22 C 183/2024-32 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne 5. 8. 2024 se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 370 865 Kč s příslušenstvím s tím, v podobě zákonného úroku z prodlení, a to z titulu neuhrazených nákladů na spotřebovanou elektřinu.2. Konkrétně žalobkyně uvedla, že v období od 12. 4. 2016 do 11. 4. 2022 společnost , právnická osoba, , provozovala restauraci a penzionu „, Anonymizováno, “ na adrese , adresa, (dále jen „podnik“). Zároveň docházelo k přefakturaci za spotřebovanou elektřinu mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, V roce 2022 převzala provozování podniku žalovaná, kdy k předání podniku došlo dne 11. 4. 2022.3. Současně s převzetím podniku žalovanou, však nedošlo k ukončení smlouvy o dodávce elektřiny žalobkyně. Žalovaná požádala žalobkyni, aby tuto smlouvu ponechal nadále v platnosti, neboť žalobkyně měla tuto uzavřenou z dřívějšího období a rovněž vzhledem k tomu, že provozovala i další restaurační zařízení disponovala výhodnějšími podmínkami pro odběru elektřiny. Mezi účastníky tak došlo k uzavření ústní dohody spočívající v závazku žalobkyně umožnit žalované spotřebovávat dodávky elektřiny od společnosti , právnická osoba, ., a zároveň se žalovaná zavázala hradit náklady na skutečnou spotřebu elektřiny. Žalovaná měla paltit pravidelné zálohy. Tato fungovala v období od května 2022 do listopadu 2022. V období od prosince 2022 do května 2023 žalovaná však již ničeho neuhradila, pročež tyto poplatky musela hradit žalobkyně. Žalobkyně zaslala žalované rozúčtování vztahující se k jednotlivým elektroměrům, včetně 4 faktur. Dne 12. 4. 2024 byla žalované odeslána předžalobní výzva, žalovaná však ničeho neuhradila, pročež se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud.4. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila přípisem ze dne 29. 10. 2024, kdy uvedla, že nárok žalobkyně neuznává.5. Žalovaná nerozporovala, že v předmětném období podnik provozovala. Rovněž potvrdila uzavření ústní dohody o přefakturaci nákladů na spotřebovanou elektřinu z žalobkyně na žalovanou. Namítala však, že tuto smlouvu uzavřela, neboť ji žalobkyně ujišťovala, že výše záloh pokryje reálnou spotřebu a zároveň byla ujišťována o výši tržeb podniku. Tato tvrzení se následně ukázala jako nereálná. Pokud by žalovaná, tyto informace měla, k uzavření smlouvy o převzetí podniku by nepřistoupila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytla žalované skreslené informace o ekonomické situaci podniku, uvedla ji v omyl a tím způsobila neplatnost smlouvy, kterou však žalovaná nenamítá. Žalovaná oproti tomu namítá, že jí žalobkyně tímto jednáním způsobila škodu, která odpovídá výši nedoplatku za elektrickou energii ve výši 370 865 Kč, kterou žalovaná uplatňuje jako námitku k započtení, a to pouze co do žalované částky.6. Na dne 12. 5. 2025 bylo nařízeno ve věci jednání, na které se žalovaná bez omluvy nedostavila, a to přesto, že jí předvolánka k jednání byla doručena dne 25. 4. 2025, pročež bylo jednáno dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované.7. Mezi účastníky nebylo sporu o uzavření ústní dohody o přefakturaci spotřebované elektrické energie v podniku z žalobkyně na žalovanou. Toto ujednání navazovalo na smlouvu o převzetí podniku žalovanou.8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:9. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 15. 6. 2020 bylo zjištěno, že ji uzavřela žalobkyně jako odběratel a společnost , právnická osoba, . jako dodavatel.10. Z řádné faktury za elektřinu č. , hodnota, ze dne 17. 12. 2022 soud zjistil, že byla vystavena společností , právnická osoba, . žalobkyni na částku 48 487 Kč jako nedoplatek, kdy celkově byla cena komodity 257 696,11 Kč za období od 11. 11. 2021 do 15. 11. 2022.11. Z řádné faktury za elektřinu č. , hodnota, ze dne 17. 