18 C 219/2019-134 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy, která žalobci vznikla v souvislosti s nezákonným trestním stíháním vedeným u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce požadoval částku 96 086 Kč jako náhradu škody, když tyto náklady byl nucen vynaložit za obhajobu své osoby v dané trestní věci. Dále požaduje částku 250 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nezákonného trestního stíhání a částku 80 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání žalobce. Trestní stíhání žalobce bylo zahájeno usnesením Policie ČR ze dne 27. 11. 2014. Žalobce byl stíhán pro přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Dne 11. 5. 2015 byla státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v Kolíně podána obžaloba pro spáchání skutků kvalifikovaných jako přečin zpronevěry dle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Okresní soud v Kolíně žalobce rozsudkem ze dne 23. 11. 2015 č. j. [číslo jednací] v části uznal vinným a v dalších částech obžaloby jej žaloby zprostil. Na základě žalobcem podaného odvolání byl uvedený rozsudek Krajským soudem v Praze zrušen, a to usnesením ze dne 19. 5. 2016. V pořadí druhým rozsudkem vydaným dne 24. 7. 2017 byl žalobce znovu uznán vinným jednáním uvedeným pod body 1 a 2 obžaloby, za což mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody o výměře 10 měsíců s podmíněným odkladem na dobu 30 měsíců. Dále mu byla uložena povinnost k náhradě škody. Pokud jde o třetí skutek obžaloby, soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by skutek spáchal žalobce. I tento rozsudek byl na základě odvolání žalobce Krajským soudem v Praze zrušen usnesením ze dne 20. 12. 2017. Věc byla opět vrácena soudu prvního stupně. Rozsudkem ze dne 17. 5. 2018 Okresní soud v Kolíně žalobce obžaloby v plném rozsahu zprostil, neboť nebylo prokázáno, že se stal žalovaný skutek, resp. že jej spáchal žalobce, tzn. z důvodu dle § 226 písm. a) a c) trestního řádu. Žalobce v souvislosti s obhajobou vynaložil částku 96 086 Kč, a to celkem za 17 úkonů právní služby a cestovné, včetně DPH. Žalobce se domnívá, že délka předmětného trestního řízení, které bylo zahájeno dne 15. 7. 2014 a bylo pravomocně skončeno dne 10. 10. 2018 a trvalo tak více než 4 roky, nebyla přiměřená. Žalobce poukazuje na to, že rozhodnutí ve věci byla rušena pro zjištěné zásadní vady, zejména pak nedostatky či přímo chyby v dokazování, a to za situace, kdy žalobce uplatňoval stejnou obhajobu a totožné námitky. Věc nebyla nikterak skutkově či právně složitá. V řízení došlo k průtahům, které jednoznačně zapříčinily orgány činné v trestním řízení a k nimž naopak žalobce nijak nepřispěl. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněné nároky neuznává. Co se týká nákladů právního zastoupení, zde žalovaná žádosti žalobce nevyhověla vzhledem k tomu, že žalobce ani na výzvu nedoložil doklad o zaplacení právních služeb. Z uplatněných úkonů právní služby žalovaná učinila nesporné veškeré úkony právní služby tak, jak byly žalobcem uplatněny, kromě následujících úkonů: ze dne 4. 8. 2014 – sepis blanketní stížnosti. Zde se dle žalované nejedná o podání ve věci samé, ale úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu, za který náleží odměna pouze ve výši poloviny sazby. ze dne 26. 1. 2015 – sepis stížnosti proti (druhému) usnesení o zahájení trestního stíhání – opět nejedná se o podání ve věci samé, ale úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu, ze dne 23. 3. 2015 – porada s klientem, ze dne 21. 10. 2015 – porada s klientem ze dne 9. 1. 2017 – porada s klientem. Porady s klientem nebyly žádným způsobem doloženy. Dále žalovaná sporovala nárok žalobce na zaplacení vyúčtovaného cestovného, když nebyl doložen souhlas vlastníku vozidla, které bylo použito k cestám [titul] [jméno] [příjmení] k použití vozidla. Žalovaná dále sporuje částku účtovanou jako DPH, když uvádí, že obhájkyně žalobce nebyla plátkyní DPH. Co se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení, zde žalovaná dospěla k závěru, že celkovou délku řízení v trvání 4 let a 3 měsíců lze považovat za přiměřenou. Co se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání, žalovaná se domnívá, že konstatování porušení práva a omluva je v daném případě dostačující formou kompenzace. Žalobce byl stíhán pro přečin zpronevěry dle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Šlo o druh trestné činnosti, který nemá ve společnosti výrazně dehonestující charakter. Co se týká konkrétních zásahů do osobnostní sféry, toto kritérium zůstalo převážně v rodině tvrzení. Žalovaná dále upozorňuje na skutečnost, že žalobce není osobou bezúhonnou. V roce 2014 byl žalobce pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu a pro trestný čin krádeže. 