40 C 68/2024-153 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se po částečném odmítnutí žaloby domáhá rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 400 000 Kč, neboť mu vznikla nemajetková újma způsobená jednáním a rozhodováním jménem státu ve věcech služebního poměru žalobce, , právnická osoba, , konkrétně tím, že nebyl protiprávně ustanoven na volné služební místo vedoucího oddělení odboru u , Anonymizováno, . Žalobce uvedl, že ve věstníku , Anonymizováno, bylo vyhlášeno výběrové řízení na volné služební místo vedoucího oddělení odboru , adresa, , v 7. tarifní třídě, číslo místa , Anonymizováno, , do kterého se přihlásil a umístil se první v pořadí vhodnosti pro obsazované služební místo. Po výběrovém řízení nebyl služebním funkcionářem , Anonymizováno, ) ustanoven na volné služební místo s odůvodněním, že byl zproštěn výkonu služby a tato skutečnost jmenování na předmětné služební místo brání. Žalobce uvedl, že mu počínaje dnem 20. 3. 2019 vznikla nemajetková újma, která spočívá zejména v jednání žalované, resp. , Anonymizováno, , která negativně a dlouhodobě ohrožuje vážnost žalobce ve služebním poměru, i u spoluobčanů, což značně negativně působilo na pracovní, společenské i rodinné vztahy žalobce, jeho společenský život i na celkové štěstí žalobce a jeho rodiny.2. Žalobce, doplnil, že žádný zákon o , právnická osoba, nedovoluje, aby z důvodu překážky ve službě na straně , Anonymizováno, neustanovil příslušníka na předmětné volné služební místo, obsazované výběrovým řízením, do kterého se příslušník, zde žalobce přihlásil a umístil se první v pořadí vhodnosti pro obsazované služební místo. Tohoto zákonem nedovoleného jednání se žalovaná vůči žalobci dopustila úmyslně a způsobila žalobci nemajetkovou újmu. Na takové jednání je třeba nahlížet tak, že odporuje zákonu, zjevně se příčí dobrým mravům a narušuje veřejný pořádek. , Anonymizováno, dává žalobci nepokrytě najevo, že může ve věcech jeho služebního poměru, tedy i jeho služebního postupu, jednat a rozhodovat způsobem, jaký sama stanoví, nikoli způsobem, jaký stanoví zákon. Toto dlouhodobé ponižování lidské důstojnosti a poškozování osobního štěstí žalobce má vliv i na jeho zdravotní stav, časté bolení hlavy a poruchy spánku, trudomyslnost, skepse a deprese.3. Výši požadovaného zadostiučinění v penězích žalobce vyčíslil s přihlédnutím k závažnosti ponížení lidské důstojnosti žalobce samotným protiprávním a nemravným rozhodnutím o neustanovení příslušníka na obsazované služební místo vedoucího oddělení. Neustanovením do funkce byla ponížena lidská důstojnost příslušníka, který je ve služebním poměru k České republice a který za výkon služby očekává spravedlivé zacházení. K překážce ve službě na straně , Anonymizováno, , pro kterou nemůže žalobce po přechodnou dobu vykonávat službu, , Anonymizováno, vytvořila sama. Z podnětu ředitele , Anonymizováno, zahájila , právnická osoba, šetření a usnesením č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, zahájila trestní stíhání žalobce, a Krajské státní zastupitelství v , adresa, dne , datum, podalo u Okresního soudu v , Anonymizováno, obžalobu, kterou soud vede pod č. j. , spisová značka, . V důsledku trestního stíhání , Anonymizováno, vytvořil žalobci předmětnou překážku ve službě na straně , Anonymizováno, , pro kterou nemůže příslušník po přechodnou dobu vykonávat službu. Okresní soud v , Anonymizováno, dne , datum, vydal nepravomocné usnesení č. j. , spisová značka, , kterým rozhodl, že jednání žalobce není trestným činem. Ředitel , Anonymizováno, udělil žalobci rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, kázeňský trest, prostřednictvím kterého si ředitel vyřizoval své osobní záležitosti.4. Žalovaná nárok žalobce zcela neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná uvedla, že základním předpokladem ke vzniku odpovědnosti na straně státu je existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup. Žalovaná namítá, že , Anonymizováno, se nedopustila jakéhokoliv nesprávného úředního postupu či nevydala jakékoliv nezákonné rozhodnutí. Uvedla, že v souvislosti s danou věcí nebylo vydáno žádné rozhodnutí, které by bylo zrušeno či změněno, a proto v předmětné věci nepřichází do úvahy odpovědnost za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná skutkově uvedla, že dne 12. 8. 2018 bylo vyhlášeno výběrové řízení na obsazení služebního místa vedoucí oddělení, , adresa, , číslo místa , Anonymizováno, , oznámením ředitele , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, , a to ve věstníku , Anonymizováno, . Žalobce podal přihlášku do tohoto výběrového řízení dne 16. 