22 C 306/2014-391 — Obvodní soud pro Prahu 2

<b>I. Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29. 12. 2014, kterou v průběhu řízení opravila a vzala částečně zpět, domáhala vyslovení tří konstatování porušení práva, náhrad škod ve výši korunového ekvivalentu 81 666 Euro, 21 960 Kč, 30 000 Kč, 56 000 Kč a dvou přiměřených zadostiučinění za nepřiměřenou délku soudních řízení [název soudu] [anonymizována tři slova] [spisová značka] ([anonymizována dvě slova]„ [spisová značka]“) [anonymizována tři slova] [spisová značka] ([anonymizována dvě slova]„ [spisová značka]“), to vše s příslušenstvím. 2. O požadavcích žalobkyně na vyslovení konstatování a přiznání majetkové škody již bylo pravomocně rozhodnuto. 3. V současné době soud rozhoduje v pořadí třetím rozsudkem poté, co byly jeho předchozí rozsudky zrušeny odvolacím soudem. Pokud jde o průběh projednávané věci, soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2020, č. j. 69 Co 200/2019 – 368, které se jím podrobně zabývá. 4. V posledním rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2020, č. j. 69 Co 200/2019, bylo soudu prvního stupně uloženo, aby vyjasnil předmět řízení a vedl případně žalobkyni k odstranění vad žaloby, přičemž o věci bude možné rozhodnout až tehdy, když bude zřejmé, jakou celkovou částku žalobkyně požaduje z titulu přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení [spisová značka], jakou celkovou částku požaduje z titulu přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení [spisová značka], a z jaké částky a za jaké období žalobkyně požaduje zaplacení úroku z prodlení. Odvolací soud upozornil, že ve vztahu k řízení [spisová značka] bylo řízení částečně zastaveno co do částky 43 750 Kč a ve vztahu k řízení [spisová značka] bylo řízení částečně zastaveno co do částky 45 500 Kč Odvolací soud připomněl, že pro výpočet základní částky peněžitého zadostiučinění je třeba zahrnout i dobu, po kterou byly v posuzovaných řízeních projednávány žaloby pro zmatečnost včetně doby, která uplynula od skončení řízení do doby podání žaloby pro zmatečnost. Je nutné zohlednit námitku žalobkyně o nepřiměřenosti délky kompenzačního řízení v projednávané věci včetně doby předběžného projednání nároku, maximálně však dobu 6 měsíců, přičemž při současné délce kompenzačního řízení stěží může obstát závěr o jeho přiměřenosti. Soudu prvního stupně bylo uloženo nepřehlédnout, že došlo k úhradě částky 46 933 Kč na základě zrušeného rozsudku č. j. 22 C 306/2014-174. Konečně měl soud prvního stupně i znovu rozhodnout o nákladech dosavadního řízení. <b>5. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 22. 10. 2020 odstranila vady žaloby.</b> 6. Předmětem řízení ve vztahu k řízení [spisová značka] je částka 140 000 Kč (z čehož připadá na navýšení s ohledem na délku kompenzačního řízení částka 49 625 Kč) s příslušenstvím. Příslušenství tvoří zákonný úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o osm procentních bodů, počítaný z částky 43 750 Kč (částečná úhrada žalované) od 16. 1. 2015 do 5. 5. 2015, zákonný úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o osm procentních bodů jdoucí z částky 46 625 Kč (zbývající částka vypočtená 140 000 – 43 750 – 49 625) od 16. 1. 2015 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o osm procentních bodů jdoucí z částky 49 625 Kč (námitka pozdní kompenzace) od 29. 8. 2015 do zaplacení. Žalobkyně žádá odškodnit délku řízení za období od 30. 3. 2009 do 8. 8. 2017. 7. Předmětem řízení ve vztahu k řízení [spisová značka] je částka 140 000 Kč (z čehož připadá na navýšení s ohledem na délku kompenzačního řízení částka 49 625 Kč) s příslušenstvím. Příslušenství tvoří zákonný úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o osm procentních bodů, počítaný z částky 45 500 Kč (částečná úhrada žalované) od 16. 1. 2015 do 5. 5. 2015, zákonný úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o osm procentních bodů jdoucí z částky 44 875 Kč (zbývající částka vypočtená 140 000 – 45 500 – 49 625) od 16. 1. 2015 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o osm procentních bodů jdoucí z částky 49 625 Kč (námitka pozdní kompenzace) od 29. 8. 2015 do zaplacení. Žalobkyně žádá odškodnit délku řízení za období od 27. 10. 2009 do 27. 1. 2020. 8. Žalobkyně zdůraznila, že v posuzovaných řízeních se projednávaly pracovněprávní nároky o neplatnost výpovědi, kdy žalobkyně trpěla nejistotou o osud svého zaměstnání. Žalobkyně se na délce řízení nepodílela. Poskytnuté zadostiučinění označila za nepřiměřeně nízká a kritéria zadostiučinění za nesprávně vyhodnocená. 