20 C 6/2023-138 — Obvodní soud pro Prahu 2

1 Žalobce se žalobou podanou dne 11. 1. 2023 domáhal částky ve výši 2 000 000 Kč s příslušenstvím jakožto finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu a dále částky 14 000 000 Kč s příslušenstvím jakožto majetkové škody vzniklé mu v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále jen „posuzované řízení“). Žalobce uvádí, že řízení trvá více než 15 let, což je doba nepřiměřená. Řízení je v současné době přerušeno do skončení insolvenčního řízení vedeného na majetek žalobce a jedná se o skutkově jednoduchý spor ze smlouvy o dílo, jehož předmětem byla částka 2 386 852,10 Kč s příslušenstvím. V důsledku nepřiměřené délky řízení přesáhlo příslušenství několikanásobně žalovanou jistinu, žalobce byl po celou dobu řízení v nejistotě, zda je proti němu uplatněný požadavek na doplatek ceny díla po právu a pokud ano, v jaké výši s ohledem na vady díla při rekonstrukci rekreačního objektu. Žalobce v době posuzovaného řízení podnikal a na výsledku sporu záviselo jeho živobytí. V řízení byla vydávána protichůdná a vadná rozhodnutí. Žalobci bylo v době zahájení sporu 65 let a na jeho konci stojí 80 letý muž, který má díky nepřiměřené délce povinnost uhradit částku několikanásobně převyšující částku původně žalovanou. Délka řízení žalobce více zatěžovala z důvodu pokročilého věku a s tím souvisejících zdravotních obtíží a rovněž průběhem, v němž byla vydávána protichůdná rozhodnutí ve věci, a tím, že žalobce nemohl rekreační objekt sloužící jeho obživě řádným a bezpečným způsobem užívat právě pro jeho vady, neboť objekt je nezkolaudovatelný a žalobce vady nemohl odstranit. Z uvedených důvodů žalobce žádá o navýšení základního odškodnění i o inflaci. Žalobce byl následně pod tíhou situace nucen podat sám na sebe návrh na povolení oddlužení, který byl Krajským soudem v Praze pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, schválen a v jehož průběhu bylo přistoupeno k prodeji rekreačního střediska Ludmila, na kterém záviselo žalobcovo podnikání. V důsledku nepřiměřené délky řízení tak žalobci vznikla rovněž majetkové škoda ve výši odhadní ceny nemovitosti dle znaleckého posudku podaného v insolvenčním řízení, která bude v insolvenčním řízení zpeněžena. Žalobce své nároky předběžně uplatnil u žalované dne 8. 7. 2022, žalovaná rozhodla stanoviskem ze dne 6. 1. 2023, přiznala žalobci pouze částečné plnění na nároku na náhradu nemajetkové újmy a žalobce odškodnění považuje za nedostatečné.2 Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce dne 9. 7. 2022 předběžně své nároky uplatnil. Žalovaná nároky projednala a dospěla k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, trvá 15 let a 8 měsíců a na základě stanoviska ze dne 9. 1. 2023 poskytla žalobci částku 176 000 Kč, kterou považuje za dostatečné odškodnění. Žalovaná vycházela z částky 20 000 Kč za rok řízení a základní odškodnění snížila o 40 % z důvodu skutkové, právní a procesní složitosti a pro počet stupňů. Na délku řízení mělo negativní vliv opakované rušení rozsudků soudu prvního stupně. Předmětem řízení byl spor ze smlouvy o dílo, byla provedena rekonstrukce rekreačního objektu žalobce, který dílo převzal a následně reklamoval vady. Ve věci bylo provedeno obsáhlé dokazování vč. vyhotovení znaleckých posudků. Soud prvního stupně i odvolací soud ve věci rozhodovaly 4x, 1x rozhodoval soud dovolací a Ústavní. Žalobce se na délce řízení nepodílel. Význam řízení byl pro žalobce běžný. Ohledně nároku na náhradu majetkové škody žalovaná uvedla, že není dána příčinná souvislost mezi nepřiměřenou délkou a tvrzenou škodou, neboť k prodeji nemovitosti má dojít v rámci insolvenčního řízení, která zahájil sám žalobce z důvodu neplnění svých závazků. Z totožného důvodu došlo ke vzniku příslušenství dluhu, a nikoliv z důvodu délky řízení. Nadto daná nemovitost dosud ani zpeněžena nebyla a žalobci škoda vůbec nevznikla. Z uvedených důvodů žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby.3 Žalobce v podání ze dne 5. 11. 2023 a při jednání dne 6. 11. 2023 uvedl, že žalovaná mu uhradila částku 176 000 Kč, proto vzal žalobce žalobu v tomto rozsahu zpět.4 Při jednání konaném dne 6. 11. 