22 C 52/2023-106 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobci se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 2. 2023 domáhali na žalované náhrady nemajetkové újmy způsobené jim nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce správního řízení, a to ve výši 396 000 Kč pro každého z žalobců a) a b) a částky 135 000 Kč pro žalobkyni c).2. Tento nárok pak žalobci požadují v souvislosti s řízením o žádosti, kterou podali žalobce a) a žalobkyně b) dne 04. 08. 2011 k Obecnímu úřadu , adresa, , aby správní orgán deklaroval neexistenci pozemní komunikace na části pozemku parc. č. , hodnota, k. ú. , adresa, . Řízení nebylo dosud skončeno. Řízení bylo vedeno v prvním stupni Obecním úřadem , adresa, (dále jen „, právnická osoba, “) pod sp. zn. , Anonymizováno, následně Magistrátem města , adresa, (dále jen „Magistrát“) pod sp. zn. , hodnota, a Krajským úřadem Moravskoslezského kraje (dále jen „Krajský úřad“) jako orgánem odvolacím a následně bylo vedeno před správními soudy. Dne 19. 1. 2018 se účastníkem řízení stala rovněž žalobkyně c). Žalobci tak nárokují zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení pro žalobce a) a b) za dobu od 4. 8. 2011 do 31. 8. 2022 a u žalobkyně c) za dobu od 19. 1. 2018 do 31. 8. 2022. Na straně žalobců vznikla nemajetková újma v důsledku nesprávného úředního postupu, spočívajícího v porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Žalobci následně popsali průběh správního řízení a navazujícího řízení soudního.3. K významu řízení pro žalobce tito uvedli, že všichni žalobci trvale bydlí v domě, do kterého je přístup pouze po pozemku, jehož užívání bylo předmětem sporu v uvedeném řízení. Přes 14 let trvající řízení jsou žalobci stále v nejistotě ohledně výsledku řízení, což zejména žalobci a) a b), s ohledem na svůj věk, velmi těžce nesou. Jejich pozemek je celou dobu nejenže užíván třetími osobami bez jakékoli náhrady, ale navíc jej žalobci sami nemohou využívat dle svých potřeb, neboť pravidelně např. dochází k blokování pozemku cizími vozidly a znemožňování výjezdu z domu žalobců. Z tohoto důvodu žalobci navrhli zvýšit základní částku o 30 %. Řízení nebylo složitým řízením, pročež navrhli navýšení o 10 %. Další navýšení o 30 % navrhli z důvodu nečinnosti správního orgánu, a to přes opakovaná rozhodnutí nadřízeného orgánu. Celkově žalobci svoje nároky vyčíslili následovně: V případě žalobce a) a žalobkyně b) požadují za 11 let trvající řízní základní částka 11 x 20 000 Kč = 220 000 Kč + 30 % tj. 66 000 + 10 % tj. 22 000 + 10 % tj. 22 000 + 30 % tj. 66 000, tedy 396 000 Kč. V případě žalobkyně c) se za dobu 4,5 roku jedná o základní částku 4,5 x 20 000 Kč = 90 000 Kč + 30 % tj. 27 000 Kč (význam věci) + 10 % tj. 9 000 Kč (nešlo o věc složitou) + 10 % tj. 9 000 Kč (postup orgánu veřejné moci), tedy 135 000 Kč. Žalobci svůj nárok u žalované uplatnili dne 16. 2. 2023. Žalovaná svým přípisem ze dne 18. 7. 2023 uznala, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a žalobcům se omluvila. Satisfakci v podobě finanční částky však odmítla plnit.4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 3. 6. 2024 navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout s tím, že má za to, že ve vztahu k aplikovatelnosti čl. 6 Úmluvy Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je rozhodné to, zda jde o správní řízení, jehož předmět spadá do působnosti některého ze základních práv nebo svobod účastníka. V daném případě posuzované řízení spadá do působnosti vlastnického práva žalobců, neboť se tohoto práva bezprostředně dotýká, jelikož existence účelové komunikace představuje jeho omezení ex lege. Žalovaná však namítla, že u žalobce a) a žalobkyně b) se předmětné řízení jejich základního práva vlastnického týkalo pouze do doby, než převedli posuzované pozemky na svoji dceru, žalobkyni c) dne 19. 8. 2016. Od tohoto dne nelze na nárok žalobce a) a žalobkyně b) aplikovat č.l. 6 Úmluvy. Tedy pokud se žalobce a) a žalobkyně b) nadále účastnili předmětného řízení výsledek daného řízení se nadále netýkal jejich vlastnického práva, ale jedná o realizaci veřejnoprávního oprávnění, a tudíž právo, resp. závazek, o kterém se v řízení ve vztahu na tyto žalobce jedná, nemá soukromoprávní povahu. Nárok žalobce a) a žalobkyně b) na odškodnění nemajetkové újmy lze posuzovat z titulu nepřiměřené délky řízení pouze v období od 4. 8. 2011 do 19. 8. 