ECLI: ECLI:CZ:OSPH01:2025:30.C.26.2025.27 Datum: 2025-04-24 Předmět: o 25 084,35 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 18 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 558 z. č. 89/2012 Sb."] ["uznání dluhu""právní domněnka"]
O co šlo: o 25 084,35 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 18 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 558 z. č. 89/2012)
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Tento nárok dle tvrzení strany žalující představuje plnění, které byl žalovaný povinen zaplatit původnímu věřiteli z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru č. , hodnota, . Žalovaný tak nadále dluží žalobci na jistině částku 25 084,35 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 30,00 % p.a. z částky 25 084,35 Kč od 01.11.2024 do zaplacení.2. K včasnému odporu žalovaného proti platebnímu rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 09.01.2025 č.j. EPR , spisová značka, , v němž žalovaný popíral existenci předmětné pohledávky, žalobkyně doplnila žalobní tvrzení tak, že Smlouva o kontokorentním úvěru MiniFlexi Business reg. č. , hodnota, byla žalovaným podepsána pomoci SignPadu dne 11.12.2017 v 12:06 hodin. Způsob podepisování pomocí SignPadu si žalovaný zvolil stejného dne v 11:29 hodin. Jedná se o tzv. „Statický podpis“ - Vlastnoruční fyzický podpis vytvořený prostřednictvím elektronického podepisovacího prostředku (podpisového tabletu). Výběr způsobu podepisování žalovanému zpracovala pracovnice žalobce , právnická osoba, , přičemž bylo uvedeno rodné číslo žalovaného z doloženého občanského průkazu (, Anonymizováno, ). Následně byl vytvořen transakční podpisový vzor žalovaného, opět na základě doloženého rodného čísla. Po zesplatnění úvěru žalovaný dluh uznal.3. Soud provedl dokazování těmito listinnými důkazy : Smlouva o kontokorentním úvěru MiniFlexi Business reg. č. , hodnota, , Výběr způsobu podepisování a souhlas s využitím biometrických charakteristik podpisu pro vytvoření a používání dynamického podpisu s verifikací , Kopie OP , Transakční podpisový vzor Klienta , Smlouva o bankovních produktech a službách ze dne 11.12.2017, Výpis z úvěrového účtu, Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 11.12.2017 , Žádost o nezajištěný podnikatelský úvěr, Produktový Výpis z běžného účtu žalovaného, Sazebník, Oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný, předžalobní výzva s podacím archem, z nichž zjistil, že na základě transakčního podpisového vzoru žalovaného byly postupně uzavřeny Smlouva o bankovních produktech a službách, Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách. Na základě žádosti žalovaného o nezajištěný podnikatelský úvěr byla dne 11.12.2017 uzavřena Smlouva o kontokorentním úvěru MiniFlexi Business reg. č. , hodnota, , v níž se v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr k běžnému účtu žalovaného č. , č. účtu, až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč a žalovaný se zavázal dodržovat smluvní podmínky, udržovat na účtu kreditní obrat a zejména nepřekračovat sjednaný úvěrový limit. Účastníci se ve Smlouvě dohodli, že úvěr bude úročen sazbou 19,90 % p. a. a v případě porušení Smlouvy též sjednaným úrokem z prodlení. Nedílnou součástí Smlouvy je Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky žalobce, přičemž žalovaný stvrdil svým podpisem, že tyto dokumenty převzal a seznámil se s nimi.4. Žalobce svůj závazek splnil a dne 11.12.2017 umožnil žalovanému poskytnutý úvěr na běžném účtu čerpat.Žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobce v souladu s čl. III odst. 2 Smlouvy převedl dne 08.02.2023 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 52 284,35 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. , č. účtu, , a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což žalobce písemně oznámil žalovanému, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu využil žalobce svého práva a prohlásil v souladu s Produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 11.08.2023, neboť žalovaný porušil svoji stanovenou splátkovou povinnost.5. V žádosti žalovaný sdělil údaje a zaslal v kopii žalobci občanský průkaz čísla , hodnota, s datem platnosti do 05.12.2024 , údaje odpovídají doloženému občanskému průkazu . K uzavírání právních jednání žalovaného a žalobce pomocí SignPadu docházelo na pobočce žalobce v , Anonymizováno, za přítomnosti pracovníků této pobočky , právnická osoba, (specialista pro podnikatele) a , jméno FO, (osobní bankéř), kteří rovněž ověřili totožnost žalovaného.6. V důsledku ukončení poskytování kontokorentního úvěru, byl žalobcem celý dluh zesplatněn a byl převeden na nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, , což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 11.02.2023.7. Žalovaný následně podepsal Uznání dluhu a dohodu o splátkách, kterou se zavázal uhradit dluh ze smlouvy o kontokorentním úvěru formou pravidelných měsíčních splátek pod ztrátou jejich výhody. Jelikož žalovaný byl v prodlení s placením měsíčních splátek dle Dohody o splátkách, zaslal žalobce žalovanému dne 03.10.2024 Rozhodnutí o zesplatnění a žádost o zaplacení dluhu z Dohody o splátkách. Žalovaný ani poté dluh neuhradil a to ani po zaslání předžalobní výzvy.8. Po právní stránce lze věc posoudit takto:9. Podle § 2053 obč.zák. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.10. Uznání dluhu je samostatným utvrzovacím institutem; utvrzovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Prohlášení o uznání dluhu podle ustanovení § 2053 o. z. představuje jednostranné právní jednání dlužníka adresované věřiteli; to však nebrání tomu, aby prohlášení o uznání dluhu bylo učiněno ve smlouvě uzavřené mezi dlužníkem a věřitelem. Kromě obecných náležitostí předepsaných pro právní jednání (§ 545 a násl. o. z.) je k jeho platnosti třeba písemná forma a uvedení důvodu dluhu a jeho výše (tedy uznání dluhu „co do důvodu a výše“). Způsob vymezení důvodu dluhu a jeho výše zákon nestanoví. Nemusí být tedy výslovně uvedeny přímo v písemném prohlášení, stačí, že písemný projev obsahuje takové údaje, ze kterých za případné pomoci výkladu projevu vůle vyjádřeného v posuzovaném právním jednání (podle pravidel vyplývajících z ustanovení § 555 a § 556 o. z. a § 18 zák. práce) důvod dluhu a jeho výše nepochybně vyplývají (k uvedenému srov. ve vztahu k obdobné právní úpravě obsažené v ustanovení § 558 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006 sp. zn. 33 Odo 133/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2011 sp. zn. 33 Cdo 2536/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4492/2008 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2012 sp. zn. 33 Cdo 2019/2010).11. Protože uznání dluhu je právním jednáním, pro které je pod sankcí neplatnosti stanovena písemná forma (§ 582 odst. 1 věta první o. z.), musí být určitost projevu vůle uznat dluh co do důvodu a výše dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán; nestačí, že dlužníku, který jednostranné právní jednání učinil, případně věřiteli, kterému bylo toto právní jednání adresováno, byl jasný jak důvod uznávaného dluhu, tak jeho výše, není-li to poznatelné z textu listiny. Určitost písemného projevu vůle je objektivní kategorií a takový projev vůle by neměl vzbuzovat důvodně pochybnosti o jeho obsahu ani u třetích osob (srov. – vedle již uvedených rozhodnutí – právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2002 sp. zn. 33 Odo 507/2001, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2003 sp. zn. 33 Odo 779/2002 nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012 sp. zn. 29 Cdo 4975/2010).12. Všechny výše uvedené podmínky platnosti dohody o uznání dluhu mezi účastníky byly splněny , žalovaný svůj dluh , který je předmětem tohoto řízení uznal. Proto soud žalobě ve výroku I. vyhověl.13. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 673,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 004 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 084,35 Kč sestávající z částky 2 140 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 950 Kč ve výši 2 719,50 Kč.