9. Ve vztahu k posuzovanému řízení [spisová značka] žalobkyně upozornila, že nebyl včas vypraven rozsudek ze dne 29. 11. 2010, nebylo včas předloženo dovolání ze dne 9. 2. 2012 a průtahy způsobil i Nejvyšší soud, když rozhodoval o dovolání žalobkyně. 10. Ve vztahu k posuzovanému řízení [spisová značka] žalobkyně upozornila, že první jednání se nebylo řádně připraveno, neboť nebyla obeslána žalovaná. Jednání byla vedena nehospodárně, soud nesprávně doručoval. Jednání v září 2012 a březnu 2013 byla nedůvodně odročena. Spis byl s odvoláním ve věci samé proti rozsudku ze dne 17. 9. 2013 předložen opožděně až v únoru 2014 a došlo k opakovanému vracení spisu bez věcného vyřízení. Žalobkyni byl též opakovaně chybně vyměřen soudní poplatek. 11. Žalobkyně již dne 28. 8. 2015 namítla, že kompenzační řízení v posuzované věci trvá nepřiměřeně dlouho, a proto by se žalobkyni mělo dostat štědrého zadostiučinění. 12. Pro úplnost soud uvádí, že znovu nerozhodoval o změně žaloby, když námitku opožděné kompenzace soud připustil již při jednání dne 27. 2. 2019, ale též a zejména z toho důvodu, že žaloba až do podání žalobkyně ze dne 22. 10. 2020 nebyla způsobilá projednání, jak dovodil odvolací soud, přičemž změnit žalobu lze až za předpokladu, že tato žaloba sama je bez vad, bránících jejímu projednání (k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 32 Odo 1171/2003). 13. Žalovaná se žalobě bránila. Již poskytnutá zadostiučinění považovala za dostačující. 14. Ve vztahu k řízení [spisová značka] žalovaná žalobkyni poskytla zadostiučinění 43 750 Kč. Průtahy žalovaná shledala v období od září do listopadu 2009 a od března do září 2012. 15. Ve vtahu k řízení [spisová značka] žalovaná žalobkyni poskytla zadostiučinění 45 500 Kč. Průtahy žalovaná shledala od podání žaloby do výzvy k doložení poměrů a od února do září 2010. 16. Žalovaná snižovala v obou řízeních z důvodu složitosti základní zadostiučinění o 30 %. Za chování žalobkyně snížila zadostiučinění o 10 %, když podávala nedůvodné námitky podjatosti a domáhala se stížnostmi jiného věcného postupu ve věci. Za zvýšený význam řízení pro žalobkyni žalovaná zadostiučinění zvyšovala o 10 %, neboť se jednalo o pracovněprávní spor. 17. Žalovaná namítla, že žalobní tvrzení žalované jsou zmatečná a žaloba je nadále neurčitá, kdy žalovaná nezohledňuje platbu na základě zrušeného rozsudku ze dne 17. 1. 2017. Žalovaná též sporovala počátek prodlení ve vztahu k navýšení zadostiučinění za nepřiměřenou délku kompenzačního řízení, které dle žalované postačí odškodnit konstatováním porušení práva. 18. Při jednání dne 22. 1. 2021 žalovaná potvrdila, že částku 46 933 Kč považuje za dobrovolné plnění na pohledávky žalobkyně za nepřiměřené délky řízení, jak již sdělila při jednání odvolacího soudu dne 11. 3. 2020, a jak se podávalo ze zrušeného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 22 C 306/2014 – 174. Žalovaná plnila v rozsahu 14 750 Kč na újmu žalobkyně za újmu z řízení 23 C 103/2009 a v rozsahu 25 500 Kč plnila na újmu za řízení [spisová značka]. Zbývající částku 6 683 Kč plnila na úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 40 250 Kč za dobu od 13. 3. 2015 do zaplacení a na úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 89 250 Kč za dobu od 13. 3. 2015 do 5. 5. 2015. <b>II. Sporné a nesporné skutečnosti</b> 19. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně předběžně uplatnila své nároky u žalované a posuzovaná řízení měla pro žalobkyni s ohledem na pracovněprávní charakter zvýšený význam. Účastníci rovněž shodně hodnotili délku posuzovaných řízení jako nepřiměřenou. 20. Mezi účastníky bylo sporné, zda jsou poskytnutá zadostiučinění přiměřená, zda posuzovaná řízení byla složitá, zda se žalobkyně podílela na délce posuzovaných řízení, zda je délka kompenzačního řízení přiměřená, jaké zadostiučinění je za nepřiměřenou délku kompenzačního řízení přiměřené, kdy se žalovaná dostala do prodlení s případným zadostiučiněním za nepřiměřenou délku kompenzačního řízení, a na jaký dluh se má započítat plnění žalované ve výši 46 933 Kč. <b>III. Prokázané skutečnosti</b> <b>21. Soud vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení 23 C 103/2009, který zjistil ze spisu posuzovaného řízení.</b> 22. Žalobkyně podala žalobu o [anonymizováno 6 slov]