12 C 105/2022-327 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal na žalovaném náhrady nemajetkové újmy spočívající v postupu v řízení o poskytnutí informace vyžádaných žalobcem u Ministerstva zdravotnictví dne [datum]. Žalobce je synem paní [jméno] [příjmení], majitelky rekreační chalupy v obci [adresa]. Se svojí maminkou žalobce chalupu často užívá k rekreaci, rodinným setkáním a oslavám. Oba mají oprávněný zájmem na možnosti nerušného užívání nemovitosti. Tento jejich zájem je od přelomu let 2009 [číslo] dotčen pronikavým hlukem z provozu tehdy nově zřízeného pilařského závodu„ [obec] [ulice]“. [obec] produkovaný provozem pily není jen obtěžující, ale též zdraví škodlivý. Podle akustického posudku, který zadala vypracovat Mgr. [příjmení], hlukové zatížení okolí také výrazně překračuje hygienické limity. Mgr. [příjmení] a žalobce obraceli na různé povinné subjekty s žádostmi o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Těmito žádostmi si žadatelé hleděli opatřit podklady, které jim umožní náležitě vyhodnotit vliv záměru provozování pilařského závodu na zákonem chráněné zájmy, aby je pak mohli uplatnit ve správním řízení. Jednou z těchto žádostí byla žádost o informace učiněná žalobcem u Ministerstva zdravotnictví dne [datum] podle InfZ. Žalobce se snažil zjistit, jak příslušné správní orgány vyhodnocovaly hlukovou zátěž v minulosti, v případech podobných pilařskému závodu„ [obec] [ulice]“. Chtěl tyto informace analyzovat, a následně předat své mamince, aby je ta mohla využít v probíhajícím„ rekolaudačním“ řízení. Žalobce se dozvěděl, že Ministerstvo zdravotnictví (dále také jen„ ministerstvo“) přezkoumávalo závazné stanovisko Krajské hygienické stanice Středočeského [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vydané ke stavbě„ Truhlárna v areálu [obec] [obec] v k.ú. [obec]“. Žádostí ze dne [datum] žalobce požádal o poskytnutí podnětu k provedení tohoto přezkumného řízení. Ministerstvo zdravotnictví dospělo k závěru, že jej nemá. Rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] byla žádost odmítnuta z toho důvodu, že požadovaná informace není v držbě ministerstva. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad. Rozhodnutím ministra zdravotnictví ze dne [datum] bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc ministerstvu vrácena k novému projednání. Ukázalo se totiž, že ministerstvo vyžádaný podnět má. Ministerstvo jej žalobci poskytlo společně s průvodním dopisem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] / [spisová značka]. Část obsahu poskytnutého podnětu byla ovšem znečitelněna. Protože žádost nebyla takto vyřízena v celém rozsahu, učinil žalobce dne [datum] na postup ministerstva stížnost podle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ. Rozhodnutím ministra zdravotnictví ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byl ovšem postup ministerstva potvrzen. Protože ministr neposkytl žadateli ochranu před nečinností ministerstva, bránil se žadatel nečinnosti ministerstva správní žalobou podle dle § 79 odst. 1 s.ř.s. u Městského soudu v Praze. Ministerstvo ovšem pokračovalo ve své nečinnosti i v řízení před soudem. Výzvu soudu dle § 74 odst. 1 s.ř.s., aby se k žalobě vyjádřilo a aby předložilo správní spis, ministerstvo ignorovalo. Po nařízeném jednání, jehož se ministerstvo nezúčastnilo a z něhož se ani neomluvilo, dopěl Městský soud v Praze k závěru, že ministerstvo žádost o informace v celém rozsahu nevyřídilo, a rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] mu uložil, aby ve lhůtě 15 dní od právní moci rozhodl o žádosti o poskytnutí informací v části, v níž byla dříve poskytnutá informace anonymizována. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] a stal se vykonatelným dne [datum] Ani poté, co mu vyřízení žádosti uložil soud, se ale ministerstvo své povinnosti nezhostilo. Žalobci nezbylo, než aby se do domáhal nuceného uspokojení svého nároku na informace cestou exekuce. K exekučnímu návrhu ze [datum] pověřil soud Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora Exekutorského úřadu Rakovník, vymožením povinnosti ministerstva uložené výše uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze. Soudní exekutor vedl exekuci pod sp.zn. [spisová značka]. Když soudní exekutor souladu s ust. § 46 odst. 6 ex.řádu vyzval ministerstvo ke splnění vymáhané povinnosti, ministerstvo opět nereagovalo. Nezbylo tedy než plnění vymáhat. Protože předmětem nároku je tzv. nezastupitelné plnění, vymáhal jej soudní exekutor pokutami podle § 351 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 73 ex.