22 C 14/2024-62 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, , původně domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného úvěru poskytnutému ke kreditní kartě. Příslušenstvím pohledávky pak byl sjednaný úrok z úvěru a sjednaný úrok z prodlení, včetně nákladů na uplatnění pohledávky.2. Přípisem ze dne , datum, pak žalobkyně soudu sdělila, že ze strany žalované byla dne , datum, uhrazena celá jistina ve výši , částka, a žalobkyně vzala svůj návrh co do jistiny zpět a nadále požaduje příslušenství pohledávky.3. Konkrétně byla mezi účastníky dne , datum, uzavřena Smlouva o služební kreditní kartě (dále jen „Smlouva“) a dne , datum, uzavřen Dodatek ke smlouvě o služební kartě (dále jen „Dodatek“). Ze strany žalované následně došlo k porušení povinností vyplývajících ze Smlouvy a Dodatku, kdy i po opakovaných urgencích žalovaná svůj dluh neuhradila. Tyto urgence byly bez reakce. Následně žalobkyně zaslala žalované Odstoupení od Smlouvy ze dne , datum, . Článek zvaný Úroková sazba ve Smlouvě obsahuje ustanovení o tom, že výši úrokové sazby stanovuje Oznámení o úrokových sazbách (dále jen „Oznámení“), tato sazba byla tímto dokumentem stanovena na výši 18 % ročně. Článek zvaný Splácení úvěru a úhrada úroků obsahuje ustanovení 3.7, které uvádí, že v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv svého dluhu ze Smlouvy, je povinna platit žalobci úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v Oznámení, a ta činí výši 25 % ročně. Žalobkyně nicméně využila svého dispozitivního oprávnění a požaduje pouze úrokovou sazbu ve výši 7 % ročně. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný výpůjční úrok ve výši 18 % ročně z dlužné nesplacené jistiny Úvěru, kdy poslední splátku jež se započítala částečně na jistinu, žalovaná uhradila dne , datum, . Žalobkyně výpůjční úrok kapitalizoval ode dne následujícího po dni poslední úhrady, tedy ode dne , datum, , do vydání historického výpisu, tj. do , datum, . Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení z dlužné nesplacené jistiny Úvěru, kdy obdobně jako u kapitalizovaného výpůjčního úroku vychází z Historického výpisu, kde je smluvní úrok z prodlení označen jako "Pokuta z prodlení". Při jeho výpočtu byly reflektovány splatnosti jednotlivých splátek dle smlouvy.4. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, bylo řízení částečně zastaveno a předmětem sporu zůstal již jen požadované úroky. Toto usnesení nabylo právní moci dne , datum, .5. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřil přípisem ze dne , datum, , kdy uvedla, že nárok žalobkyně co do jistiny nerozporuje, s tím, že ke dni , datum, částku jistiny žalobkyni ve výši , částka, uhradila. Rozporovala však žalobu ohledně úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.6. Konkrétně se žalovaná bránila tvrzení o úzce napojené společnosti , právnická osoba, ., jejímž společníkem byl občan Ruské federace, z důvodu restriktivních opatření vůči Rusku a jeho občanům, bylo této společnosti, potažmo žalované, zabráněno v její obchodní činnosti. Což v důsledku vedlo k paralýze žalované a lze to označit za vyšší moc, která liberuje žalovanou z hrazení vzniklé škody. Postup žalobkyně pak žalovaná označila za rozporný s dobrými mravy.7. K jednání nařízenému na dne , datum, a , datum, se pak žalovaná bez omluvy nedostavila. Žalobkyně setrvala na svých tvrzeních.8. Soud provedl k důkazu následující listinné důkazy, za kterých zjistil níže uvedené skutečnosti.9. Ze smlouvy o služební kreditní kartě č. , tel. číslo, ze dne , datum, , ve znění dodatku ze dne , datum, soud zjistil, že mezi účastníky bylo sjednáno, že ode dne čerpání úvěru se žalovaná zavázala hradit žalobkyni úrok z vyčerpané jistiny. Výše úrokové sazby žalobkyně stanoví v oznámení o úrokových sazbách. Pokud se žalovaná ocitne v prodlení zavazuje se žalobkyni hradit úroky z prodlení ve výši stanovené v oznámení o úrokových sazbách.10. Z oznámení o úrokových sazbách ze dne , datum, vyplývá, že úroková sazba z úvěru ke kreditním kartám u služebních kreditních karet byla stanovena sazbou 18 % ročně. Nepovolený debet byl úročen sazbou 25 % ročně.11. Z výpisu účtu žalované ke dni , datum, je zřejmé, že celkem došlo k čerpání částky , částka, . Vyhotovením tohoto výpisu pak došlo ke zesplatnění celého dluhu.12. Přípisem ze dne , datum, žalobkyně odstoupila od smlouvy uzavřené s žalovanou.13. Dne , datum, byla žalované odeslána předžalobní výzva.14. Z výpisu účtu žalované bylo zjištěno, že dne , datum, provedla ve prospěch žalobkyně platbu ve výši , částka, .15. