21 C 70/2021-26 — Obvodní soud pro Prahu 2

Osvojitel se svým návrhem soudu došlým dne [datum] domáhal osvojení zletilého [celé jméno osvojence], narozeného [datum], který se k podanému návrhu na osvojení své osoby připojil a se svým osvojením navrhovatelem souhlasil. Manželka osvojitele s osvojením svého syna, [celé jméno osvojence], svým manželem, [celé jméno osvojitele] souhlasila. S ohledem na skutečnost, že účastníci řízení se vzdali práva odvolání po vyhlášení rozsudku do protokolu před soudem I. stupně, obsahuje toto písemné vyhotovení rozhodnutí pouze zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 1 o. s. ř.). Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Osvojitel, jakožto navrhovatel, spolupečoval o osvojovaného [celé jméno osvojence] a spoluzajišťoval jeho výchovu a jeho potřeby od věku [anonymizována tři slova], tedy od doby, kdy uzavřel manželství s jeho matkou. Dále bylo v řízení prokázáno, že osvojitel a osvojovaný mezi sebou mají dlouhodobě navázán pevný vztah na úrovni otce a syna, jsou v pravidelném kontaktu, jejich vzájemný vztah je i nadále dobrý a oba mají zájem, aby bylo rozhodnuto o osvojení [celé jméno osvojence] navrhovatele, to vše za situace, kdy manželka navrhvatele a zároveň matka osvojeného s osvojením svého syna [celé jméno osvojence] svým manželem [celé jméno osvojitele] souhlasila. Dále bylo v řízení prokázáno, že otec osvojovaného [celé jméno osvojence], [datum narození], zemřel dne [datum]. V řízení bylo dále prokázáno i to, že osvojitel i osvojenec si jsou vědomi právních důsledků osvojení a jsou s nimi plně srozuměni. Podle ust. § 847 odst. 1 o. z., ve znění účinném od 1. 1. 2014, zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojeného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti, d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle ust. § 847 odst. 2 o. z., zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a po vyhodnocení důkazů provedených v tomto řízení ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že v daném případě je na místě návrhu na osvojení [celé jméno osvojence], jakožto osvojence, [celé jméno osvojitele], jakožto osvojitelem, vyhovět. Po právní stránce pak soud věc posoudil podle § 847 odst. 1 písm. c) a d) občanského zákoníku, když v řízení bylo prokázáno, že osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního syna již v době jeho nezletilosti a současně je osvojenec dítětem manželky osvojitele, a to za situace, kdy soud zároveň dospěl k závěru, že osvojení nebrání překážky uvedené v § 847 odst. 2 o. z., když matka osvojence, která je zároveň manželkou osvojitele, si realizaci osvojení svého syna svým manželem sama přeje a biologický otec osvojence již zemřel, a osvojení pak nebrání ani žádné jiné skutečnosti, pro které by návrhu nemohlo být vyhověno. Soud proto ve věci rozhodl tak, jak je pod bodem I výroku rozsudku uvedeno, když tímto způsobem bude dosaženo souladu mezi faktickým stavem existujícím mezi osvojitelem a osvojencem a stavem právním. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 23 z. ř. s., a to za situace, když předmětem řízení je rozhodnutí v statusové věci, v níž nemají účastníci právo na náhradu nákladů řízení.