20 C 291/2024-35 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s tím, že se jedná o nároky ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 6.10.2012 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovaným. Součástí smlouvy byly i Smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Banka poskytla žalovanému částku ve výši 25 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit bance poskytnutý úvěr spolu se součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky a dále úroky ve výši 19,98% ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 4750 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 958 Kč. Celkovou částku se zavázal hradit formou 60 týdenních splátek ve výši 765 Kč. Žalovaný své závazky porušil tím, že byl v prodlení s jejich splácením, poslední splátku uhradil dne 28.3.2013, celkem z pohledávky uhradila částku 10 620 Kč. Pohledávka byla žalobci bankou postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 s účinností ke dni 27.9.2023, což bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy dle § 142a obč. zák.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně zaslána, přičemž protože všichni účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání (u žalovaného soud souhlas předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se k výzvě soudu ohledně souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání nevyjádřil), postupem podle § 115a o.s.ř. soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.3. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 6.10.2012, zákaznické karty žalovaného, smluvních podmínek smlouvy o půjčce a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.9.2023, podacích lístků , právnická osoba, , a.s., z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 3.6.2024, ze smlouvy o postoupení pohledávek s přílohami ze dne 21.9.2023, z obchodního rejstříku žalobce, soud zjistil skutkový stav popsaný v žalobě, který žalovaný žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil, proto jej soud vzal za prokázaný.4. Výše uvedené listinné důkazy posoudil soud za dostatečný podklad pro své posouzení právní, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by zpochybňovala jejich věrohodnost a účastníci řízení žádnou takovou skutečnost taktéž netvrdili. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost uvedených důkazu. Žalovaná strana v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobcem. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení., právnická osoba, ohledem na to, že předmětná smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným za účinnosti zák. č. 40/1964 Sb. obč. zák. (dále jen SOZ), pak je třeba aplikovat tento právní předpis.6. Podle § 657 SOZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.7. V řízení bylo prokázáno, že spolu účastníci, resp. předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému do sjednané výše peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navýšené o sjednaný úrok z úvěru a jiné poplatky dojednaným způsobem splatit. Dále vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení podle § § 517 odst. 1,2 SOZ, podle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, zde nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v pozdějším znění. Povinnost platit úrok z prodlení z dlužné částky trvá pro žalovanou až do jejího úplného uhrazení.8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1412Kč a nákladů na právní zastoupení celkem za 3 úkony právní služby po 500 Kč a 3x režijní paušál po 100 Kč, plus DPH 21%, celkem tedy 3590 Kč podle vyhl. č. 144/1996 Sb. (§ 11 a § 14b) ve znění pozdějších předpisů.