64 C 97/2023-81 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se na žalované žalobou ze dne 13.4.2023 domáhala zaplacení částky 75 176,54 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že je ve věci aktivně legitimována z titulu smlouvy o postoupení pohledávky, kterou žalobkyně jakožto postupník uzavřela dne , datum, s , jméno FO, , jakožto postupitelkou, postoupení pohledávky bylo žalované postupitelem oznámeno dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že žalovaná jako úvěrující uzavřela s postupitelem jakožto úvěrovaným dne 10.9.2014 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí byla i smluvní ujednání, stejného dne uzavřel postupitel s žalovanou i rozhodčí smlouvu navázanou na smlouvu o úvěru. Na základě úvěrové smlouvy žalovaná poskytla postupiteli částku ve výši 40 000 Kč za poplatek ve výši 62 270 Kč, celková částka splatná postupitelem činila 105 270 Kč ve 30 měsících s výpůjční úrokovou sazbou 148,15 % p.a. a RPSN 136,73%. Úvěrová smlouva byla zajištěna řadou smluvních sankcí - smluvní pokuta ve výši 25% z dlužné částky, která byla splatná v den následující po vzniku smluvní pokuty, smluvní pokuta ve výši 0,25% denně za každý den prodlení s úhradou nové jistiny. Jelikož nebylo v možnostech postupitele plnění splácet, došlo k prodlení a v jeho důsledku žalovaná zahájila vůči postupiteli rozhodčí řízení, které skončilo vydáním rozhodčího nálezu rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , na jehož základě byla postupiteli uložena povinnost zaplatit žalované částku, která mu byla v rámci úvěru reálně poskytnuta, ale i excesivní úrok a řadu smluvních pokut, včetně nákladů rozhodčího řízení. Žalovaná následně podala exekuční návrh na základě rozhodčího nálezu, exekuční řízení bylo vedeno , tituly před jménem, , jméno FO, , soudní exekutorem Exekutorského úřadu , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (dále jako „exekuční řízení“ či „exekuce“). Postupitel podal dne 22.4.2020 prostřednictvím soudního exekutora návrh na zastavení exekuce. Exekuční řízení vůči postupiteli bylo zastaveno na základě usnesení Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, z , datum, z důvodu absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a na ni navazující rozhodčí smlouvy, a to zejména s ohledem na excesivně vysokou úrokovou sazbu a nepřiměřenost smluvních sankcí. Úvěrová smlouva a na ní navázaná rozhodčí smlouva zakládající pravomoc rozhodce k rozhodování sporů z úvěrové smlouvy byly shledány pro rozpor s dobrými mravy a pro rozpor se zákonem jako absolutně neplatné, v důsledku toho rozhodce neměl pravomoc rozhodčí nález vydat a rozhodčí nález tak nikdy nemohl být způsobilým exekučním titulem v exekučním řízení. Exekuční řízení bylo po odvolání žalované pravomocně skončeno usnesením Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, z , datum, , který jako věcně správné potvrdil rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, . V průběhu exekučního řízení soudní exekutor vymohl na postupiteli částku v celkové výši 96 607,14 Kč. Z vymožené sumy v celkové výši 72 768,24 Kč soudní exekutor v průběhu exekučního řízení vyplatil žalované. Postupitel ještě před zahájením exekučního řízení uhradil žalované částku ve výši 46 634 Kč. Celkem tak postupitel uhradil žalované částku 119 402,24 Kč. Žalobkyně dále poukázala na skutečnost, že rozhodce neměl pravomoc spor rozhodovat, rozhodčí nález je nicotný, poukázala na ekonomickou závislost rozhodce na skupině žalované, propojení subjektů se společností , Anonymizováno, , atd. Žalobkyně se nároku domáhá z titulu bezdůvodného obohacení, které je tvořeno rozdílem mezi vyplaceným plněním a částkou, kterou je žalovaná skutečně oprávněná si z vyplaceného plnění ponechat. Žalované z vyplaceného plnění náleží a žalovaná je tak oprávněna si ponechat částku 40 000 Kč představující jistinu poskytnutého úvěru a zároveň částku 4225,70 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 40 000 Kč ve výši 8,05% ročně ode dne 17.9.2014 do 8.1.2016. Celkově je tak žalovaná oprávněna si z vyplaceného plnění ponechat částku 44 225,70 Kč. Zbývající část vyplaceného plnění je tvořená peněžními prostředky při padajícími na nemravně vysoký úrok z úvěru, smluvní úrok z prodlení a smluvní pokuty. Jelikož bylo usnesením rozhodnuto o zastavení exekučního řízení, s odkazem na neplatnost úvěrové smlouvy, jakož i související rozhodčí smlouvy, zaniká tím nárok žalované na zaplacení zjevně nemravného smluvního úroku, sankcí uvedených v úvěr ve smlouvě i nákladů předchozího řízení. Žalobkyně má rovněž za to, že žalovaná neposoudila s odbornou péčí úvěruschopnost postupitele, a proto smlouvu úvěrovou stíhá i z tohoto důvodu absolutní neplatnost. Žalobkyně se žalobou domáhá rozdílu mezi tím, co žalovaná skutečně získala 119 402,24 Kč a tím to co jí z vyplaceného plnění po právu náleží (44 225,70 Kč), tedy částku 75 176,54 Kč. Dále poukazuje na skutečnost, že vznik bezdůvodného obohacení vzniklého v exekuci spojuje až s právní mocí usnesení o zastavení exekuce, kterým se deklaruje, že exekuce neměla běžet, protože exekuční titul je vadný, až tímto okamžikem vzniká bezdůvodné obohacení, a to odpadnutím právního důvodu v podobě nařízené exekuce. Dále poukázala na rozsudek SDEU ve věci C-485/19 s tím, tak že nelze aplikovat ustanovení týkající se subjektivní promlčecí lhůty, je nutné aplikovat objektivní promlčecí lhůtu, jako kdyby byla subjektivní. Dále se žalobkyně bránila námitce promlčení, když uvedla, že námitka promlčení se příčí dobrým mravům.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala ji jako nedůvodnou zamítnout. Uvedla, že ani zastavení exekuce nemá vliv na to, že zde existuje hmotně právní závazek uhradit pohledávky z úvěrové smlouvy, která nebyla řádně hrazena, úvěr byl proto zesplatněn a rovněž byly uplatněny i smluvní pokuty. Veškeré vymožené plnění bylo plněním na platný dluh. Pokud byla exekuce zastavena, přezkoumáván byl exekuční titul, nikoliv dluh samotný, ten stále existuje. Stále existuje i rozhodčí nález rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci a stal se vykonatelný. Žalovaná poukázala na skutečnost, že žaloba na zrušení rozhodčího nálezu podána nebyla. Jestliže právní předchůdce žalobkyně zůstal i po vydání rozhodčího nálezu pasivní a promeškal veškeré lhůty, tak není možné nyní v nalézacím řízení rozhodčí nález přehlížet. Dle žalované nelze se zastavením exekuce vyvozovat, že by zanikl hmotněprávní závazek přiznaný platným rozhodčím nálezem. Žalovaná poukázala na závěry rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 25 Co 196/2021-107, v němž byla řešena obdobná situace, požadavek na vydání bezdůvodného obohacení zde byl zamítnut, odvolací soud rozhodnutí potvrdil. Žalovaná vznesla námitku promlčení s uvedením, že právní předchůdce žalobkyně věděl, respektive vědět měl a mohl, všechny skutkové okolnosti týkající se vzniku vydání bezdůvodného obohacení a zcela ignoroval běh promlčecí doby. Právní předchůdce žalobkyně měl a mohl mít takové skutkové informace, že mohl již dříve v průběhu exekučního řízení podat žalobu na zaplacení tvrzeného vznikajícího bezdůvodného obohacení a spolu s tím i logicky návrh na zastavení a odklad exekučního řízení. Pokud tak neučinil, jde jen o jeho neopatrnost a nepozornost, žalobkyně toto při koupi pohledávky bez pochyby věděla. Žalovaná má za to, že i u plnění, které bylo vymoženo v průběhu exekuce, platí tříletá promlčecí doba, a to ode dne uskutečnění tohoto plnění.3. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:Z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 10.9.2014 vyplynulo, že úvěrující nabídl právní předchůdkyní žalobkyně spotřebitelský úvěr v základní celkové výši 40 000 Kč s dobou trvání 30 měsíců a základní celkovou částkou splatnou úvěrovaným ve výši 105 270 Kč s měsíční splátkou po 3509 Kč, vypůjční úroková sazba u úvěru činila 148,15% ročně, RPSN 148,15% s možností revolvingu ve výši 20 212 Kč s prodloužením po 18 měsíců, výpůjční úroková sazba u revolvingu činila 118,40% p.a. a RPSN revolvingu 121,32 %. Ze smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru vyplynulo, že dle článku 12 v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než a) 15 dní po termínu splatnosti je věřitel oprávněn požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 8% z výše dlužné splátky, a dále b) 30 dní po termínu splatnosti je věřitel oprávněn požadovat nad rámec smluvní pokuty uvedené pod písmenem a) úhradu další smluvní pokuty ve výši 13% z výše dlužné splátky. V případě, že nebudou uhrazeny 2 splátky dle aktuálního splátkového kalendáře řádně a včas, nebo v případě že se klient ocitne v prodlení s úhradou splátky nebo její částí o délce 60 dnů dochází automaticky k zesplatnění úvěru. V případě, že po zesplatnění úvěru nezaplatí dlužník částku odpovídající nové jistině úvěru ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy k tomuto zesplatnění úvěru došlo, vzniká povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 25% z této dlužné částky. V případě, že částka odpovídající nové jistině úvěru není zaplacena ani v den následujícím po dni, kd