1. 2019. Dopisem ze dne 20. 3. 2020 ředitel , Anonymizováno, sdělil žalobci, že nebyl vybrán na obsazované služební místo, a to s ohledem na ustanovení §§ 22 a 23 zákona č. 361/2003 Sb., přičemž nebyl vybrán žádný z účastníků s ohledem na skutečnost, že žádný z účastníků nebyl vhodný pro obsazované volné služební místo. Žalobce na dopis ředitele , Anonymizováno, nijak nereagoval. Teprve podáním ze dne 21. 4. 2020 žalobce uplatnil u , Anonymizováno, náhradu škody, která mu měla být způsobena tím, že jej ředitel , Anonymizováno, neustanovil na předmětné místo vedoucího oddělení. O tomto podání, které žalobce označil jako předžalobní výzvu, rozhodl věcně příslušný služební funkcionář, kterým byl ředitel , Anonymizováno, , rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, ze dne 26. 5. 2020 tak, že jej zamítl. Proti vyřízení jeho podání podal žalobce další podání ze dne 12. 6. 2020, které označil jako stížnost adresovanou , Anonymizováno, . , Anonymizováno, podání posoudilo jako odvolání proti rozhodnutí , Anonymizováno, a dne 19. 6. 2020 podání postoupilo řediteli , Anonymizováno, , jenž jej dne 3. 7. 2020 postoupil generálnímu řediteli , Anonymizováno, Dne 3. 11. 2020 generální ředitel rozhodl tak, že rozhodnutí ředitele , Anonymizováno, prohlásil za nicotné a řízení ve věci náhrady škody zastavil. Důvodem rozhodnutí byla skutečnost, že předmětnou náhradu škody nelze uplatnit podle zákona č. 361/2003 Sb., ale je nutné postupovat podle zákona č. 82/1998 Sb. Přípisy ze dne 2. 9. 2020, dne 14. 10. 2020 a dne 15. 10. 2020 se žalobce obrátil na , Anonymizováno, v téže věci opakovaně. , Anonymizováno, na tyto přípisy odpovědělo dopisem ze dne 26. 11. 2020, ve kterém žalobci sdělilo, že v daném případě nedošlo ze strany , Anonymizováno, k nečinnosti a že v dané věci mělo být postupováno podle zákona č. 82/1998 Sb., k výběrovému řízení uvedlo, že proběhlo zákonným způsobem.5. Žalovaná dále namítla, že ve výběrovém řízení na volné služební místo se nerozhoduje o právech a povinnostech účastníků, tudíž výběrové řízení není řízením ve věcech služebního poměru. Účastníci výběrového řízení jsou s výsledkem seznámeni písemně dopisem služebního funkcionáře. Domáhá-li se žalobce přiznání nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené tím, že jej ředitel , Anonymizováno, neustanovil na volné služební místo, o které se ucházel ve výběrovém řízení, jak výše uvedeno, žalovaná konstatuje, že na ustanovení na služební místo ve výběrovém řízení není právní nárok a je na uvážení služebního funkcionáře, aby posoudil vhodnost jednotlivých uchazečů. Přitom dle ustanovení § 23 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb. výběrové řízení může být ukončeno se závěrem, že žádný z účastníků výběrového řízení není vhodný pro obsazované volné služební místo. Dále uvedla, že služební funkcionář není povinen sdělovat účastníkům výběrového řízení, proč nebyli vybráni. Skutečnost, že služební funkcionář ve sdělení o výsledku výběrového řízení uvedl, že u žalobce trvají důvody zproštění výkonu služby neznamená, že by žalobce jinak byl ve výběrovém řízení úspěšný. Dále namítla, že tvrzení žalobce, že splnil veškeré podmínky pro ustanovení na volné služební místo a umístil své první v pořadí vhodnosti, není pravdivé. Ředitel , Anonymizováno, žalobci řádně sdělil, že nebyl vybrán na obsazované služební místo a nad rámec uvedl, že důvody jeho zproštění ke službě stále trvají. Pokud jde o důvody zproštění výkonu služby, žalovaná uvádí, že není předmětem tohoto řízení posuzovat, jakým způsobem ke zproštění došlo a zda to bylo v souladu se zákonem. O zproštění výkonu služby rozhoduje podle § 40 zákona č. 361/2003 Sb. služební funkcionář rozhodnutím, které je přezkoumatelné následně postupem dle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Předmětné rozhodnutí o zproštění výkonu služby žalobce nebylo zrušeno. Bylo-li proti žalobci zahájeno trestní řízení, bylo tak učiněno na základě dalšího prověřování. V případě zahájení trestního řízení vůči žalobci nemohl ředitel , Anonymizováno, postupovat jinak než žalobce zprostit výkonu služby, neboť podle § 40 zákona č. 361/2003 Sb. musí být příslušník zproštěn, pokud je důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu. Uložení a následné zrušení kázeňského trestu uloženého ředitelem , Anonymizováno, je zcela bez významu předmětné věci.6. K tvrzení o ponížení důstojnosti žalobce ze strany bezpečnostního sboru uvedla, že není zřejmé, jak by se o přihlášce žalobce do výběrového řízen