19 C 5/2022-60 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. V průběhu řízení sp. zn. [spisová značka], vedeného u zdejšího soudu, v rámci kterého se žalovaný domáhal určení, že je oprávněným nájemcem bytu [číslo] v [anonymizováno] podlaží umístěného v budově č.p [číslo], část [územní celek], postavené na pozemku parc. č. [anonymizováno], zapsané na LV č. [anonymizováno], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek] (dále jen„ byt“), podala žalobkyně dne [datum] vzájemný návrh o vyklizení bytu, který byl následně vyloučen k samostatnému projednání. Blíže uvedla, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s panem [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] smlouvu o nájmu bytu. [příjmení] [jméno] [příjmení] se posléze odstěhovala a výlučným nájemcem bytu se stal pan [jméno] [příjmení]. Na základě výpovědi z nájmu bytu pro neplacení nájemného a záloh na služby skončil nájemní vztah pana [jméno] [příjmení] uplynutím výpovědní doby dne [datum]. Jelikož pan [příjmení] byt dobrovolně nevyklidil, následovala žaloba o vyklizení. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne [datum], bylo panu [příjmení] uloženo byt vyklidit a vyklizený jej předat žalobkyni. Následovalo vyklizení bytu v rámci exekuce, které proběhlo dne [datum]. Žalovaný a příslušníci jeho rodiny byt krátce po jeho exekučním vyklizení obsadili násilným jednáním, ve kterém je žalobkyní spatřován trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 odst. 1, 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Žalobkyně podala trestní oznámení, které ke dni podání vzájemného návrhu nebylo skončeno. Dle názoru žalobkyně je tvrzení žalovaného o přechodu nájmu na jeho osobu nepravdivé a zcela účelově vykonstruované. Pan [příjmení] [příjmení] po celou dobu vystupoval vůči žalobkyni jako nájemce, svým jménem podával žádosti a návrhy na uzavření nové nájemní smlouvy a v předcházejících soudních řízeních nikdy nezmínil, že by trvale opustil společnou domácnost a že mělo dojít k přechodu nájmu na žalovaného. 2. Žalovaný se k podanému vzájemnému návrhu vyjádřil tak, že z důvodu zahájení soudního řízení o určení trvání nájmu nemůže žalobkyně podat s úspěchem žalobu na vyklizení a žalovaný tak může užívat byt minimálně do pravomocného skončení věci. Uvedl, že zaplatil bezdůvodné obohacení za užívání bytu za dlužné období spolu se službami a současně požádal o nařízení jednání. 3. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že související řízení bylo již pravomocně skončeno s tím, že žaloba žalovaného byla zamítnuta. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nabyl právní moci dne [datum]. Soudu bylo dále sděleno, že byt je žalovaným nadále užíván bez toho, aniž by za jeho užívání hradil nájemné. 4. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, v rámci kterého soud uvedl, že je mu známo, že v řízení sp. zn. [spisová značka] byla zamítnuta žaloba na určení, že žalovaný je oprávněným nájemcem bytu a tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], který již nabyl právní moci. Konstatoval, že je těmito rozsudky vázán a nebude dále pokračovat v dokazování týkajícího se nájemního vztahu žalovaného. 5. Na základě níže uvedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: 6. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že byla pravomocně zamítnuta žaloba na určení, že žalovaný je oprávněným nájemcem předmětného bytu. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>8. Dle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Ve vztahu k nemovitým věcem se jedná o vyklizení dané nemovitosti (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]).</i> 9. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Po zhodnocení zjištěných skutečností a s poukazem na shora citované zákonné ustanovení soud dospěl k závěru, že jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro to, aby žalovanému byla uložena povinnost předmětný byt vyklidit. Vzhledem k tomu, že v původním řízení sp. zn. [spisová značka], které bylo vedeno u soudu zdejšího, bylo pravomocně rozhodnuto, že žalovaný nemá nájemný vztah v předmětném bytě a ani netvrdil a ani neprokázal, že by měl jakýkoliv další vztah, ze kterého by se svědčilo právo byt užívat a soud je tímto rozhodnutím vázán, soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl (ad výrok I. tohoto rozsudku). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 900 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vzájemný návrh ze dne [datum], odvolání ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]).