12. 2022 soud zjistil, že byla vystavena společností , právnická osoba, . žalobkyni na částku 16 435 Kč jako nedoplatek, kdy celkově byla cena komodity 51 348,90 Kč za období od 11. 11. 2021 do 15. 11. 2022.12. Z konečné faktury za elektřinu č. , hodnota, ze dne 14. 2. 2023 soud zjistil, že byla vystavena společností , právnická osoba, . žalobkyni na částku 7 377 Kč jako nedoplatek, kdy celkově byla cena komodity 10 177,35 Kč za období od 16. 11. 2022 do 1. 2. 2023.13. Z konečné faktury za elektřinu č. , hodnota, ze dne 27. 5. 2023 soud zjistil, že byla vystavena společností , právnická osoba, . žalobkyni na částku 176 653 Kč jako nedoplatek, kdy celkově byla cena komodity 231 953,47 Kč za období od 16. 11. 2022 do 15. 5. 2023.14. Z faktury č. , hodnota, ze dne 31. 12. 2023, kterou vystavila žalobkyně žalované na částku 10 177 Kč, soud zjistil, že se jedná o přefakturaci – elektřina / , Anonymizováno, za období od 16. 11. 2022 do 1. 2. 2023, elektroměr č. , Anonymizováno, . Splatnost 16. 2. 2024.15. Z faktury č. , hodnota, ze dne 31. 12. 2023, kterou vystavila žalobkyně žalované na částku 231 953 Kč, soud zjistil, že se jedná o přefakturaci – elektřina / , Anonymizováno, za období od 16. 11. 2022 do 15. 5. 2023, elektroměr č. , Anonymizováno, . Splatnost 16. 2. 2024.16. Z faktury č. , hodnota, ze dne 31. 12. 2023, kterou vystavila žalobkyně žalované na částku 19 521 Kč, soud zjistil, že se jedná o přefakturaci – elektřina / , Anonymizováno, za období od 1. 4. 2022 do 15. 11. 2022, elektroměr č. , Anonymizováno, . Splatnost 16. 2. 2024.17. Z faktury č. , hodnota, ze dne 31. 12. 2023, kterou vystavila žalobkyně žalované na částku 109 214 Kč, soud zjistil, že se jedná o přefakturaci – elektřina / , Anonymizováno, za období od 1. 4. 2022 do 15. 11. 2022, elektroměr č. , Anonymizováno, . Splatnost 16. 2. 2024.18. Přípisem ze dne 12. 4. 2024 žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení částky ve výšin 370 865 Kč.19. Přípisem ze dne 23. 10. 2024 žalovaná vyzvala žalobkyni k uhrazení částky 370 865 Kč.20. Svá skutková zjištění soud opřel o shodná tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.21. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.22. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:23. Dle ustanovení § 1746 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.24. Dle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.25. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je po právu.26. Mezi účastníky nebylo sporu o existenci smlouvy o přefakturování ceny spotřebované elektřiny, a to v ústní formě. Tato smlouva v sobě zahrnovala závazek žalobkyně umožnit žalované čerpat tuto komoditu a žalovaná se zavázala uhradit cenu této komodity. Soud toto ujednání hodnotil jako smlouvu nepojmenovanou. Žalobkyně řádně doložila cenu za elektřinu, která jí byla účtována dodavatelem, společností , právnická osoba, ., kterou následně přefakturovala žalované. Žalovaná nerozporovala odebrané množství komodity ani výši požadované částky. Soud pak shledal jako důvodným i požadovaný nárok na úrok z prodlení z dlužné částky, přičemž výše úroků vychází z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 S., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.27. Žalovaná se bránila tvrzením o vzniku jejího nároku vůči žalobkyni, který uplatnila k započtení. Nárok měl být představován vznikem škody, z důvodu, že ji žalobkyně uvedla v omyl ohledně ekonomická situace podniku a reálné výši spotřebovávané elektřiny.28. Podle ust. § 1987 odst. 2 o. z. k započtení nejsou způsobilé ani pohledávky neurčité, ale ani pohledávky nejisté. Lze-li očekávat, že by vznesená námitka započtení s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost (srov. i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5