26 C 71/2020-70 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 28. 4. 2020 domáhá náhrady zadostiučinění za nezákonně vedené trestní stíhání ve výši 100 000 Kč. Svou žalobu odůvodnil tím, že byl usnesením Policie ČR ze dne 15. 11. 2017 obviněn pro zločin krádeže dle ust. § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku Trestní stíhání trvalo skoro 2 roky, což se neblaze projevilo na psychice žalobce. Již předtím byl trestně stíhán, toto trestní stíhání také skončilo zprošťujícím rozsudkem. Tehdy však nepožadoval žádné zadostiučinění, avšak když se tato situace opakovala, rozhodl se, že bude žádat o náhradu nemajetkové újmy. I když žalobce má trestní minulost, toto trestní stíhání zasáhlo do jeho života, když se chtěl věnovat své rodině a vést jiný život. 2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou v rámci předběžného projednání nároku, se žalovanému za nezákonně vedené trestné stíhání omluvila, a tuto formu zadostiučinění považuje za dostatečnou. Žalobci hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 2 až 8 let vzhledem k tomu, že má 8 zápisů v trestním rejstříku, nelze hovořit o tom, že dopady do osobnostní sféry jsou natolik vysoké, aby bylo třeba je odčinit v penězích, navíc se žalovaná žalobci omluvila. 3. Mezi účastníky je nesporné a žalobce doložil, že 11. 10. 2019 uplatnil předběžně svůj nárok u žalované, požadoval náhradu nákladů trestního řízení a nemajetkovou újmu za nezákonně vedené trestní řízení. V rámci předběžného projednání nároku mu žalovaná zaplatila náklady obhajoby jako věcnou škodu a za nezákonné rozhodnutí se omluvila. Mezi účastníky není sporné, že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání u OS pro [část Prahy] sp. zn. [spisová značka], a dále žalovaná činí nesporným průběh trestního řízení vedeného u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], kdy žalovanou bylo v rámci prováděného šetření zjištěno, že žalobce byl trestně stíhán na základě usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru obecné kriminality, 4. oddělení ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], pro spáchání pokračujícího zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. Dne 12.4.2018 podal policejní orgán pod [číslo jednací] návrh na podání obžaloby a dne 20.4.2018 podalo Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] pod sp. zn. [spisová značka] Hlavní líčení proběhlo u [název soudu] ve dnech 30.7.2018, 6.9.2018, 3.10.2018, 5.12.2018, 9.1.2019 a 21.1.2019, kdy byl vyhlášen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. [spisová značka], jímž byl žalobce odsouzen za spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na dobu 30 měsíců, dále byl žadatel podle § 226 písm. c) tr. řádu zproštěn obžaloby ze spáchání zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. Na základě odvolání podaného obžalovanými Městský soud v Praze vydal rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jímž byl rozsudek soudu prvého stupně změněn tak, že žalobce byl zproštěn obžaloby podle § 226 písm. c) tr. řádu ohledně skutku, za nějž byl soudem prvého stupně odsouzen, jinak zůstal rozsudek soudu prvého stupně ve vztahu k žalobci nezměněn. Rozsudek nabyl právní moci dne 2. 5. 2019. 4. Celkem trestní stíhání trvalo rok a půl. Žalobci hrozil trest odnětí svobody 2 až 8 let. 5. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka] má soud prokázáno, že žalobce byl zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchali obžalovaní [příjmení] a [celé jméno žalobce] tedy žalobce. Soud má prokázáno ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], dcery žalobce, že žalobce špatně snášel trestní stíhání, byl ve stresu, více kouřil, nespal, zhoršil se i vztah s mámou jeho manželkou, protože ta mu přestala věřit, když žalobce stále tvrdil, že nic neudělal, pak následovala domovní prohlídka v jednu hodinu ráno, celý byt byl vzhůru nohama, pak byl také žalobce v poutech. Obě i s mámou ztratily důvěry právě, že viděly žalobce v poutech. S otcem vyrůstala od 14 let, neboť předtím byl žalobce zavřený, nebyl doma, ale od jejích 14 let je doma a žijí spolu. Žádné reakce z okolí však na adresu žalobce nezaznamenala. Nyní se stará o svou dceru a žalobce jako děda jí pomáhá, chodí na procházky a tráví spolu