v 1. nadzemním podlaží části budovy s č. p. , Anonymizováno, , na adrese , Adresa žalobce, , na pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, . Tuto stanici užíval a práva s ní spojená vykonával od kolaudace bytového domu, tedy od 13.3.1992. Dne 15.11.1993 žalovaný pronajal výměníkovou stanici společnosti , Anonymizováno, , v důsledku fúze sloučením přešla k 1.1.2003 práva z nájmu na společnost , Anonymizováno, jako součást obchodního jmění původního nájemce. Následně byla uzavřena dne 10.11.2020 nájemní smlouva se společností , právnická osoba, .. Žalovaný uvedl, že je přesvědčen, že mu v rozhodném období svědčilo zákonné věcné břemeno na základě § 22 zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon) a nárok na náhradu byl jednorázový a jako takový prekludoval ve lhůtě tří měsíců od uvedení zařízení do trvalého provozu. Žalovaný dále nesouhlasil s výši stanoveného obvyklého nájemného.3. V replice žalobce uvedl, vznik zákonného věcného břemena je vyloučen, neboť předávací stanice tepla D12 vždy měla a má výměru větší než 30 m2, , neboť z elektrisačního zákona, resp. vládního nařízení č. 80/1957 Sb., vyplývá, že energetickým podnikům přísluší oprávnění stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby zařízení pro rozvod tepla s příslušenstvím do rozlohy 30 m2. Ze stavební dokumentace vyplývá, že předmětná stanice měla do počátku výměru 55 m2 až do roku 2010, kdy se výměra zmenšila na 33 m2.4. Žalovaný naopak uvedl, že i kdyby nedošlo ke vzniku věcného břemene ze zákona, tak vzhledem k tomu, že právo věcného břemene nepřetržitě vykonával již od 13. 3. 1922, tedy od doby kolaudace objektu včetně výměníkové stanice, došlo k jeho vydržení. I pokud by se žalobci podařilo dobrou víru žalovaného zpochybnit, má žalovaný za to, že vydržel právo odpovídající věcnému břemeni mimořádně k 1. 1. 2019.5. Za nesporné bylo účastníky při ÚJ dne 4.12.2024 označeno, že žalobce je osobou oprávněnou za správu domu číslo , hodnota, , v níž je umístěna předávací stanice tepla číslo D12. Za nesporné bylo taktéž prohlášeno, že žalovaný je vlastníkem této předávací stanice na základě přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, na základě zákona 172/1991 Sb. Nesporné je mezi účastníky také to, že žalovaná strana užívá od okamžiku kolaudace 13.3.1992 předávací stanici v předmětné nemovitosti ve správě žalující strany, a že žalovaný za užívání neplatí (v podání ze dne 11.12.2024 žalobce poté uvedl, že činí nesporným, žalovaný výměníkovou stanici dlouhou dobu provozoval, nepotvrzuje však konkrétní okamžik počátku užívání).6. Spor se vede o to, zda svědčí žalované straně zákonné věcné břemeno, či zda má žalující strana nárok na bezdůvodné obohacení. V případě, že by nesvědčilo zákonné věcné břemeno, pak je zde námitka vydržení věcného břemene ze strany žalované, která taktéž je sporována ze strany žalující.7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním:8. Stavebním povolením ze dne 29. 10. 1986, jehož součástí byla ověřená projektová dokumentace pod zak. č. , hodnota, , které nabylo PM dne , datum, , má soud za prokázané, že investorem stavby , adresa, . obytného souboru , Anonymizováno, v , adresa, , k.ú. , adresa, , byla , adresa, . V tomto vyhotovení projektové dokumentace, stupně ÚP byly sporné prostory označeny č. , hodnota, – přípojka kolektoru.9. Z Projektová dokumentace „, Anonymizováno, má soud za prokázáno, že projektovou dokumentaci stupně PP (tedy prováděcí projekt, finální specifikace stavebního díla) vypracoval , Anonymizováno, , Pod , právnická osoba, . , právnická osoba, dokumentaci je sporný prostor, z něhož žalobce požaduje bezdůvodné obohacení, označen jako místnost 11 - „předávací stanice“ s uvedeným rozměrem 46,60 m2 s podlahou z betonu a stěny a stropy natřenými 2x vápenným pačokem (tj vápenocementová penetrace neomítnutého zdiva, pozn. soudu).10. Kolaudačním rozhodnutím ze dne 13. 