2016, tj. za dobu 5 let a 15 dnů. Žalovaná však nerozporovala celkovou délku daného řízení.5. Dále se žalovaná vyjádřila k jednotlivým kritériím, ke kterým je třeba přihlížet při stanovení výše adekvátního odškodnění. V konkrétním případě řízení o určení charakteru komunikace považuje žalovaná, v porovnání s ostatními druhy správního řízení, jako skutkově i právně velmi složitou, neboť se jedná typicky o řízení sporná. Správní orgány jsou nuceny v každém případě provádět místní šetření, rozsáhlé dokazování, dané řízení je často provázeno i procesními komplikacemi, jsou v hojné míře uplatňovány opravné prostředky, vznášeny námitky. Nadto je potřeba nastudovat příslušnou judikaturu, bez níž se posuzování charakteru komunikací neobejde. Správní orgány musely rovněž opakovaně řešit námitky podjatosti. Žalovaná však konstatovala, že správními orgány nebyly opakovaně dodržovány lhůty k vydání rozhodnutí, pročež uzavřela, že délka daného řízení je nepřiměřená.6. Žalovaná však namítla, že nejistota žalobců ohledně výsledku posuzovaného řízení nedosahovala takové intenzity, aby bylo na místě přistoupit k odškodnění v peněžité formě, nadto v žalobci požadované výši. Žalobci zejména nemohli mít legitimní očekávání, že dané řízení skončí pro ně pozitivním výsledkem, tedy že bude deklarováno, že na posuzovaných pozemcích se nenachází veřejně přístupná komunikace. Požadavek žalobců byl od počátku nedůvodný, neboť všechny instituce sídlící dlouhodobě na adrese , adresa, jsou institucemi veřejnými, kde lze vycházet z toho, že byly a jsou navštěvovány neomezeným okruhem osob, cesta se nachází v samotném centru obce , adresa, bezprostředně vedle těchto institucí. Využívána byla tzv. „od nepaměti“. Vlastníci dotčených pozemků či jejich právní předchůdci přitom toto užívání dlouhodobě trpěli. Význam daného řízení pro žalobce tak lze označit za nepatrný. Žalovaná pak v neposlední řadě shrnula dosavadní průběh předmětného řízení.7. Vedlejší účastník na straně žalované k věci uvedl podáním ze dne 21. 6. 2024, že se plně připojuje k vyjádření žalované, která se žalobcům za nepřiměřenou délku řízení omluvila, nepřistoupila však k poskytnutí finanční satisfakce. Žalobci nemohli reálně očekávat, že v řízení bude deklarována neexistence veřejné komunikace na jejich pozemku, který se nachází v centru obce v těsné blízkosti veřejných institucí. Cesta byla používána od nepaměti širokou veřejností. Jedná se o cestu vedle obecního úřadu, vedle mateřské školy, pošty, , právnická osoba, . Ze strany žalobců nebyla v rámci probíhajícího řízení podána žádná stížnost a žalobci ani nevyužili žádný z institutů na obranu proti nečinnosti správních orgánů. Jednalo se o komplikované, složité řízení s mnoha účastníky, které stále pokračuje. Muselo být nařízeno ústní jednání spojené s ohledáním věci samé. V rámci tohoto jednání byli slyšeni účastníci a svědci. Správní orgán musel pořídit podklady, mapy, fotografie, materiály, historické pasporty a vyjádření.8. Správní řízení bylo vedeno u , právnická osoba, , adresa, od roku 2011. Magistrát města , adresa, , odbor dopravy a silničního hospodářství (dále jen „MMFM ODaSH“) byl pověřen v rámci přenesené působnosti vedením tohoto správního řízení usnesením č.j. , spisová značka, Krajského úřadu , Anonymizováno, (dále jen „KÚ MSK“) až 31.8. 2016, neboť , právnická osoba, , adresa, dlouhodobě nekonal. Následně došlo ke covidové situaci, se kterou byl spojený omezený chod úřadů. Vedlejší účastník tak soudu navrhl, aby žalobu jako nedůvodnou zamítl.9. Žalobci reagovali tím, že se nelze ztotožnit s tvrzením žalované a vedlejšího účastníka o jednoznačnosti výsledku daného řízení, který musel být žalobcům znám a zároveň tvrzení o složitosti daného řízení, kdy tato argumentace si zjevně vzájemně odporuje. Pokud měl být výsledek řízení jednoznační, žalobci nevidí důvod, proč předmětné řízení trvá již 14 let. Zároveň uvedli, že pro žalobce a) a b) je v katastru nemovitostí zapsáno věcné břemeno užívání předmětné nemovitosti, zároveň všichni žalobci po celou dobu v nemovitosti trvale žijí. Z toho žalobci zejména dovozují, že se jedná o zásah jejich základního práva nemovitost užívat a do práva obydlí, pročež se na ně po celou dobu, za kterou zadostiučinění požadují vztahuje č. l. 6 Úmluvy, neboť oprávnění žalobců je zcela srovnatelné s oprávněním vlastníka nemovitosti.10. Mezi účastníky není sporu o skutkovém průběhu správního řízení a řízení soudních vedených o žádosti žalobců a) a b), aby správní orgán deklaroval neexistenci pozemní komunikace na části pozemku parc. č. , hodnota, k. ú. , adresa, . Toto řízení stále probíhá. Žalobci a) a b) svůj nárok uplatnili za dobu od 4. 8. 2011 do 31. 8. 2022 a žalobkyně c) za dobu od 19. 1. 2018 do