27 C 72/2022-76 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobou ze dne 7. 3. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného. Žalobce uvedl, že s žalovaným dne 21. 1. 2021 uzavřel smlouvu o nájmu bytu, jejímž předmětem bylo užívání bytu [číslo] na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Žalovaný nehradil nájemné, čímž mu vznikl dluh ve výši 32 000 Kč. Žalobce dále uvedl, že dne 9. 7. 2021 žalovaný svůj dluh uznal a dohodli se s žalobcem v zastoupení [právnická osoba] [anonymizováno] na splátkovém kalendáři. Ačkoli k tomu byl žalovaný upomínán výzvami ze dne 29. 7. 2021 a 2. 9. 2021, žalovaný nic nezaplatil. Proto se žalobce s pohledávkou na zaplacení částky ve výši 32 000 Kč s příslušenstvím vůči žalovanému obrátil na soud. Žalovaný se prostřednictvím své opatrovnice vyjádřil k žalobě tak, že nárok uplatněný žalobou v plném rozsahu neuznává a s podaným žalobním návrhem v plném rozsahu nesouhlasí. Uvedl, že nesouhlasí s tvrzením žalobce, že žalovaný porušil podmínky nájemní smlouvy, že žaloba je nedostatečně podložená, nedůvodná a účelová. Žalovaný popřel, že by porušil podmínky v dohodě o uznání dluhu a splátkovém kalendáři. A uvedl, že mu výzvy k plnění nebyly doručeny. Dne 7. 3. 2023 se u zdejšího soudu konalo jednání, kterého se účastnili právní zástupce žalobce a opatrovník žalovaného. Soud dospěl z provedeného dokazování (nájemní smlouva ze dne 22. 1. 2021, uznání dluhu a dohoda o splátkách ze dne 9. 7. 2021, výzva ze dne 29. 7. 2021, předžalobní výzva ze dne 2. 9. 2021) k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce uzavřel dne 22. 1. 2021 s žalovaným nájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo přenechání bytu [číslo] na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo], do dočasného užívání žalovanému od 22. 1. 2021 do 22. 1. 2022 a žalovaný se za to zavázal platit nájemné ve výši 14 000 Kč měsíčně a zálohy za služby poskytované společně s nájmem bytu (energie, odpad, voda a provoz výtahu) ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalovaný uznal svůj dluh ve výši 32 000 Kč coby dlužné nájemné z důvodu nájemní smlouvy ze dne 22. 1. 2021, jejímž předmětem je nájem bytu na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Zároveň se žalovaný s žalobcem dohodl na úhradě dlužné částky formou splátek dle splátkového kalendáře ve třinácti měsíčních splátkách se splatností vždy k dvacátému dni v měsíci počínaje dnem 20. 7. 2021, přičemž součástí splátkového kalendáře byla i dohoda žalobce s žalovaným na ztrátě výhody splátek a oprávnění žalobce požadovat celou dlužnou částku v případě prodlení žalovaného s byť i s jednou splátkou. Žalobce vyzval dne 29. 7. 2021 žalovaného k úhradě první splátky splatné dne 20. 7. 2021 dle splátkového kalendáře. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci nic neuhradil, vyzval žalobce žalovaného předžalobní výzvou ze dne 2. 9. 2021. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil podle § 2053 zákona č. 89/2021 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu bytu, na jejímž základě vznikl žalovanému závazek z dlužného nájemného a záloh na úhradu za služby ve výši 32 000 Kč. Žalovaný svůj dluh v souladu s ust. § 2053 občanského zákoníku písemně uznal co do důvodu i výše. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. Protože žalovaný netvrdil, že by dluh byť částečně splnil, je žaloba podána po právu. Soud neshledal relevantní návrh opatrovníka co do potřeby zkoumat pravost podpisu na nájemní smlouvě a uznání dluhu, neboť by nutná součinnost tížila žalovaného. Neposkytnutí součinnosti by šlo k jeho důkazní tíži a poskytnutí součinnosti (např. srovnávací materiál) není možné pro jeho nekontaktnost. Zároveň pouhá pochybnost opatrovníka žalovaného sama o sobě není pro závěr o účinném popření pravosti podpisu na předložených listinách (resp. jejich kopiích) relevantní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. 33 Cdo 766/2021). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobce nárok na úrok z prodlení v zákonné výši ode dne 21. 7. 2021, tj. dne následujícího po splatnosti první splátky dle splátkového kalendáře, ke kterému v souladu s dohodou žalobce a žalovaného došlo k zesplatnění celého dluhu (ust. § 1970 obč. zák.). O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 11 008 Kč, která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 2 bodu 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 1 280 Kč, 3 x odměnou za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání před soudem) dle § 7 bod 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v celkové výši 7 140 Kč (3 x 2 380 Kč), paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 3 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v celkové výši 900 Kč (3 x 300 Kč) a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce ve výši 1 688 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.; náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).