15 C 99/2022-68 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne [datum] v 16: 27:10 hod. domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši 2 040 000 Kč s odůvodněním, že nezákonným rozhodnutím Úřadu práce ČR, krajské pobočky pro hl.m. [část Prahy] dne [datum], čj. [číslo] 2019, sp.zn. [spisová značka], které bylo pro svou nezákonnost zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Brně čj. [číslo jednací]. Správní soud ve svém rozsudku popsal důvody, proč zrušil shora uvedené rozhodnutí, věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Po oslovení Úřadu práce, krajská pobočka pro hl.m. Prahu žalobcem a odkazem na výše uvedený rozsudek bylo ÚP vystaveno opravné oznámení o změně způsobu výplaty, sp.zn . ÚP 119461/2018/HN čj. [číslo] 2021 ze dne [datum], v něm na základě uvedeného rozsudku byla provedena oprava původního rozhodnutí o odejmutí dávek hmotné nouze ze dne [datum] ta, že tyto budou doplaceny zpětně od ledna 2019. Dále žalobce uvedl, že dne [datum] u Ministerstva práce a sociálních věcí podle § 14 zákona 82/98 Sb. uplatnil nárok na odškodnění za újmu, kdy mu byla protiprávně zastavena výplata dávek hmotné nouze, a to od měsíce [datum] do [datum]. Ve své žádosti popsal tyto důvody a požadoval zaplatit na náhradě nemajetkové újmy částku 1 800 000 Kč. Dále uvedl, že po upřesnění doby po komunikaci s Úřadem práce je patrné, že se celkem jednalo o 34 měsíců, náhrada dle názoru žalobce by měla být 34 krát 60 000, celkem 2 040 000 Kč. 2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku, avšak ke dni [datum]. Dále k tomu popsala průběh namítaného řízení a uvedla, že taktéž od června 2021 byla nově žalobci dávka příspěvků na živobytí odejmuta, pro období od června 2021 poměry žalobci upraveny jiným než napadeným rozhodnutím. Zpětně byla vyplácena dávka od ledna 2019 do května 2021. Vznesla námitku promlčení, kterou odůvodnila tím, že žalobce se fakticky domáhá zadostiučinění za újmu vzniklou v období od ledna 2019 do května 2021, na základě rozhodnutí zrušeného soudem dne [datum]. Promlčecí lhůta 6 měsíců mohla začít plynout nejpozději dne [datum] kdy došlo žalobcem k uplatnění nároku u žalované a lhůta byla v souladu s ustanovením § 35 zákona o odpovědnosti za škodu přerušena dne [datum] do [datum], tj. po dobu 6 měsíců od data předběžného uplatnění nároku žalobcem. Konec promlčecí lhůty připadá na den [datum]. Žalobce pak podal žalobu dne [datum]. 3. Soud má za prokázané z dodejky z datové schránky [celé jméno žalobce], [ulice a číslo], [obec a číslo], že tento dne [datum] v 10:5 1:25 hod. dodal do datové schránky Ministerstva práce a sociálních věcí uplatnění nároku na náhradu škody. Doručeno bylo dne [datum] v 10:5 6:37 hod. Ze samotného uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona 82/98 Sb. má soud prokázanou dataci [datum], dále také popis celého stavu řízení žalobce s tím, že žalobce sám vypočítává vzniklou nemajetkovou újmu 30 krát 30 000 Kč za 30 měsíců, kdy byl zcela bez prostředků vystaven realitě snížené důstojnosti, a to právě se stejným odůvodněním jako je odůvodněna žaloba. že se domáhá vzniklé nemajetkové újmy na základě nezákonného rozhodnutí Úřadu práce, krajské pobočky pro hl.m. [část Prahy] [číslo] 2019, které bylo pro svou nezákonnost zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Brně čj. [číslo jednací], který následně uvedl, že podatel mohl podat toto podání, protože mu možnost poskytla jím pověřená osoba s přístupem do jeho datové schránky, což byl zmocněnec žalobce. Dále má soud za prokázané, že naprosto shodné uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. bylo ze strany žalobce datováno dne [datum] a tohoto dne taktéž bylo opětovně zasláno žalované, kdy uplatnění nároku ze dne [datum] bylo podáno přímo žalobcem, který následně uvedl, že podatel mohl podat toto podání, protože mu možnost poskytla jím pověřená osoba s přístupem do jeho datové schránky, což byl zmocněnec žalobce, zatím uplatnění nároku ze dne [datum] je vlastně podepsáno přímo zmocněncem žalobce. Dále má soud za prokázané, že Krajský soud v Brně dne [datum rozhodnutí] pod čj. [číslo jednací] zrušil rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne [datum], čj. MPSV 2019 [číslo], sp.zn. [spisová značka] [číslo], a rozhodnut Úřadu práce ČR, krajská pobočka pro hl.m. Prahu ze dne [datum], čj. [číslo] 2019, sp.zn. ÚP [číslo], a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Z Infosoudu se podává, že fakticky byla věc skončena a uložena na spisovnu ke dni [datum]. Dále má soud za prokázané, že dne [datum] Úřad práce ČR, krajská pobočka pro hl.m. Prahu dne [datum] rozhodl o tom, že bude od ledna 2019 žalobci vyplácen příspěvek na živobytí, a toto bylo doručeno podle dodejky dne [datum]. 