3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované podáním ze dne 8. 4. 2019. Žalovaná konstatovala porušení práva žalobce a žalobci se omluvila, čímž kompenzovala nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním. Ve zbytku nárokům žalobce nevyhověla. Mezi účastníky byly rovněž nesporné úkony právní služby, které obhájkyně žalobce v rámci obhajoby žalobce vykonala, kromě 5 shora uvedených. Vyúčtovaná náhrada za ztrátu času v celkové výši 12 600 (9 x v rozsahu 14 půl hodin á 100 Kč) byla mezi účastníky rovněž nesporná. Tyto skutečnosti nebyly předmětem dokazování. 4. Podáním ze dne 4. 7. 2022 vzala žalobce žalobu částečně zpět co do částky 250 000 Kč požadované jako nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním. Soud řízení zastavil usnesením ze dne 28. 7. 2022 v rozsahu tohoto zpětvzetí. 5. Ze spisu Okresního soudu v Kolíně sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázané následující: dne 27. 2. 2013 byl proveden záznam o zahájení úkonů tr. řízení ve věci podezřelého [celé jméno žalobce]. Dne 28. 11. 2013 byla věc postoupena dle místní a věcné příslušnosti Policii [anonymizována čtyři slova]. Úkony tr. stíhání byly zahájeny na základě podaného trestního oznámení (Protokol o tr. oznámení ze dne 27. 2. 2013). Dne 27. 2. 2013 bylo provedeno ohledání místa činu. Dne 8. 3. 2013 se s nárokem na náhradu škody připojila [anonymizováno] [právnická osoba] Dne 12. 4. 2013 bylo uplatnění nároku na náhradu škody ještě doplněno. Dne 24. 5. 2013 poškozený ještě doplnil některé písemné podklady. Dne 13. 8. 2013 na úřední záznam vyslechnut [jméno] [příjmení] a dne 10. 7. 2013 svědkyně [jméno] [příjmení]. Dne 24. 4. 2013 byl na úřední záznam vyslechnut žalobce a znovu dne 27. 8. 2013. Dne 13. 12. 2013 byla policií podána žádost o odborné vyjádření z oboru kriminalistika – odvětví zkoumání ručního písma. Dne 6. 1. 2014 je sdělováno, že je třeba zajistit další srovnávací materiál pro provedení objektivního zkoumání písma. Dne 20. 2. 2014 proběhl odběr ručně psaného písma u žalobce. Dne 15. 7. 2014 bylo vydáno usnesení o zahájení tr. stíhání žalobce pro obvinění ze spáchání pokračujícího přečinu zpronevěry podle § 206 dost. 1, 3 tr. zkn. Dne 4. 8. 2014 byla právní zástupkyní [titul] [jméno] [příjmení] podána stížnost proti usnesení policie ze dne 15. 7. 2014, která byla následně odůvodněna dne 6. 8. 2014. Dne 30. 7. 2014 byl do protokolu vyslechnut žalobce jako obviněný. Usnesením ze dne 19. 9. 2014 bylo zrušeno usnesení o zahájení tr. stíhání žalobce, kdy Okresní státní zastupitelství v Kolíně sdělilo, že policejní orgán neprovedl prověřování v dostatečném rozsahu pro vydání rozhodnutí o zahájení tr. stíhání. Následně dne 14. 10. 2014 byl znovu vyslechnut svědek [jméno] [příjmení]. Dne 14. 10. 2014 byla vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení] a dne 29. 10. 2014 svědek [příjmení]. Dne 27. 11. 2014 bylo znovu vydáno usnesení o zahájení tr. stíhání žalobce, jako obviněného ze spáchání pokračujícího přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zkn. Dne 19. 1. 2015 byl jako obviněný vyslechnut žalobce. Dne 26. 1. 2015 byla obhájkyní žalobce [titul] [příjmení] podána stížnost obviněného proti usnesení. Usnesením ze dne 3. 4. 2015 Okresní státní zastupitelství stížnost žalobce zamítlo. Následně policie vyžádala zprávy Úřadu práce ČR, Živnostenského úřadu, OSSZ týkající se zaměstnání žalobce, následně dne 10. 3. 2015 vyžádán opis z evidence rejstříku trestů. Dne 9. 3. 2015 je zástupce poškozeného vyrozuměn o možnosti prostudovat trestní spis a stejného dne i obhájkyně žalobce a následně byl dne 27. 3. 2014 vydán trestní příkaz ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], kterým byl žalobce odsouzen pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zkn. a byl mu uložen podmíněný trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců, který byl odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců, dále mu byla uložena povinnost k náhradě škody ve výši 45 000 Kč. Dne 30. 3. 2015 se k prostudování spisu dostavila obhájkyně žalobce. Dne 12. 5. 2015 byla u Okresního soudu v Kolíně podána obžaloba Okresním státním zastupitelstvím v Kolíně. Dne 26. 10. 2015 ve věci proběhl