35 C 47/2023-71 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky , částka, s výše specifikovaným příslušenstvím.2. Uvedla, že dne , datum, došlo mezi ní jako pojistníkem a pojištěným, žalovanou jako pojistitelem a obchodní společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále též „, právnická osoba, “, či „vývozce“) k uzavření pojistné smlouvy pro pojištění bankou financovaného krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru proti riziku nezaplacení č. , hodnota, (dále též „pojistná smlouva“). Součástí pojistné smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky , Anonymizováno, účinné od , datum, (dále též „VPP“).3. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění pohledávek za dovozcem , Anonymizováno, (dále též „dovozce“), které vývozce postupuje žalobkyni. Pojistná ochrana se týkala nezaplacení pojištěné pohledávky dovozcem v datu splatnosti a ani v datu čekací doby. Spoluúčast žalobkyně byla sjednána ve výši 5 %. V čl. V odst. 3 VPP bylo současně sjednáno, že žalobkyně je povinna podílet se na spoluúčasti alespoň polovinou její výše. Vzhledem k tomu, že předmětné pojištěné pohledávky nebyly dovozcem ve splatnosti uhrazeny, žalobkyně žalované zaslala Oznámení o hrozně pojistné události ze dne , datum, . Na základě tohoto oznámení žalovaná rozhodnutím ze dne , datum, rozhodla o pojistném plnění. Uznala však pouze 97,5 % žalobkyní nahlášené škody, a to s odůvodněním, že žalobkyně postoupila vývozci část pojištěných pohledávek v rozsahu 2,5 % jejich výše. Žalovaná byla proto názoru, že majetkový úbytek na straně žalobkyně činí pouze 97,5 % nahlášené škody. Jelikož žalovaná následně na takto stanovený základ aplikovala pravidlo o sjednané spoluúčasti ve výši 5 %, obdržela žalobkyně vždy pouze 92,625 % z nahlášené škody, místo oprávněných 95 %.4. Žalobkyně s popsaným postupem žalované nesouhlasí. Zpětné postoupení pohledávek vývozci je v souladu s textem a smyslem VPP. VPP v čl. V odst. 3 ve vztahu ke sjednanému rozsahu spoluúčasti zakazují pouze sjednat jiné pojištění, zpětné postoupení na vývozce zakázáno není. Dle názoru žalobkyně je pojistná smlouva vystavěna na principu, že z celkové újmy nese 95 % žalovaný a 5 % žalovaný nenese, přičemž z těchto 5 % polovinu (2,5 %) může nést třetí osoba (ne však jiná pojišťovna) a polovinu (2,5 %) musí vždy nést žalobkyně. Žalobkyně proto očekávala, že jí bude poskytnuto odškodnění ve výši 95 % a že je oprávněna získat jakýmkoliv jiným způsobem další 2,5 % pojištěných pohledávek. Jiný výklad by vedl k závěru, že čl. V odst. 3 VPP by byl nepoužitelný, neboť žalobkyně by byla vždy povinna nést celou sjednanou spoluúčast. V důsledku postupu žalované rozporného s pojistnou smlouvou a VPP bylo tedy žalobkyni vyplaceno pojistné plnění nižší, než na jaké měla nárok. Žalobkyně má právo na doplatek rozdílu ve výši , částka, . Žalobkyně proto žádala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu , částka, s úrokem z prodlení z dané částky v zákonné výši od 16. dne po vydání rozhodnutí o pojistném plnění (podle čl. VIII odst. 12 VPP je pojistné plnění splatné do 15 dnů od data rozhodnutí o něm) do zaplacení.5. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala s tím, že je přesvědčena, že její postup odpovídal pojistné smlouvě a VPP. Pojištěnou pohledávkou se totiž podle čl. 1.1 pojistné smlouvy rozumí celé pohledávka (vyúčtovaná konkrétním daňovým dokladem), která nebyla ze strany dovozce uhrazena a která byla postoupena vývozcem na žalobkyni, tj. včetně části představující spoluúčast pojištěného na jejím odškodnění. Žalobkyně však před vydáním rozhodnutí o pojistném plnění postoupila část vývozcem postoupených pohledávek ve výši 2,5 % zpět vývozci. V dané době tedy žalobkyně nedisponovala 100 % pohledávek, které požadovala odškodnit. Každou pojištěnou pohledávkou se tedy podle čl. 1.1 pojistné smlouvy rozumí 97,5 % hodnoty každé pohledávky. Postup žalobkyně, která postoupila vývozci část postoupených pohledávek zpět, má materiálně stejně důsledky jako by vývozce žalobkyni pohledávky v daném rozsahu vůbec nepostoupil.6. Žalovaná dále tvrdila, že i kdyby postoupená část hodnoty pohledávek spadala pod definici pojištěné pohledávky, nebylo by možno nároku žalobkyně vyhovět. S odkazem na § 2811 a 2812 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník., ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „o. z.