4. Podle ustanovení § 32 odst. 3 zák. 82/98 Sb. nárok na náhradu nemajetkové újmy se podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. 5. Podle § 35 zákona č. 82/98 Sb. promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. 6. Soud se zabýval žalovanou vznesenou námitkou promlčení a dospěl k závěru, že tato je důvodná. Soud má za prokázané právě z uplatnění nároku u žalované ze dne [datum], že již k tomuto okamžiku žalobce věděl, že mu nezákonným rozhodnutím, tj. rozhodnutím Úřadu práce ČR, krajská pobočka pro hl.m. Prahu ze dne [datum], čj. [číslo] 2019, které bylo pro nezákonnost zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Brně, čj. [číslo jednací], fakticky nemajetková újma v souvislosti shora uvedeným nezákonným rozhodnutím vznikla. Soud tak má za to, že již od [datum] žalobce měl vědomí o tom, že mu vznikla nemajetková újma v souvislosti s nezákonným rozhodnutím ve smyslu ustanovení §§ 7 a 8 zákona 82/98 Sb., a ve smyslu § 32 odst. 3 zákona 82/98 Sb. mu nejpozději od tohoto okamžiku začala běžet promlčecí doba. Soud vychází právě ze samé dikce uplatnění nároku na náhradu škody, kdy žalobce v tomto podání ze dne [datum] naprosto jasným a konkrétním způsobem popisuje, jaká konkrétní nemajetková újma mu shora uvedeným nezákonným rozhodnutím vznikla, popisuje konkrétní zásahy do osobnostní roviny žalobce v tom směru, že neměl žádné příjmy ze závislé činnosti nebo vlastních zdrojů, byl existenčně ohrožen na životě. Prostředky k tomu, aby si mohl opatřit základní potřeby, získával nahodile, mimo jiné pomocí půjček, anebo daru od náhodných spoluobčanů. Žalobce utrpěl nejen nevratnou škodu na pověsti, protože jeho žádost o pomoc od občanů snižovaly jeho důstojnost a opětovně postupem času způsobí nevratnou diskriminaci při dalším společenském uplatnění, ať v rovině osobní či pracovní. Utrpěl psychickou i zdravotní újmu, žil v neustálém stresu, zda se mu podaří opatřit si dostatek jídla a najít místo k přespání. U žalobce se projevila porucha přijímání potravy, změna hmotnosti, degradace chrupu, chronická nespavost, atopický ekzém, dušnost. Žalobce požadoval za 30 měsíců odškodnění ve výši 30 000 Kč za každý z těchto měsíců, kdy byl zcela bez prostředků vystaven realitě snížené důstojnosti mezi občany. Soud z dikce tohoto uplatnění nároku ze dne [datum] má za prokázanou skutečnost, že žalobce naprosto jasným způsobem věděl, že shora uvedeným konkrétním nezákonným rozhodnutím Úřadu práce mu vznikla konkrétní nemajetková újma, která se projevila shora uvedeným popisem zásahu do dobré pověsti a jména žalobce, do zdravotní roviny a podobně, a žalobce naprosto jasně vypočetl také požadavek na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 800 000 Kč právě za 30 měsíců snížení důstojnosti před občany, a tuto požadoval také po žalované odškodnit. Soud dospěl k zíávěru, že již od [datum] žalobce věděl, že nezákonným rozhodnutím mu nemajetková újma fakticky vznikla a tuto také u žalované uplatnil. V tomto směru má soud za to, že je irelevantní, zdali dne [datum] bylo toto uplatnění nároku učiněno ze strany žalobce prostřednictvím datové schránky obecného zmocněnce, a zdali následně toto bylo zdvojeno ještě naprosto shodným podáním, datovaným však dne [datum], které bylo provedeno datovou schránkou přímo obecného zmocněnce. Soud v tomto směru nezkoumá doručení uvedených písemností, ale prokazuje vědomost žalobce o tom, kdy žalobce měl znalost a informace o tom, že mu nemajetková újma fakticky vznikla, v jaké výši a kdo je za tuto nemajetkovou újmu fakticky odpovědný. Soud má za to, že žalobci počala běžet promlčecí lhůta k uplatnění nároku nejpozději dne [datum], i s 6ti měsíčním přerušením podle ust. § 35 zák. 82/98 Sb. uběhla dne [datum], zatímco žaloba byla podána dne [datum], jeden den po možném uplatnění nároku tak, aby vznesená námitka promlčení byla shledána ze strany soudu důvodnou. 7. Soud na to podotýká, že počátek běhu promlčecí lhůty v tomto směru by měl být počítán právě od okamžiku, kdy bylo konstatováno nezákonného rozhodnutí, tak jak je toto zmiňovány ze strany žalobce, a to rozhodnutí Úřadu práce ČR,, krajská pobočka pro hl.m. Prahu ze dne [datum], čj. [čísl