ř. Ministerstvu nestačila jedna takové pokuta. [příjmení] jich obdržet postupně pět v celkové výši 430.000 Kč, než se uráčilo uloženou povinnost splnit. Dne [datum rozhodnutí] vydalo ministerstvo rozhodnutí [číslo jednací], kterým žádost částečně odmítlo. Toto rozhodnutí napadl žalobce dne [datum] rozkladem. [příjmení] zdravotnictví svým rozhodnutím z [datum] napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil ministerstvu. To pak žádost vyřídilo dne [datum rozhodnutí], kdy pod [číslo jednací] odeslalo žadateli chybějící informace a pod [číslo jednací] vydalo rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti stran zbylých informací. Informace, oproti jiným statkům, rychle ztrácí na hodnotě. Také proto zákonodárce uložil povinným subjektům poskytovat informace v relativně krátké patnáctidenní lhůtě (§ 14 odst. 5 písm. d) InfZ). V posuzované věci klient o informace žádal již v březnu 2019, ale neobdržel je až v září 2021. Nemohl je proto použít pro zamýšlený účel – analyzovat a předat mamince, aby je ta mohla uplatnit v „ rekolaudačním“ řízení. V tomto řízení bylo dne [datum] vydáno prvostupňové rozhodnutí, kterým byla změna povolena, a Mgr. [příjmení] proti němu podávala dne [datum] odvolání. V důsledku nepřiměřené délky řízení o žádosti o informace nemohly být získané informace promítnuty do obsahu odvolání. Žádost o informace byla podána dne [datum] a vyřízena byla až [datum]. Řízení o této žádosti probíhalo po dobu 932 dní. Z toho od [datum] do [datum], tedy po dobu 416 dní ministerstvo nerespektovalo vykonatelný rozsudek soudu. Délka řízení o žádosti žalobce byla zcela nepřiměřená povaze žádosti. Ze strany ministerstva došlo nejen k porušení žalobcova ústavně garantovaného veřejného subjektivního práva na informace, ale též k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Postup ministerstva, zejména průtahy ve vyřizování žádosti a ignorování autority soudu vyvolal v klientovi frustrující pocity a nedůvěru v právní stát a jeho orgány. Žalobce vychází z předpokladu, že přeměřenou dobou, po kterou může ještě trvat řízení o poskytnutí informace, je nejvýše jeden rok. Žalobce dále vychází ze základní částky zadostiučinění 15.000 Kč za první rok a 1.250 Kč za každý následující měsíc trvání řízení. Řízení trvalo 932 dní, tj. jeden rok a 19 měsíců. Žalobce dále zohlednil to, že předmět řízení měl pro něj mimořádný význam (+ 10%), řízení bylo skutkově a právně jednoduché (+ 10%), sám se na délce řízení nijak nepodílel (+ 10%), přiměřená délka řízení vedla ke zmaření možnosti požadované informace reálně využít (+ 10%). (v ) ministerstvo nerespektovalo autoritu soudu (+ 10%). 2. Žalovaná nejprve konstatovala, že nebyl nárok žalobce předběžně u žalované uplatněn, když tato obdržela sice návrh na předběžné projednání nároku, nicméně tento obsahoval nedovolenou přílohu a nebyl tak fakticky ze strany žalované projednán. K tomu navrhla žalobu jako předčasnou zamítnout. Soud k tomuto poukazuje na skutečnost, že žalované byla dne [datum] zaslána žaloba, v tomto směru tak byla postupem soudu případná absence povinnosti žalobce zhojena. K věci samé potom žalovaná popsala průběh řízení vedeného u ministerstva zdravotnictví shodně s popisem průběhu uvedeného řízení, a to MZDR [číslo] 2019 [spisová značka], a uvedla, že vznesený nárok neuznává. Pokud žalobce uvedl, že celková délka řízení byla 932 dní, jedná se o zkreslený pohled. O žádosti ze dne [datum] bylo poprvé rozhodnuto rozhodnutím ze dne [datum], MZDR [číslo] 2019 [spisová značka], žalovaný tak rozhodl ve lhůtě. Následně byly podány opravné prostředky, avšak žalobce vlastní informaci, tj. poskytnutí znění podnětu pouze anonymizovaného, žalobce obdržel, a to již dne [datum], tj. měsíc a půl po podání žádosti o informace, a celá podstata následného sporu mezi žalobcem a žalovaným byla o míře anonymizace osobních údajů, o nějakém stresu, úzkosti, obavách, či významu výsledku správního řízení ve věci míry omezení osobních údajů nemůže být řeč. Za těchto okolností by přiznání nemajetkové újmy žalobci bylo v rozporu s dobrými mravy. Žalobce argumentuje tím, že si chtěl opatřit podklady, aby mohl vyhodnotit vliv záměru provozování pilařského závodu na zákonem chráněné zájmy. Ničemu nebrání, aby se kdokoliv zajímal o hygienické limity hluku ve svém okolí, nicméně zdůraznit, že limity veškerých myslitelných emisí z průmyslových podniků pronikajících na obytné nebo rekreační objekty obyvatel sám ze své úřední povinnosti sleduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví a stavební úřad. Žalobce představuje s