“) je žalovaná názoru, že v rozsahu zpětně postoupených pohledávek nedošlo na straně žalobkyně k úbytku majetku, neboť žalobkyně od vývozce obdržela stejné plnění, jako by obdržela od žalované. Nadto, změnou osoby vlastníka části pohledávek došlo ke ztrátě pojistného rizika a k navazujícímu zániku pojištění, když změnu osoby vlastníka dle § 2812 o. z. může zjistit i sám pojistitel, jak tomu bylo v projednávané věci. Další důvod vedoucí k nemožnosti vyhovění nároku dle žalované představuje fakt, že žalobkyně část pohledávek postoupila, aniž by k tomu měla souhlas žalované, jak jí ukládá čl. XI odst. 2 písm. d) VPP. Dle žalované žalobkyní odkazovaný čl. V odst. 3 VPP neuvádí nic o tom, že žalobkyně by měla právo postoupit část pohledávky na další osobu, a to bez souhlasu žalované. Pro závěr žalované svědčí i definice spoluúčasti obsažená v § 2815 o. z., dle které se spoluúčastí rozumí částka, kterou se oprávněná osoba podílí na každé újmě vzniklé v důsledku škodné události, tedy to, co sám pojištěný nese coby podíl na vzniklé škodě. Výklad žalobkyně, že se spoluúčastí je spojena pouze část pojištěné pohledávky by ostatně vedl k porušení dalších ujednání VPP [čl. XI odst. 1 písm. e) a písm. j)]. Umožňují-li tedy VPP přenést část spoluúčasti, nezakládá takové ujednání právo zcizit poměrnou část předmětu pojištění. Žalovaná konečně s odkazem na čl. VIII odst. 7 a čl. X odst. 4 VPP dovozovala, že pokud by měla žalovaná odškodnit celou výši pohledávek, měla žalobkyně povinnost vydat odměnu za postoupení části pohledávek. To žalobkyně neučinila.7. V duplice k vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že na základě ustanovení VPP důvodně očekávala, že bude odškodněna ve výši 95 % původní výše pojištěné pohledávky. Pokud by byl správný právní názor žalované, pak by ustanovení čl. V odst. 3 VPP ztratilo smysl, neboť žalobkyně by byla vždy nucena nést celou sjednanou spoluúčast a neexistoval by způsob, jak by žalobkyně mohla přenést polovinu sjednané spoluúčasti na jinou osobu tak, jak jí dle jejího názoru umožňuje předmětný článek pojistné smlouvy. Současně uvedla, že ke zpětnému postoupení pojištěné pohledávky došlo až po vzniku pojistné události, a to v souladu s , Anonymizováno, , jež umožňují přenos podílení se na spoluúčasti, čímž však výše škody, která žalobkyni vznikla neuhrazením pojištěné pohledávky, zůstala nedotčena, když pouze rozsah poloviny spoluúčasti přenesla na jiný subjekt. Žalobkyně dále uvedla, že postoupení části pojištěné pohledávky nezpůsobuje zánik pojištění, neboť se na věc nedá aplikovat § 2812 o.z., neboť nejde o pojištění majetku, ale o pojištění úvěru a k zániku pojistného zájmu nemohlo dojít v důsledku změny vlastnictví pojištěného majetku, když pohledávka byla zpětně postoupena ne na třetí stranu, ale na vývozce, který byl v pojistné smlouvě uveden. Postoupení pohledávky na Vývozce nebylo v pojistné smlouvě zakázáno ani podmíněno předchozím souhlasem žalované, přičemž tato otázka je pro posouzení věci nepodstatná. Žalobkyně žádným způsobem neporušila pojistné podmínky. Na žalobkyni byla postoupena pojištěná pohledávka ve výši 100 %, která nebyla ani z části zaplacena. Celá výše pohledávky byla nahlášena pojišťovně jako škoda žalobkyně, přičemž z této výše žalobkyně nesla 5 % spoluúčast, ze kterých však mohla 2,5 % přenést na jinou osobu, což žalobkyně učinila.8. Žalovaná k duplice žalobkyně uvedla, že pojistná událost vznikla dle čl. VII. Odst. 5 VPP uplynutím čekací doby v trvání 6 měsíců ode dne oznámení existence příčiny podle odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3 doručením vyplněného formuláře pojistitele Oznámení o hrozbě pojistné události. Žalobkyně doručila žalované oznámení o hrozbě pojistné události dne , datum, , pojistná událost tedy vznikla dne , datum, . Ke zpětnému postoupení části pohledávky na vývozce došlo uzavřením smlouvy o zpětném postoupení dne , datum, , tedy před vznikem pojistné události. V době vzniku pojistné události tak žalobkyně nevlastnila 100 % původní výše pohledávky, ale 97,5 % původní výše, což představuje majetkový úbytek na straně žalobkyně. Úplata za postoupenou část pohledávek byla splatná do 3 pracovních dnů ode dne uzavření smluv. Předmět odškodnění tak představuje pouze 97,5 % původní pohledávky, neboť před vznikem pojistné události tato v rozsahu 2,5 % zanikla, když žalobkyně vrátila vývozci část postoupených pohledávek v rozsahu 2,5 % a obdržela do vývozce úplatu. Tím žalobkyni zanikl pojistný zájem na plnění v této výši postoupených pohledávek. V předmětné věci se jedná o případ škodového pojištění, které má vyrovnávat úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události, přičemž na straně žalobkyně k žádnému úbytku na majetku nedošlo, neboť ze strany vývozce obdržela úplat