37 C 100/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení dvou příspěvků podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastníka motorového vozidla, ve výši 9 425 Kč a 3196 Kč, dohromady v žalované výši, a to na základě zjištění žalobkyně, že žalovaný v období od 24. 11. 2019 do 16. 4. 2020, jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], a v období od 14. 11. 2019 do 20. 1. 2020, jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], neměl na tato vozidla uzavřená povinná pojištění odpovědnosti. Tím žalovaný porušil povinnost stanovenou § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., což zakládá žalobkyni nárok na výše uvedené příspěvky. Výše příspěvků byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., kterých bylo u prvního příspěvku 145 a u druhého příspěvku 68 a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb. V tomto případě prvního příspěvku tato denní sazba činila částku ve výši 65 Kč a v případě druhého příspěvku 47 Kč. Dále pak žalobkyně požadovala úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2x 300 Kč, která je jí přiznávána podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně v návrhu na zahájení řízení, žalovaný konkludentně, když na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. v dané lhůtě nereagoval), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní předložených důkazů a tvrzení soud ve věci zjistil následující skutečnosti. Žalovaný byl zapsán v registru vozidel jakožto provozovatel/vlastník prvního motorového vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Toto vozidlo v období od 24. 11. 2019 do 16. 4. 2020 provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dále byl žalovaný zapsán v registru vozidel jakožto provozovatel/vlastník druhého motorového vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Toto vozidlo v období od 14. 11. 2019 do 20. 1. 2020 také provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl proto vyzván ze strany žalobkyně k úhradě zákonných příspěvků do garančního fondu žalobkyně, splatnost příspěvků nastala 23. 11. 2020 a 26. 1. 2021. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl k její úhradě vyzýván před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZoPOPV“). V této věci bylo prokázáno, že žalovaný provozoval uvedená motorová vozidla, první v období od 24. 11. 2019 do 16. 4. 2020 a druhé v období od 14. 11. 2019 do 20. 1. 2020, v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) ZoPOPV bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto vzniklo žalobkyni dle § 4 odst. 1 ZoPOPV právo na uhrazení příspěvků vypočtených dle § 4 odst. 3 ZoPOPV a § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí ZoPOPV (dále jen„ vyhl. č. 205/1999 Sb.“) v sazbě (u prvního) 65 Kč za den, tj. za 145 dnů provozu vozidla bez sjednaného pojištění ve výši 9 425 Kč a v sazbě (u druhého) 47 Kč za den, tj. za 68 dnů provozu vozidla bez sjednaného pojištění ve výši 3 196 Kč. Dále žalobkyni vzniklo v souladu s § 4 odst. 4 ZoPOPV rovněž dvakrát právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním ve výši dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., tj. 600 Kč. Na základě uvedených skutečností soud proto žalobě zcela vyhověl. Soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku a nákladů do zaplacení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 221 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.