26 C 47/2021-41 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobou ze dne 24. 2. 2020 se žalobce domáhal náhrady škody ve výši 17 424 Kč s příslušenstvím v podobě nákladů na obhajobu v trestním řízení vedeném na základě usnesení policejního orgánu ze dne 23. 5. 2018 čj. KRPA – [číslo]. Žalovaná ve vyjádření ze dne 4. 5. 2021 uvedla, že nárok co do částky 15 609 Kč uznává, co do částky 1 815 Kč navrhla žalobu zamítnout V podání ze dne 12. 5. 2021 žalobce vzal žalobu zpět co do částky 15 609 Kč, neboť tuto částku po podání žaloby žalovaná dne 15. 4. 2021 žalobci uhradila. Usnesením čj. 26C 47/2021-35 bylo řízení co do částky 15 609 Kč zastaveno. V podání ze dne 8. 6. 2021 vzal žalobce žalobu zpět i co do částky 1 815 Kč, trvá však nadále na to, aby mu soud přiznal úrok z prodlení z částky 15 609 Kč za dobu od 13. 8. 2020 do 15. 4. 2021. Mezi účastníky není sporné, že nárok byl předběžně uplatněn dne 12. 2. 2020 u žalované, a že žalovaná dne 15. 4. 2021 žalobci vyplatila částku 15 609 Kč. Soud věc rozhodl dle § 115a o. s. ř., aniž by nařizoval jednání, neboť pře je objasněna listinnými důkazy a účastníci s tímto postupem souhlasili. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Prodlení žalované nastalo dnem následujícím po uplynutí šestiměsíční lhůty k předběžnému uplatnění nároku u příslušného úřadu. V konkrétním případě byl nárok uplatněn dne 12. 2. 2020, posledním dnem šestiměsíční lhůty pro vyřízení nároku bylo dne 12. 8. 2020, a proto se žalovaná dostala do prodlení dne 13. 8. 2020. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 15 609 Kč za dobu od 13. 8. 2020 do 15. 4. 2021. Výše úroku odpovídá zákonu (§ 1970 občanského zákoníku) a nařízení č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšný byl žalobce (úspěch 15 609 Kč proti neúspěchu 1 815 Kč). Žalobci náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v rozsahu zhruba 79 %. Náklady žalobce tvoří 2 000 Kč odpovídající soudnímu poplatku a náklady na právní zastoupení. Tarifní hodnota daného sporu činí 17 424 Kč. Advokát učinil ve věci 3 úkony po 1 820 Kč dle § 7 odst. 5 AT (převzetí věci a příprava, podání žaloby a částečné zpětvzetí žaloby) společně s 3 x 300 Kč paušálu dle § 13 odst. 4 AT. Advokát je plátcem 21 % DPH. Za úkony související s předběžným projednáním nároku u žalované se odměna neposkytuje (§ 31 odst. 4 OdpŠk). Po zohlednění částečného úspěchu žalované náleží žalobci náhrada nákladů řízení ve výši 7 659,50 Kč (9 695,60 Kč x 0,79).