27 C 98/2017-198 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. [spisová značka]. Na té žalobce v tomto dědickém řízení na základě vadného postupu notářky jako soudní komisařky po otci přijal předložené dědictví, rodiče se následně bránili žalobou pro zmatečnou, podanou dne 2. 8. 2012, kdy tato věc byla řešena i na úrovni Ústavního soudu. Žalobce se domohl zrušení usnesení Okresního soudu v Jeseníku ze dne 30. 5. 2012 č.j. [číslo jednací]. V současné době dědické řízení stále trvá. Pro žalobce, jeho zdraví vývoj, měla věc zásadní význam, neboť přijetím předluženého dědictví se žalobce stal cca ve svých 3 letech dlužníkem v řádech milionů korun. Vůči žalobci byly díky nezákonnému přijetí dědictví nezákonně uplatňovány pohledávky a vedeny exekuční řízení. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 7. 4. 2017 uplatil nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši 500 000 Kč. Žádosti žalobce nebylo vyhověno. Řízení vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne 28. 2. 2011 usnesením o zahájení řízení o dědictví, jímž byla pověřena advokátka [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalovaná se domnívá, že v dědickém řízení nebyly průtahy zaviněné soudem ani soudní komisařkou, délka dědického řízení byla zatížena zejména tím, že věřitelé přihlašovali své pohledávky do dědického řízení, neboť zůstavitel byl značně zadlužen. Pokud se jedná o posouzení celkové délky řízení žaloby pro zmatečnost, rovněž v tomto řízení nebyly na straně soudu shledány žádné průtahy. Celková délka řízení činila necelých 5 let s tím, že v řízení bylo rozhodováno na třech stupních soudní soustavy a Ústavním soudem. Žalovaná se domnívá, že dědické řízení není dosud skončeno z důvodu nesprávného procesního postupu matky nezletilého žalobce, která neodmítla předlužené dědictví a následně se toto snažila zvrátit podanou žalobou pro zmatečnost. Žalovaná namítla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 3. Vedlejší účastnice na straně žalované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářka v [obec], se ve věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Dědické řízení bylo zahájeno usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne 25. 2. 2011 a po zahájení řízení jí byl spis jako soudnímu komisaři soudem postoupen dne 11. 3. 2011. Následně pak byly činěny průběžně úkony směřující k ukončení řízení, zejména dotazy na banky, stavební spořitelny, dále byl vyhotoven znalecký posudek ohledně určení ceny zůstavitelových nemovitostí, účetní závěrka ohledně zůstavitelova podnikání a další související úkony, zejména šetření ohledně dluhů zůstavitele. Řízení o dědictví pak bylo skončeno usnesením [číslo jednací] ze dne 30. 5. 2012, které nabylo rozhodnutí téhož dne. V žádném případě nedocházelo k nepřiměřeným průtahům v řízení. Žalobcem kritizovaná délka řízení se dotýká délky civilního řízení, které bylo vyvoláno žalobou pro zmatečnost, kdy ve věci rozhodovaly soudy všech stupňů včetně Ústavního soudu. 4. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované a to podáním doručením žalované dne 7. 4. 2017. Žalovaná nárok žalobce předběžně projednala, neshledala jej však důvodným. Ze spisu Okresního soudu v Jeseníku sp. zn. [spisová značka] a spisu Ústavního soudu sp. zn. III ÚS 1538/14 vzal soud za prokázané, že dne 2. 8. 2012 byla ve věci podána žaloba pro zmatečnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Jeseníku ze dne 30. 5. 2012. Dne 7. 12. 2012 byl žalobce ve věci osvobozen od soudního poplatku a na den 7. 1. 2013 bylo ve věci nařízeno jednání. Toto jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den 16. 1. 2013, kdy bylo ve věci vyhlášeno rozhodnutí – usnesení, kterým byla žaloba pro zmatečnost zamítnuta. Dne 15. 2. 2013 bylo ve věci podáno odvolání, které bylo doplněno dne 1. 3. 2013. Dne 7. 3. 2013 byl spis předložen Krajskému v Ostravě, který ve věci nařídil jednání na den 31. 7. 2013. Na tomto jednání Krajský soud v Ostravě rozhodl usnesením, že usnesení okresního soudu, jakožto soudu prvního stupně potvrzuje. Následně byl spis vrácen zpět Okresnímu soudu v Jeseníku, a to dne 28. 8. 2013, který rozeslal rozhodnutí účastníkům. Dne 17. 9. 2013 bylo ve věci podáno dovolání. Dne 16. 10. 2013 žalobce požádal o osvobození od povinnosti platit soudní poplatek. Dne 8. 11. 2013 bylo rozhodnuto o osvobození od soudního poplatku a dne 6. 12. 