26 C 74/2020 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 17 940 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu soudní exekutorky, která vymožené plnění žalobkyni jakožto oprávněné nevyplatila. Žalovaná uvedla, že nároku ve stanovisku ze dne 16. 6. 2020 vyhověla a žalobkyni požadovanou náhradu škody vyplatila. Mezi účastníky není sporné, že nárok byl předběžně uplatněn u žalované dne 26. 10. 2019 a že dne 16. 6. 2020 vydala stanovisko, dle kterého žalobkyni vyplatila dne 17. 6. 2020 částku 58 533,89 Kč. Soud věc rozhodl dle § 115a o. s. ř., aniž by nařizoval jednání, neboť pře je objasněna listinnými důkazy a účastníci s tímto postupem souhlasili. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Prodlení žalované nastalo dnem následujícím po uplynutí šestiměsíční lhůty k předběžnému uplatnění nároku u příslušného úřadu. V konkrétním případě byl nárok uplatněn dne 26. 10. 2019, vzhledem k tomu, že poslední den lhůty pro předběžné projednání nároku by připadal na neděli 26. 4. 2020, posouvá se dle § 607 občanského zákoníku poslední den lhůty na pracovní den nejblíže následující, tedy na pondělí 27. 4. 2020, a proto se žalovaná dostala do prodlení dne 28. 4. 2020, od kterého má žalobkyně nárok na úroky z prodlení. Soud proto v rozsahu zpětvzetí řízení dle § 96 odst. 2 věta první o.s.ř. zastavil a žalované uložil zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z částky 58 533,89 Kč od 28. 4. 2020 do 17. 6. 2020, kdy žalovaná žalobci dlužnou částku zaplatila. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně vzala pro chování žalované (úhrada) převážně důvodný návrh zpět. Náklady žalobce tvoří 1 000 Kč nevráceného soudního poplatku a náklady na právní zastoupení. Tarifní hodnota daného sporu činí 58 533,89 Kč. Advokát učinil ve věci 3 úkony á 3 460 Kč dle § 7 odst. 5 AT (převzetí věci a příprava, podání žaloby a částečné zpětvzetí žaloby) společně s 3 x 300 Kč paušálu dle § 13 odst. 4 AT. Advokát je plátcem 21 % DPH. Náhradu úkonů spojených s předběžným uplatňováním žaloby soud žalobkyni nepřiznal, neboť § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb. právo na tuto náhradu vylučuje O vrácení části zaplaceného soudního poplatku rozhodl soud dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.