12 C 69/2021-256 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se v řízení žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhá částky 16 725 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu, jenž měl spočívat v tom, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Equita“), byla zapsána do seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost (dále jen„ seznam“). O zápisu Equity do seznamu rozhodl dne [datum] ministr spravedlnosti rozhodnutím č. j. 91/ 2008 ZN/11 (dále jen„ Rozhodnutí“) i na základě nepravdivých a neprověřených údajů žadatelky, zejména bez přihlédnutí ke skutečnosti, že společníci a jednatelé Equity (Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]) byli současně v obchodním rejstříku zapsaní jako členové statutárního orgánu znaleckého ústavu [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“), zapsaného v seznamu pro stejné obory a Ing. [jméno] [příjmení] byl současně i akcionářem [příjmení]. Dokument vydaný ministrem spravedlnosti dne [datum] (Rozhodnutí), byť nadepsaný jako rozhodnutí, není rozhodnutím podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ s. ř.“), nelze jej tudíž přezkoumávat ani rušit, a tudíž ani označit za zákonné či nezákonné rozhodnutí. Z toho důvodu jde o nesprávný úřední postup. Žalobkyně odkazovala na soudní řízení vedené jejími právními předchůdci u zdejšího soudu pod sp. zn. 43 C 142/2015. Rozsudkem ze dne 15. 5. 2017, č. j. 43 C 142/2015-100, který byl následně potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2018, č. j. 23 Co 440/2017-143, byl jejich nárok zamítnut. Z uvedeného rozsudku se právní předchůdci žalobkyně dozvěděli, že jimi tvrzená škoda nevznikla v příčinné souvislosti s průtahy tam namítaného řízení, nýbrž vedle soudem tvrzeného, avšak neprokázaného, podílu údajné světové hospodářské krize v roce 2008 byl hlavní soudem zjištěnou příčinou právě zápis Equity do seznamu a její vstup na relevantní trh. Tuto skutečnost se předchůdci žalobkyně dozvěděli až doručením rozsudku Městského soudu v Praze dne [datum]. Dále žalobkyně specifikovala skutečnosti, které Ministerstvo spravedlnosti při zápisu Equity do seznamu nezjistilo, ač zjistit mělo. Vstup Equity na relevantní trh měl zásadní dopad na hospodaření [příjmení], což byla základní příčina poklesu hodnoty akcií [příjmení]. Následně došlo rovněž k úplné likvidaci [příjmení]. Předchůdcům žalobkyně ing. [jméno] [příjmení] a ing. [jméno] [příjmení] tak vznikla škoda v podobě znehodnocení 615 akcií v celkové výši 8 570 000 Kč. Dále jim vznikla škoda v podobě ušlého zisku z nevyplacených dividend z těchto akcií za období 2007 až 2020 v celkové výši 8 155 000 Kč. Celková výše škody tak představuje částku 16 725 000 Kč Tyto pohledávky byly smlouvami ze dne [datum] na žalobkyni postoupeny. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] sporovala platnost postoupení pohledávek. Odkazovala na další řízení, která právní předchůdci žalobkyně vedli či vedou. Dále namítala, že pokud by odpovědnostním titulem mělo být Rozhodnutí, pak žalované není známo a žalobkyně netvrdí, že by toto rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno či změněno. Není rozhodné, zda se na dané rozhodnutí vztahoval správní řád. Rozhodné je toliko to, zda úřední postup vedl k vydání rozhodnutí. V daném případě úřední postup vedl k vydání Rozhodnutí. Z uvedeného důvodu nelze předmětný nárok posuzovat dle ustanovení vztahujících se k nesprávnému úřednímu postupu. Žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení. Uvedla, že právní předchůdci žalobkyně se shodně konstruovaného nároku, byť z jiného odpovědnostního titulu, domáhali již v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 43 C 142/2015, a to žalobou ze dne [datum]. Žalobě předcházelo uplatnění práva u žalované dne [datum]. Právní předchůdci žalobkyně si tak již nejpozději dne [datum] museli být vědomi toho, že jim dle jejich názoru vznikla tvrzená škoda spočívající ve ztrátě hodnoty 615 kusů akcií [právnická osoba]. Byla-li žaloba soudu doručena až dne [datum], je toto právo žalobkyně již promlčeno. Pokud jde o nárok za ušlé dividendy od roku 2007 do roku 2020, pak minimálně část tohoto práva je již promlčena. Dále žalovaná namítá nedostatek příčinné souvislosti. Samotné vydání Rozhodnutí nemohlo právním předchůdcům žalobkyně žádnou škodu způsobit. Pokud [právnická osoba] nebyla konkurenceschopná a nebyla sto vyhrát výběrová řízení, nemůže tato skutečnost jít za žalovanou. Učinila nesporným, že dne [datum] byl u žalované uplatněn žalovaný nárok [jméno] [příjmení] a dne [datum] [jméno] [příjmení]. 