10 C 161/2021-133 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou dne 2. 9. 2021 domáhá po žalované náhrady škody ve výši 294 314 Kč způsobené vydáním nezákonných mimořádných opatření Krajské hygienické stanice [územní celek] (KHS [anonymizováno]): [číslo] platným od 29.6.2020 do 10.7.2020; [číslo] platným od 17.7.2020 do 23.7.2020; [číslo] platným od 23.7.2020 do 7.7.2020 a [číslo] platným od 7.8.2020 do 14.8.2020. Žalobce uvádí, že v příčinné souvislosti s těmito mimořádnými opatřeními byl nucen vynaložit náklady na testování a přepravu k provedení testů přeshraničních zaměstnanců v celkové výši 294 314 Kč. Žalobce uvádí, že mimořádná opatření jsou opatřeními obecné povahy a jako taková jsou tedy rozhodnutími. Tato mimořádná opatření jsou dle žalobce nezákonná, tedy jedná se o nezákonné rozhodnutí, neboť jsou nepřezkoumatelná, nesrozumitelná, diskriminační a byla vydána v rozporu s principem proporcionality. Žalobce zahájil ohledně mimořádného opatření [číslo] řízení o jeho zrušení, podaný návrh byl ale nucen vzít zpět, neboť bylo mimořádné opatření zrušeno KHS [anonymizováno] dříve, než bylo ve věci rozhodnuto. Žalobce se proto nemohl domoci zrušení mimořádných opatření, nicméně za tohoto kontextu (dobrovolné zrušení opatření) pokud by tak žalobce nebyl z tohoto důvodu odškodněn, došlo by k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 26. 11. 2021. Žalobou uplatněný nárok odmítla a neodškodnila. Žalovaná uvedla, že napadaná mimořádná opatření nejsou aktem individuální aplikace práva ve smyslu § 5 OdpŠk, který by podléhal odškodnění dle tohoto zákona. Žalovaný není ani aktivně legitimován, když nebyl, resp. ani nemohl být, dle § 7 OdpŠk účastníkem řízení o vydání tvrzených opatření obecné povahy. Žalovaná dále sporuje absenci odpovědnostního titulu, když citovaná opatření nebyla pro nezákonnost zrušena ani změněna a soud sám jejich zákonnost posuzovat nemůže. Konečně žalovaná namítá i absenci kauzálního nexu, když žalovaný nebyl subjektem, kterému bylo uloženo vynaložit náklady, z nichž tvrzená škoda sestává. Ze všech těchto důvodů má žalovaná žalobu za nedůvodnou. 3. Ze shodných tvrzení má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne 18. 9. 2020. 4. Z mimořádného opatření [číslo] Krajské hygienické stanice [územní celek] se sídlem v [obec], a dále z mimořádného opatření této krajské hygienické stanice [číslo] [číslo] [číslo] soud zjistil, že všemi těmito mimořádnými opatřeními tato krajská hygienická stanice stanovila povinnost všech osob zaměstnávajících přeshraniční pracovníky v tom směru, že musí zamezit vstupu těchto osob na všechny provozovny a pracoviště daného zaměstnavatele, pokud taková osoba současně nepředloží zaměstnavateli, pro něhož práci vykonává, jedenkrát za 10 dní, resp. 14 dní (u posledních třech opatření) lékařské potvrzení o absolvování PCR testu na Sars–CoV-2 s negativním výsledkem. 5. Z návrhu na zrušení části opatření [číslo] Krajské hygienické stanice [územní celek] ze 7.8.2020 a z usnesení [název soudu] z 31.8.2020, č.j. [číslo jednací] a z usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalobce se domáhal zrušení tohoto mimořádného opatření soudně, nicméně vzhledem k tomu, že toto pozbylo platnosti, když bylo nahrazeno opatření jiným, pak bylo řízení ke zpětvzetí žaloby žalobce zastaveno a žalobci byl přiznán nárok na náhradu nákladů řízení. Z odůvodnění rozhodnutí soudů obou instancí se podává, že soud se nezabýval otázkou důvodnosti podaného návrhu ani ve vztahu k přiznaným nákladům řízení 6. Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. 7. Soud ve věci nehodnotil komunikaci stran navazující na zamítnutí žádosti o odškodnění v rámci předběžného projednání nároku a soud dále nehodnotil faktury založené žalobcem k prokázání výše škody, tedy zejména faktury vystavené zdravotnickými zařízeními za očkování, a dále faktury za cestovní výdaje, a rovněž ani vnitřní směrnici žalobce upravující cestovné v rámci společnosti zaměstnavatele. Soud tyto důkazy nehodnotil z toho důvodu, že dospěl k závěru, že ve věci není dán odpovědnostní titul, ani příčinná souvislost a hodnocení těchto důkazů tak bylo nadbytečným. 8. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 9. Dále soud po právní stránce věc posoudil zejm. podle níže citovaných ust. zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. 10. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). 11. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je, za předpokladu legitimace obou stran sporu, kumulativní splnění tří podmínek (např. NS 28 Cdo 4231/2010): 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. 12. Žalobce v rámci řízení, pokud jde o odpovědnostní titul, na úrovni skutkových tvrzení tvrdil, že mu vznikla škoda ve výši 294 314 Kč způsobená vydáním nezákonných mimořádných opatření [anonymizována dvě slova]: [číslo] platným od 29.6.2020 do 10.7.2020; [číslo] platným od 17.7.2020 do 23.7.2020; [číslo] platným od 23.7.2020 do 7.7.2020 a [číslo] platným od 7.8.2020 do 14.8.2020. Žalobce uvádí, že mimořádná opatření jsou opatřeními obecné povahy a jako taková jsou tedy rozhodnutími, a to rozhodnutími nezákonnými, neboť opatření jsou s ohledem na nedostatky v jejich odůvodnění a nedostatky při vyhodnocení podmínek pro jejich vydání v důsledku tohoto nepřezkoumatelná, nesroz