19 C 114/2022-38 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 344 013 Kč s příslušenstvím jakožto přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně uvedla, že v předmětném řízení vystupovala v procesním postavení žalobce. Celková doba řízení dosáhla 8 736 dnů, což je dle tvrzení žalobkyně doba zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu má za to, že byl postupem soudu zasaženo do jejího práva na spravedlivý proces a má za to, že pouhé konstatování porušení práva není v tomto případě dostačující. S odkazem na sjednocujícího stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 žalobkyně vyčíslila výši přiměřeného zadostiučinění v penězích na částku 344 013 Kč. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 344 013 Kč ze dne [datum], a to jako přiměřeného zadostiučinění žádaného z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná uvedla průběh posuzovaného řízení s tím, že má za to, že v daném řízení se žalobkyně domáhala zaplacení částky 47 407 Kč s příslušenstvím s tím, že po podání žaloby byl na majetek žalovaného prohlášen konkurs a řízení tak bylo přerušeno, a to až do [datum]. Dne [datum] pak vzala žalobkyně žalobu zpět a řízení bylo zastaveno. Žalovaná došla k závěru, že celkovou délku řízení trvající celkem 23 let a 9 měsíců je nutno hodnotit jako nepřiměřenou. Vzhledem k tomu, že žalobkyně do předmětného konkursního řízení, které bylo příčinou přerušení posuzovaného řízení, přihlásila svoji pohledávku a následně byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] poměrně uspokojena ve výši 1 455 Kč, nemohla být uvedena do stavu nejistoty, zda a v jaké výši bude pohledávka uspokojena. Dále uvedla, že s ohledem na kontaktní judikaturu Nejvyššího soudu je možné poskytnout finanční satisfakci pouze do částky, která byla v řízení pro žalobkyni„ ve hře“. Z těchto důvodu pak svým stanoviskem zaslaným [datum] konstatovala porušení práva ve smyslu § 31a zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“) a žalobkyni sdělila, že kontaktování práva je v daném případě jeví jako dostačující a odmítla poskytnout přiměřené zadostiučinění v penězích. 3. K projednání věci soud nařídil ústní jednání na den [datum]. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně z jednání omluvila s tím, že výslovně souhlasila s tím, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti a nenavrhovala odročení jednání, soud věc na tomto ústním jednáni projednal. 4. Z dopisu zaslaného dne [datum] žalobkyni žalované soud má za prokázané, že nárok, který je předmětem tohoto řízení, byl předběžně uplatněn. 5. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná žalobkyni konstatovala porušení práva § 31a OdpŠk v souvislosti s délkou řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a odmítla poskytnout zadostiučinění v penězích s tím, že ve stanovisku uvedla žalobkyni důvody svého postoje. 6. Ze spisu u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázán následující průběh řízení: Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] proti [anonymizována čtyři slova] (od [datum] pak [právnická osoba] [anonymizována tři slova]) domáhala zaplacení částky 47 407 Kč včetně příslušenství. Dne [datum] byl vydán platební rozkaz, proti kterému byl dne [datum] podán odpor. Dne [datum] byl na žalovaného v daném řízení prohlášen konkurs a posuzované řízení bylo ze zákona přerušeno na období od [datum] do [datum]. Dne [datum] vzala žalobkyně svoji žalobu zpět. Řízení pak bylo v důsledku zpětvzetí žaloby žalobkyní dne [datum] zastaveno s právní mocí ke dne [datum]. 7. Ze sdělení Městského soudu v Praze ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně byla v rámci konkursního řízení sp. zn. [spisová značka] úpadce [právnická osoba] [anonymizována tři slova] uspokojena ve výši 1 455 Kč, a to na základě rozvrhového usnesení ze dne [datum]. 8. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně byla v procesním postavení žalobce účastna řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem bylo zaplacení částky 47 407 Kč včetně příslušenství. Řízení bylo zahájeno žalobou ze dne [datum] a v důsledku prohlášení konkursu na majetek žalované bylo ze zákona dne [datum] přerušeno. V rámci daného konkursního řízení žalobce přihlásila svoji pohledávku, kterou se domáhala v rámci posuzovaného řízení a byla poměrně uspokojena ve výši 1 455 Kč. Po skončení konkursního řízení odpadl dne [datum] zákonný důvodu přerušení posuzovaného řízení a řízení bylo v důsledku zpětvzetí žaloby žalobkyní zastaveno. 9. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 10. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit. 11. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem. 12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 14. Soud předmětnou věc posoudil po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a §31a odst. 1, 2, 3 OdpŠk, kdy se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 344 013 Kč s příslušenstvím, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem. 15. Soud na základě tvrzení účastníků a provedeného dokazování dospěl k závěru, že řízení [spisová značka] Městského soudu v Praze trvalo v součtu 23 let a 9 měsíců a délku řízení je nutné hodnotit jako nepřiměřenou. V případech nesprávného úředního postupu spočívající v nepřiměřené délce řízení pak platí vyvratitelná právní domněnka, že v důsledku tohoto postupu vzniků účastníku řízení nemajetková újma. 16. S ohledem na judikaturu ESLP, Ústavního soudu u Nejvyššího soudu je zřejmé, že při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění soud musí přihlédnout ke konkrétním okolnostem posuzovaného případu, a to zejména významu řízení pro poškozeného. 17. Co se týče formy, resp. výše, zadostiučinění, tak v dané souvislosti soud uvádí, že zásadním kritériem je právě význam namítaného řízení pro jeho účastníka. Tomuto kritériu musí forma i výše odškodnění odpovídat - nelze ji stanovit jen mechanickým vynásobením určité částky a počtu roků, po které řízení trvalo (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Jak plyne z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu (srovnej např. usnesení [spisová značka] a nález [anonymizováno] [ústavní nález]), pokud se spor vede o určitou peněžitou částku, bude vždy