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností, ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Soud rovněž dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.16. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen ,,o.s.ř.“), tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků.17. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k tomuto skutkovému závěru.18. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru na základě, které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se dostala do prodlení s jeho zaplacením. Mezi účastníky byla sjednána výše úrokové sazby z úvěru a výše smluvního úroku z prodlení. Po podání žaloby žalovaná uhradila svůj dluh vůči žalobkyni co do jistiny, tedy po splatnosti dané pohledávky. Žalovaná naopak neuhradila příslušenství nároku v podobě úroku z úvěru a smluvního úroku z prodlení.19. Po právní stránce soud danou věc hodnotil následovně.20. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zavřeli smlouvu o úvěru, kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném v rozhodném období (dále jen: “OZ“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve rekapituluje, že po částečném zastavení řízení, z důvodu uhrazení jistiny ze strany žalované a zaevidované žalobkyní dne , datum, , se předmětem žaloby stal toliko úrok z úvěru a smluvní úrok z prodlení. Úrok z úvěru byl žalobkyní jednak kapitalizován ode dne následujícího po dni poslední úhrady, tedy ode dne , datum, do , datum, v částce , částka, a následně byl požadován do dne úhrady , datum, . Dále žalobkyně kapitalizovala smluvní úrok z prodlení, kdy zohlednila splatnost jednotlivých částek dle smlouvy, kdy do dne , datum, činil částku 635,69 a dále do doby uhrazení dlužné částky.23. Mezi účastníky byla jednak řádně sjednána povinnost žalované hradit úrok z úvěru ve stanovené výši, kdy tato povinnost vyplývá i ze zákonné úpravy smlouvy o úvěru. Soud tento nárok žalobkyně vyhodnotil jako důvodný.24. Obecně k uplatněnému nároku na úrok z prodlení lze konstatovat, že následkem prodlení dlužníka s plněním peněžitého dluhu je vznik oprávnění věřitele požadovat úroky z prodlení. Toto oprávnění věřitele je vázáno na to, že věřitel řádně splnil své smluvní nebo zákonné povinnosti. Úroky z prodlení jsou sankcí za nedodržení dohodnuté doby splatnosti. Jako příslušenství jsou úroky z prodlení samostatnou věcí a mohou být uplatněny žalobou samostatně a samostatně vymáhány výkonem rozhodnutí.25. V posuzované věci z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná byla povinna uhradit jednak úrok za poskytnutý úvěr a jednak samotnou částku poskytnutého úvěru, kdy se s hrazením těchto povinností dostala do prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná splnila svůj dluh až po jeho splatnosti, dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu počínaje dnem následujícím po určené lhůtě splatnosti a žalobkyni tak přísluší dle § 1970 OZ úrok z prodlení ve sjednané výši.26. Obranu žalované postavenou na tvrzení o šikanózním jednání ze strany žalobkyně, kdy jí resp. s ní propojené společnosti mělo být zamezeno v obchodní činnosti, pročež má být nárok žalobkyně na příslušenství pohledávky v rozporu s dobrými mravy, nepovažuje soud za důvodnou. Kdy jednak obrana žalované je vedena pouze v mezích obecných tvrzení a zároveň nebyla tato tvrzení ničím podložena. Sama žalovaná se pak k nařízeným jednáním nedostavila a zbavila se tak