3. V podání ze dne [datum] žalobkyně dále uvedla, že dle platných právních předpisů nebyl na zápis do seznamu ani na výběr oboru a rozsahu znaleckého oprávnění právní nárok. Nebyla vymezena lhůta, ve které může nebo má být žádost o zápis do seznamu vyřízená. Zákon [číslo] Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZZT“), ani prováděcí vyhláška č. 37/1967 Sb. nestanovily, že se rozhodování o zápisu do seznamu řídí správním řádem. Postup ministerstva spravedlnosti při rozhodování o zápisu do seznamu upravoval až do [datum] vnitřní organizační pokyn [číslo] z [datum], který stanovil pro postup při vyřizování žádostí o zápis do seznamu devět zásad. Ani ten nestanoví, že se žádosti vyřizují postupem podle správního řádu, ale dle zásady [číslo] se tyto žádosti vyřizují řádným úředním postupem, proto opačný postup je nesprávným úředním postupem. Dále žalobkyně uvádí skutečnosti, které dle jejího tvrzení jsou v rozporu s jednotlivými zásadami organizačního pokynu. 4. Z rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne [datum], č. j. 91/ 2008 ZN/11, soud zjistil, že ministr spravedlnosti na základě žádosti a v souladu s § 21 odst. 3 ZZT a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení ZZT, rozhodl o zapsání Equity do prvního oddílu seznamu v oborech Ekonomika a Stavebnictví s dále specifikovaným rozsahem znaleckého oprávnění. 5. Z odst. 8 organizačního pokynu pro postup při vyřizování žádosti o zápis do seznamu podle § 21 odst. 3 ZZT ze dne 11. 7. 2001, č. j. 50/2001-Zn, soud zjistil, že návrhy na zápis do seznamu musí být vyřizovány řádným úředním postupem; konzultace s žadateli, případně jiná jednání mimo standardní postup jsou vyloučeny. V případě nedostatečné žádosti budou žadatelé o zápis řádně písemně poučeni, jaké podmínky je třeba splnit pro realizaci zápisu a co je třeba doložit. 6. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 5. 2017, č. j. 43 C 142/2015-100, soud zjistil, že se žalobci 1) Ing. [jméno] [příjmení], 2) JUDr. [jméno] [příjmení] a 3) Ing. [jméno] [příjmení] domáhali celkem částky 8 993 000 Kč s příslušenstvím, přičemž tato škoda jim jakožto akcionářům měla vzniknout čtyřletými průtahy v rozhodování o zápisu členů představenstva [příjmení], v kterémžto důsledku byly akcie [příjmení] úplně znehodnoceny. Žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. 7. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2018, č. j. 23 Co 440/2017-143, soud zjistil, že tímto rozsudkem Městský soud v Praze v pozici odvolacího soudu rozsudek uvedený v předcházejícím bodě v zamítavých výrocích potvrdil. V odůvodnění mimo jiné uvedl:„ Jak se z předmětného znaleckého posudku, který odvolací soud při svém jednání k důkazu zopakoval, podává, odchod původního dlouholetého managementu v období okolo data ocenění (tj. březen 2008) měl podle zpracovatele posudku (cit.): ‚vliv na hodnotu [právnická osoba] a.s., a to z následujících důvodů: - odchodem managementu nedochází pouze k odchodu řídících pracovníků, ale zjevně také k odchodu vedoucích odborných pracovníků znaleckého ústavu, - založením znaleckého ústavu původním managementem téměř bezprostředně po datu ocenění může dojít k odlivu klientů [právnická osoba] a.s.‘ (viz strana 34 posudku). Zpracovatel posudku přitom jednoznačně konstatoval, že (cit.): ‚Skutečnost, zda se odchod některých pracovníků projeví úměrně snížení počtu zaměstnanců [právnická osoba] a.s., případně se tento odchod projeví i převzetím některých zákazníků nově založeným znaleckým ústavem, však není podle našeho názoru možné na základě dostupných informací kvalifikovaně rozhodnout‘ (viz strana 51 posudku). Z právě konstatovaného je tedy zřejmé, že znalecký ústav neměl dostatečné podklady pro to, aby byl schopen jednoznačně určit konkrétní míru toho, jak se (mimo jiné) odchod Ing. [příjmení] projeví v budoucích hospodářských výsledcích Společnosti, přičemž pouze odhadoval (‚modeloval‘) různé možnosti takového budoucího hospodářského vývoje Společnosti. K ozřejmění skutečných (v reálném čase nastoupivších) příčin následného snížení počtu zakázek byli vyslechnuti soudem I. stupně citovaní (a žalobci navržení) svědci, z jejichž výpovědí však (jak správně konstatoval soud I. stupně) nelze zcela jednoznačně určit, který z možných faktorů (absence zápisů členů představenstva Společnosti, podíl světové hospodářské krize 2008, odchod Ing. [příjmení] ze Společnosti) měl na snížení zakázek (a tím i na postupný propad hospodářských výsledků) Společnosti hlavní podíl.“ 8. Další dok