26 C 23/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 2

Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř. Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky vyplývající z neuhrazení ceny jízdného ve výši 10 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč v souvislosti s přepravou žalovaného autobusem provozovaným žalobkyní. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Protože byly splněny předpoklady podle § 115a o. s. ř., rozhodl soud ve věci samé bez jednání. Na základě žalobkyní předložených listin učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný cestoval dne 31. 1. 2020 autobusem [anonymizováno 7 slov] v [obec]. Při kontrole se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou. O kontrole byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Žalobkyni tak vznikl nárok na uhrazení jízdného ve výši 10 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalovaný v průběhu soudního řízení netvrdil ani neprokazoval, že dlužnou částku zaplatil. Cestující, který použije veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem byl dopravní podnik a na výzvu revizora se neprokáže platnou jízdenkou, je povinen, dle čl. 15 Přepravních podmínek stanovených pro provoz MHD [obec] – [obec] – [obec] a dále dle zákona č. 111/1994Sb., o silniční dopravě, v platném znění (zejména dle §18a), dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (zejména dle § 7) a v souladu s ust. § 2550 a násl. občanského zákoníku, zaplatit dlužné jízdné a navíc stanovenou přirážku k jízdnému. V této věci bylo prokázáno, že žalovaný použil veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem byla žalobkyně, čímž s žalobkyní konkludentně uzavřel smlouvu o přepravě. Při kontrolách žalovaného ve dne 31. 1. 2020 zjistil revizor žalobkyně, že žalovaný porušil přepravní podmínky. Za tato porušení vznikl žalobkyni nárok na stanovenou přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a na cenu jízdného 10 Kč. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby ve věci. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, a tudíž netvrdil a ani neprokazoval, že by dlužnou částku v žalované výši již žalobkyni zcela nebo z části uhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby).