20 C 308/2024-32 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s přísl. z důvodu, že dne 24.10.2022 žalovaný v , adresa, na tramvajové zastávce Václavské náměstí fyzicky napadl úderem pěstí do pravého oka pana , jméno FO, , jenž vykonával svou práci revizora DP hl.m. Prahy, čímž mu způsobil zhmoždění víčka a periokulární krajiny, což si vyžádalo lékařské ošetření. Za výše uvedené jednání byl jmenovaný příkazem ÚMČ , adresa, , odboru občansko správních agend, oddělení správního řízení ze dne , datum, čj. , č. účtu, uznán vinným ze spáchání přestupku proti občasnkému soužití a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 23.12.2022 a vykonatelnosti dne 24.1.203. Z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele dle vyhlášky MF ČR č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, nahradil žalobce za zaměstnavatele poškozenému škodu v celkové výši 27 280 Kč, která se skládá z náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 24.10.2022 do 13.11.2022 ve výši 18 690 Kč, bolestné za 30 bodů (250 Kč za 1 bod) ve výši 7 500 Kč, úhradu nákladů spojených s vyplněním formulářů a regulečního poplatku ve výši 1090 Kč. Podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 125/1993 Sb platí, že pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá. Ve smyslu § 2910 obč. zák. žalovaný zasáhl do přirozeného práva poškozeného, když mu úmyslně ublížil na zdraví, a proto má nyní žalovaný povinnost nahradit nemajetkovou újmu, kterou způsobil. Ve smyslu § 2956 obč. zák. má žalovaný povinnost nahradit újmu nejen majetkovou (ztrátu na výdělku), ale i bolestné (nemajetkovou újmu). V důsledku toho má žalobkyně nárok, aby jí žalovaný uhradil to, co uhradila na náhradu vyplaceného pojistného plnění. Žalovaný však tuto částku žalobkyni neuhradil a to ani po předžalobní výzvě ze dne 14.2.2024. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z žalované částky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena, přičemž protože žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání a u žalovaného soud souhlas předpokládal v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se k výzvě, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání, nevyjádřil, postupem podle § 115a o.s.ř. soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.3. Z lékařské zprávy VFN v Praze ze dne , datum, , z dokladu o platbě formulářů pro pojišťovnu, z příkazu ÚMČ , adresa, ze dne , datum, , čj. , č. účtu, , ze záznamu o úrazu, z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne , datum, před Policií ČR, z hlášení pojistné události ze dne , datum, , z dokladu o výplatě pojistného plnění, z příjmového dokladu ze dne , datum, , z dokladu zaměstnavatele poškozeného o výši náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, z lékařského posudku o bolestném ze dne , datum, , z potvrzení o zaplacení regulačního poplatku ze dne , datum, , z potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti poškozeného ze dne , datum, , z předžalobní výzvy ze dne , datum, s elektronickým dokladem o doručení, z regresní výzvy žalovanému ze strany žalobkyně ze dne , datum, , , datum, a , datum, , soud zjistil skutkový stav popsaný v žalobě, který žalovaný žádným způsobem nevyvrátil ani nezpochybnil, proto jej soud vzal za prokázaný.4. Podle § 2758 občanského zákoníku se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.5. Podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 125/1993 Sb. pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá.6. Podle § 2910 obč. zák. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne dojiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.7. Podle § 2956 obč. zák. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.8. Podle § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný způsobil majetkovou i nemajetkovou škodu poškozenému panu , jméno FO, , a to svým zaviněným protiprávním jednáním, za které byl pravomocně odsouzen v přestupkovém řízení. Žalobkyně tuto škodu následně poškozenému uhradila za jeho zaměstnavatele-, právnická osoba, -a proto ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení na ni přešlo právo uvedenou částku, která se skládá z náhrady ušlého výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného, nákladů hotových výdajů a bolestného, požadovat po škůdci-tedy žalovaném. Žalovaný v řízení neprokázal, že by tuto částku uhradil a to ani částečně, ač byl před podáním žaloby vyzván k její úhradě a to opakovaně, ani žalovaný nárok žalobkyně jakkoliv nezpochybnil, ať co do základu, tak do výše. Naopak žalobkyně svoji pohledávku po žalovaném prokázala listinnými důkazy. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl v celém rozsahu.10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. l o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Výši nákladů soud určil jako náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1092 Kč a náhradu právního zastoupení sestávající z odměny za zastupování advokátem za tři úkony (převzetí věci, výzva, podání žaloby) po 2220 Kč a náhrady jeho hotových výdajů za tři úkony po 300 Kč v souladu s § 14b, § 11 a § 13 vyhl. č. 177/96 Sb. a DPH 21 %, tj. celkem 10 239,60 Kč.