3. 1992, které nabylo PM dne , datum, č. j. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že kolaudační rozhodnutí bylo vydané mimo jiné pro bytový objekt , Anonymizováno, , ve kterém stavba č.p. , Anonymizováno, j. obsahuje právě předmětnou předávací stanici tepla.11. Nájemní smlouvou mezi žalovaným a společností , Anonymizováno, , IČO , IČO, ze dne , datum, má soud za prokázané, že předmětem smlouvy je pronájem objektu plynové kotelny VOK 7 včetně jejího vnitřního technologického zařízení, pronájem vnitřního technologického zařízení výměníkových stanic , var. symbol, a pronájem tepelných sítí mezi výše uvedenou kotelnou a jmenovanými stanicemi, vše na sídlišti , adresa, , k. ú. , adresa, za bezúplatné zajišťování správy, údržby a provozu uvedené kotelny a výměníkových stanic. Dle čl. I. odst. 2 je žalovaný vlastníkem majetku, neboť mu svědčí nabývací titul podle § 3 zákona č. 172/1991 Sb., o majetku obcí. Přílohou 2 této smlouvy je definice vztahů mezi správcem (spol. , Anonymizováno, .) a odběratelem , Anonymizováno, , právním předchůdcem žalobce, podle níž se správce stará o údržbu městské sítě vytápění, kotelny a výměníkových stanic na účet majitele. Dodává teplo odběrateli pod kontrolou majitele (majitelem je ve smlouvě označován žalobce).12. Nájemní smlouvou mezi žalovaným jako pronajímatelem a společností , právnická osoba, . ze dne 10.11.2020 jako nájemcem má soud za prokázané, že dle čl. I. odst. 2 je předmětem smlouvy nájem teplovodního rozvodu specifikovaného v příloze za účelem rozvodu a dodávek tepelné energie pro vytápění a přípravu teplé vody. Dle čl. I. odst. 1 je žalovaný vlastníkem předmětu nájmu. Dle přílohy č. , hodnota, je v seznamu v první kolonce uvedena předávací stanice D12 na adrese , adresa, .13. Fakturami č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, vystavenými společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, jako prodávajícím zaslanou , právnická osoba, jako kupujícím má soud za prokázané, že předmětem jsou platby za odběrné místo , adresa, – D12 za příslušná období.14. Protokolem o předání staveniště ze dne 24. 8. 2010, půdorysem z 11/2010 a dokumentací pro provedení stavby z května 2010 má soud za prokázáno, že byla naplánována a provedena oprava stávající stanice tepla D 12. Dne 24.8.2010 předal žalobce staveniště společnosti , Anonymizováno, z důvodu opravy/rekonstrukce předávacích sídlišť , adresa, – Předávací stanice D12 a v důsledku této rekonstrukce byl prostor a zařízení předávací stanice zmenšeno na 33,47 m2.15. Písemným vyhotovením znaleckého posudku č. , Anonymizováno, zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 5. 2. 2020 má soud za prokázané, že cenu věcného břemene, služebnosti užívání nebytových prostor – práva vstupovat do budovy č.p. , Anonymizováno, za účelem umístění, provozování, užívání a provádění oprav stavby předávací stanice D12 v 1. pp domu , adresa, na pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, znalec, kterému zadala znalecký úkol žalovaná, stanovil v částce 65 601,20 Kč za rok. Znalec zároveň spočítal plochu předávací stanice po rekonstrukci na 33,47 m2 (tzv. nový stav)16. Přípisem žalovaného ze dne 5. 10. 2020 a 8. 9. 2020 má soud za prokázané, že si nechal zpracovat pro něj nyní závazný výklad týkající se právního titulu na základě kterého je předávací stanice umístěna v nemovitosti žalobce. Stanovisko žalovaného ze dne 8. 9. 2020 je konečné. V daném stanovisku žalovaný uvedl, že nesouhlasí s tvrzením, že se jedná o předávací stanici umístě