2023 dále žalobce poukázal na to, že z pohledu odškodnění je počátek řízení dán okamžikem zahájení, a nikoliv až okamžikem doručení žaloby žalobci, který byl v postavení žalovaného v posuzovaném řízení. Zároveň by mělo být přihlédnuto ke zvýšenému významu řízení pro věk žalobce, který je všeobecně znám, pro nepříznivý zdravotní stav, o kterém žalobce soud v posuzovaném řízení informoval, a pro nemožnost žalobce užívat rekreační objekt po dobu řízení. Dle přesvědčení žalobce je žalovaná zatížena tím, aby zvýšený význam řízení vyvrátila. Žalovaná při jednání doplnila, že období posuzovaného řízení pro jeho přerušení již pro žalobce nemá žádný význam a že pokročilý věk žalobce nemusí být v rámci významu řízení zohledněn u sporu podnikatelů. Důvodem, pro který žalobce nemohl využívat objekt, je dle žalované chybějící kolaudace a nikoliv délka řízení.5 Z potvrzení žalované ze dne 13. 7. 2022, z žádosti ze dne 8. 7. 2022 vč. doručenky datové zprávy, ze stanoviska ze dne 6. 1. 2023, z vyjádření insolvenčního správce ze dne 30. 1. 2023 a 11. 9. 2023, z výpisu z účtu vedeného u , jméno FO, a dokladu o úhradě částky 176 000 Kč soud zjistil, že žalobce žalobou uplatněné nároky u žalované předběžně uplatnil dne 9. 7. 2022 a že žalovaná na základě vydaného stanoviska vyplatila částku 176 000 Kč na účet insolvenčního správce žalobce dne 1. 2. 2023, který po vyjádření insolvenčního soudu dne 11. 4. 2023 vyplatil částku žalobci.6 Ze spisu vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil následující. Dne 6. 4. 2007 byla ke Krajskému soudu v Praze podána žaloba o zaplacení částky 2 386 852,10 Kč s příslušenstvím žalobkyní , právnická osoba, proti žalovanému , jméno FO, . Žalovaná částka odpovídala neuhrazené faktuře za provedení stavebních prací, jedná se o cenu díla. Usnesením ze dne 10. 4. 2007 soud vyzval žalobkyni k úhradě soudního poplatku, tento byl uhrazen dne 19. 4. 2007. Dne 24. 4. 2007 byl vydán platební rozkaz, který byl dne 27. 4. 2007 doručen žalovanému. Dne 10. 5. 2007 žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu, odůvodnění k odporu soudu doručil dne 30. 5. 2007. Usnesením ze dne 1. 6. 2007 soud vyzval žalobkyni, aby se vyjádřila k podanému odporu, tato podala vyjádření dne 20. 6. 2007. Dne 8. 10. 2007 soud na den 19. 3. 2008 nařídil jednání. Dne 19. 3. 2008 proběhlo jednání, které bylo následně odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku s tím, že účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili okruh možných znalců a okruh otázek do 17. 4. 2008. Žalobkyně své stanovisko soudu doručila dne 18. 4. 2008, žalovaný své stanovisko doručil 22. 5. 2008. Usnesením ze dne 23. 7. 2008 byl ustanoven znalec z oboru stavebnictví, bylo mu uloženo, aby ve lhůtě 90 dnů vyhotovil znalecký posudek. Znalecký posudek byl soudu doručen dne 11. 11. 2008. Usnesením ze dne 12. 11. 2008 byla znalci přiznána odměna. Dne 3. 12. 2008 bylo soudu doručeno vyjádření žalobkyně ke znaleckému posudku, vyjádření žalovaného bylo soudu doručeno dne 30. 12. 2008. Dne 30. 1. 2009 vydal soud usnesení, kterým účastníky vyzval k podání vyjádření ve věci a k označení dalších skutečností ve lhůtě 15 dnů od doručení. Výzva byla žalobkyni doručena dne 9. 2. 2009, téhož dne byla doručena i žalovanému. Výzvě soudu žalobkyně vyhověla dne 21. 4. 2009, žalovaný dne 22. 5. 2009. Dne 3. 8. 2009 žalobkyně založila do spisu odborné vyjádření ve věci. Dne 3. 12. 2009 bylo soudu doručeno sdělení žalobkyně o výsledku místního šetření. Dne 5. 1. 2010 bylo soudu doručeno další vyjádření žalovaného ve věci, poté bylo jednání nařízeno na 29. 7. 2010. Dne 14. 6. 2010 bylo soudu doručeno oznámení o zániku plné moci právního zástupce žalobkyně. Dne 21. 7. 2010 bylo soudu doručeno vyjádření žalobkyně ve věci. Dne 29. 7. 2010 byla soudu doručena replika žalovaného. Dne 29. 7. 2010 proběhlo jednání, na tomto jednání byl vyhlášen rozsudek, který byl doručen oběma účastníkům dne 11. 8. 2010. Dne 25. 8. 2010 bylo soudu doručeno odvolání žalovaného. Usnesením ze dne 27. 8. 2010 bylo rozhodnuto o odměně znalce, zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě soudního poplatku za podané odvolání a žalobkyně byla vyzvána, aby se vyjádřila k podanému odvolání. Dne 6. 9. 2010 žalovaný požádal prodloužení lhůty k úhradě soudního poplatku, tento zaplatil 7. 9. 2010. Dne 13. 9. 2010 bylo soudu doručeno vyjádření žalobkyně k podanému odvolání. Dne 12. 10. 2010 byl zpět doručen Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání. Dne 2. 2. 2011 proběhlo jednání před odvolacím soudem, na kterém bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen z důvodu, že odvolací soud dospěl k odlišnému závěru o skutkovém stavu, a tedy i k jinému právnímu posouzení věci. Na soudu prvního stupně následně bude, aby posoudil, zda vytýkané nedostatky byly součástí dohodnutého díla podle smlouvy o díle, zda se n