čas. 6. Z výslechu manželky žalobce [jméno] [příjmení] má soud prokázáno, že spolu žijí více než 30 let. Žalobce chtěl začít žít hezký život a vzhledem k tomu, že s ním žije takovou dlouhou dobu, přesto ho stále miluje a i pro ni bylo toto trestní stíhání překvapující a také to na ni nedobře působilo. Ji samotnou, ale v okolí poškodilo tím, že bylo proti žalobci vedeno trestní stíhání, odrazilo se také na finanční ztrátě celé rodiny, kdy v tu dobu chtěl dceři finančně pomoci, plánoval do budoucna vylepšení domácnosti a chtěl se připravit na důchod. Žalobce zhubnul, byl velmi nervózní, měl strach, kolikrát ho odvezli k doktorovi, což bylo velmi nepříjemné pro celou rodinu a narušilo to také celkové soužití. Když byl zproštěn obžaloby, okolí mu stejně nevěří, což se na jeho psychice odrazilo. Bylo nebezpečné i to, kdy jezdil jako řidič kamionu, a na to trestní stíhání myslel a rodina měla, tak o něj strach, aby se mu něco cestou nestalo. Volný čas tráví s rodinou, jezdí na výlety, chodí na procházky apod. Toto trestní stíhání na něj opravdu neblaze zapůsobilo. Dokonce měl období, kdy ho nebavilo žít, bylo to nepříjemné, byl nervózní, bylo mu špatně od žaludku, začal víc kouřit, objevilo se u něj nechutenství a takovéto příznaky. 7. V daném případě se pohlíží na rozhodnutí, kterým bylo zahájeno trestní stíhání proti žalobci jako nezákonné ve smyslu ust. §§ 7 a 8 zák. č. 82/1992 Sb. o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci (dále jen zákon) podle § 31a zákona odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za něž k nemajetkové újmě došlo. V případě, kdy došlo k vydání nezákonného rozhodnutí v souvislosti se zahájením trestního stíhání při rozhodování o formě zadostiučinění je třeba vzít v úvahu povahu trestní věci, celkovou délku řízení a následky, které v osobní sféře poškozené osoby vznikly. 8. Za účelem posouzení vzniku nemajetkové újmy a stanovení formy a výše přiměřeného zadostiučinění za ni soud zvažoval následující kritéria: délku řízení - V daném případě nedošlo k nepřiměřené délce trestního řízení, 1 rok a 6 měsíců trvající řízení, není nepřiměřeně dlouhé, soud ani neshledal, že by v řízení došlo k dlouhodobé nečinnosti. 9. Povaha trestní věci - žalobce byl stíhán pro trestný čin krádeže dle ustanovení § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, za který mu hrozilo uložení trestu odnětí svobody v trvání 2 až 8 let. Věc nebyla medializována a žalobce nebyl stíhán vazebně. Následky způsobené v osobnostní sféře poškozeného - žalobce byl v minulosti vícekrát trestně stíhán a pravomocně odsouzen. [příjmení] s trestní minulostí proto nelze posuzovat stejně jako osobu, která je zcela bezúhonná, která trestní stíhání pociťuje zcela logicky intenzivněji než osoba, která již má s trestním stíháním zkušenosti. I u žalobce jako vícekrát trestně odsouzeného, může dojít k zásahu do osobnostních práv stejně jako u osoby, která dosud trestně stíhána či odsouzena nebyla, avšak tento zásah je právě proto nižší než u osoby, která doposud nebyla trestně stíhána. Žalobce prokázal, že došlo k zásahu do jeho osobnostní sféry v souvislosti s tímto trestním stíháním, kdy se u něj projevila úzkost, nervozita, což mělo za následek větší spotřebu cigaret, žaludeční problémy. Trestní stíhání mělo dopad na zdraví a psychiku žalobce. Žalobce prožíval toto trestní stíhání úkorně a soud je toho názoru, že je třeba odškodnit nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena v penězích. 10. Srovnatelné rozhodnutí soud spatřuje v rozsudku zdejšího soudu ve věci [spisová značka], kde trestní stíhání trvalo rovněž srovnatelnou dobu 1 rok a 3 měsíce jako u žalobce hrozil trest odnětí svobody 2 až 8 let a zadostiučinění za toto trestní stíhání bylo 20 000 Kč, další srovnatelné rozhodnutí poskytlo zadostiučinění ve výši 1 056 Kč za měsíc a v případě žalobce za 18 měsíců by nemajetková újma činila 19 008 Kč. 11. Soud je toho názoru, že 20 000 Kč, která představuje zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která žalobci v souvislosti s trestním stíháním, které bylo vedeno u OS pro [část Prahy] odpovídající, a měla by žalobci jeho újmu kompenzovat, přičemž žalovaná poté, kdy přistoupila k poskytnutí zadostiučinění, byť ve formě omluvy a de facto uznala, že žalobc