2013 byla věc předložena Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o dovolání. Nejvyšší soud ve věci rozhodl dne 26. 2. 2014, kdy dovolání odmítl. Dne 17. 4. 2014 byla ve věci podání ústavní stížnost. Dne 19. 3. 2015 Ústavní soud vyzval Krajská soudu v Ostravě k vyjádření se k ústavní stížnosti. Dne 18. 12. 2015 byla věc přidělena jinému soudci zpravodaji a dne 17. 5. 2016 Ústavní soud ve věci vyhlásil nález, kterým zrušil usnesení Nejvyššího soudu ČR o odmítnutí dovolání. Dne 1. 6. 2016 byl spis zaslán Nejvyššímu soudu ČR, který ve věci dne 2. 11. 2016 rozhodl a zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě i Okresního soudu v Jeseníku. Spis byl Okresnímu soudu v Jeseníku doručen dne 28. 11. 2016. Soud prvního stupně ve věci nařídil jednání na den 15. 2. 2017, na kterém bylo rozhodnuto usnesením o tom, že usnesení Okresního soudu v Jeseníku ze dne 30. 5. 2012 č.j. [číslo jednací] se zrušuje a dále žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti rozhodnutí bylo podáno odvolání co do výroku o nákladech řízení, a to dne 17. 3. 2017. Věc byla předložena dne 30. 3. 2017 Krajskému soudu v Ostravě, který ve věci vydal dne 31. 7. 2017 usnesení, kterým zrušil ve výroku II. usnesení soudu prvního stupně, neboť výrok o nákladech řízení byl nadbytečný; rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 8. 2017. 5. Ze spisu Okresního soudu v Jeseníku sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázané, že dne 13. 11. 2011 došlo k úmrtí [jméno] [příjmení], tato skutečnost byla Okresnímu soudu v Jeseníku oznámena dne 25. 2. 2011. Dne 28. 2. 2011 Okresní soud v Jeseníku zahájil dědické řízení po zemřelém. Dne 13. 3. 2011 byla provedena lustrace v evidencích závětí, dne 17. 3. 2011 v rámci dědického řízení uplatnil svou pohledávku první z věřitelů. V průběhu měsíců březen, duben, květen a červen přihlašovali své pohledávky do dědického řízení jednotliví věřitelé. Dne 28. 3. 2011 soudní komisař nařídil protokol o předběžném šetření. Dne 23. 9. 2011 proběhlo jednání s matkou nezletilého syna zůstavitele [jméno] [příjmení]. Dne 29. 3. 2011 notářka osvědčila, že jediným dědicem ze zákona v první dědické skupině je nezletilý pozůstalý syn [celé jméno žalobce]. Dne 17. 6. 2011 byl do notářského spisu založen znalecký posudek k ocenění nemovitosti ve vlastnictví zůstavitele. Dne 21. 9. 2011 notářka opakovaně žádá o předložení účetní závěrky k podnikání zůstavitele, účetní závěrka, resp. výpis z knihy pohledávek, závazků, stav bankovních účtů a pokladen byl notářce předložen v dubnu 2012. Dne 30. 5. 2012 proběhlo projednání dědictví po zůstaviteli, jehož se účastnila matka nezletilého [celé jméno žalobce] (žalobce). Dne 30. 5. 2012 bylo vydáno usnesení o skončení dědického řízení, kterým bylo rozhodnuto, že celé dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení], které je předluženo, nabývá syn [jméno] [příjmení]. Následně notářka informovala jednotlivé věřitele žalobce o skončení dědického řízení. Dne 17. 7. 2012 ve věci reagovala babička nezletilého [celé jméno žalobce], která uvedla, že text usnesení o dědictví není v zájmu nezletilého vnuka a že by opatrovnický soud něco takového neschválil. Dne 24. 7. 2012 bylo Okresnímu soudu v Jeseníku doručeno podání [jméno] [příjmení], ve kterém jmenovaná poukazuje na to, že v dědickém řízení měl být nezletilému ustanoven opatrovník. Dne 15. 2. 2017 Okresní soud v Jeseníku zrušil usnesení Okresního soudu v Jeseníku ze dne 30. 5. 2012 č.j. [číslo jednací]. Dne 6. 12. 2017 žádá Ministerstvo spravedlnosti o zapůjčení předmětného spisu. Dne 12. 12. 2017 sděluje notářka, že spis byl předložen Okresnímu soudu v Jeseníku k ustanovení opatrovníka nezletilému. Dne 20. 2. 2018 byl ve věci usnesením nezletilému ustanoven opatrovník [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Od 28. 6. 2018 do 1. 10. 2018 byl spis u Ministerstva spravedlnosti. Dne 17. 12. 2018 byl pozůstalý prostřednictvím opatrovníka vyzván, aby se vyjádřil, zda dědictví odmítá. Dne 27. 12. 2018 byl spis zaslán Obvodnímu soudu pro Prahu 2, od tohoto soudu byl vrácen dne 26. 3. 2019. Dne 27. 3. 2019 Okresní soud v Jeseníku pověřil jiného soudního komisaře a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k projednání dědictví. Dne 23. 4. 2019 žádala pověřená soudní komisařka o sdělení předchozí notářku, zdali má k dispozici prohlášení o dědictví. Opatrovník žalovaného učinil prohlášení o odmítnutí dědictví dne 17. 1. 2019. Dne 25. 4. 2019 byl spis p