28 C 140/2023-93 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Okresního soudu , adresa, – západ pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobkyně k věci samé uvedla, že předmětného řízení trvalo šest let a 7 měsíců, což je doba zjevně nepřiměřená. V řízení se vyskytly opakované průtahy, jednání byla opakovaně odročována např. za účelem vyžádání si podkladů nebo zpracování znaleckého posudku a k vyhlášení rozsudku došlo až po 5 letech a 4 měsících od podání žaloby. Věc nebyla nikterak složitá a žalobkyně se na délce řízení nepodílela. Také předmět řízení byl pro žalobkyni významný, neboť se týkal majetkových práv žalobkyně, kdy tato provedla investici, jíž bylo dosaženo zvýšení hodnoty cizí věci, a požadovala její náhradu. Žalobkyně vycházela při stanovení výše zadostiučinění ze stanoviska Nejvyššího soudu, přičemž částku vhodnou k odškodnění navýšila z důvodu inflace, neboť má za to, že stávající základní částka je již aktuálně nedostatečná (s ohledem na uplynulou dobu dvanácti let). Žalobkyně předběžně svůj nárok uplatnila u žalované žádostí ze dne 23. 12. 2022.2. Žalovaná ve vyjádření nesporovala skutečnost, že u ní žalobkyně dne 5.1.2023 předběžně uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 154 658 Kč v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu , adresa, - , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Po projednání dané žádosti žalovaná dospěla k závěru, že v řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky podkladového řízení, což žalobkyni sdělila stanoviskem ze dne 29.5.2023. K věci samé žalovaná uvedla, že předmětem posuzovaného řízení byla náhrada částky 326 189 Kč s příslušenstvím za vysázené trvalé porosty. Ve věci bylo rozhodováno dvakrát, a to jednou soudem I. stupně a jednou soudem odvolacím. Délka řízení byla dána zejména složitostí a neobvyklostí žaloby, přičemž ve věci byly vypracovány 3 znalecké posudky. V řízení bylo postupováno soudy rychle a koncentrovaně, bez prodlev a průtahů. Do délky řízení se částečně promítla i pandemie Covid 19. Celková délka řízení byla podle žalované přiměřená.3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 9. 8. 2023, č. j. 28 C 140/2023 – 51 tak, že žalobu na zaplacení částky 154 658 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok I.) a žalované přiznal náklady řízení ve výši 300 Kč (výrok II.). K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 20. 11. 2023, č. j. 30 Co 320/2023 - 69 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s odůvodněním, že soud I. stupně se dopustil procesního pochybení, když ve věci jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti právního zástupce žalobkyně, ačkoli pro to nebyly splněny podmínky stanovené v § 115 odst. 1, 2 o. s. ř. Soud veden závazným právním názorem odvolacího soudu znovu nařídil ve věci ústní jednání na den 11. 12. 2023; právní zástupce žalobkyně se k jednání dostavil, žalovaná z jednání omluvila, proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti.4. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobkyně předběžně dne 5.1.2023 uplatnila u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 154 658 Kč z důvodu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Okresního soudu , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalovaná po projednání této žádosti dospěla k závěru, že ve věci není dán nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky soudního řízení, což žalobkyni sdělila stanoviskem ze dne 29.5.2023.5. Soud provedl dokazování spisem Okresního , adresa, Z tohoto spisu se podává, že návrh na zahájení řízení byl k Okresnímu soudu , adresa, podán dne 20.4.2016, kdy žalobkyně v řízení vystupovala v procesním postavení žalobce a předmětem řízení bylo zaplacení částky 326 180 Kč s příslušenstvím z důvodu náhrady škody za výsadbu keřů tvořící vinici. Usnesením ze dne 22.4.2016 byl žaloce vyzván k zaplacení soudního poplatku. Dne 28.4.2016 byl ve věci vydán platební rozkaz. Proti tomuto podala žalovaná dne 5.5.2016 odpor, který odůvodnila podáním došlým soudu dne 9.6.2016. Pokynem soudce ze dne 20.7.2016 bylo nařízeno ústní jednání na den 15.9.2016. Při tomto ústním jednání bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo za účelem doplnění skutkových tvrzení a provedení dokazování odročeno na den 20.10.2016. Dne 20.10.2016 se konalo ústní jednání, při kterém bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno za účelem výslechu svědků na den 29.11.2016. Dne 29.11.2016 byla vyslechnuta svědkyně a jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování listinami – mapovými podklady pozemků na den 2.2.2017. Dne 21.12.2016 byl spis předložen Okresnímu soudu v , adresa, za účelem provedení dožádání výslechu svědka. Svědek byl vyslechnut dne 18.1.2017 a věc byla vrácena zpět Okresnímu soudu , adresa, dne 24.1.2017. Dne 2.2.2017 se konalo ústní jednání, při kterém bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo za účelem nařízení znaleckého posudku k ocenění trvalých porostů odročeno na neurčito. Usnesením ze dne 9.2.2017 byl ve věci ustanoven znalec. Vzhledem k tomu, že znalec soudu dne 20.2.2017 sdělil, že ze zdravotních důvodů nemůže znalecký posudek vypracovat, byl tento usnesením ze dne 21.2.2017 zproštěn povinnosti provést znalecký posudek a byl ustanoven znalec nový. Dne 29.3.2017 byl spis zaslán znalci. Přípisem ze dne 23.5.2017 žádal znalec o prodloužení termínu k vypracování znaleckého posudku o jeden měsíc. Znalecký posudek byl soudu dodán dne 10.8.2017. Dotazem ze dne 10.8.2017 soud žádal účastníky řízení o sdělení, zda žádají výslech znalce u jednání. Na to reagoval žalobce podáním ze dne 30.8.2017 a žalovaná dne 31.8.2017. Usnesením ze dne 5.9.2017 byla znalci přiznána odměna. Proti tomuto usnesení podala žalovaná dne 12.9.2017 odvolání. Usnesením ze dne 18.9.2017 byla žalovaná vyzvána k odstranění vad odvolání, což učinila podáním ze dne 25.10.2017. Znalec se k odvolání vyjádřil podáním došlým soudu dne 13.10.2017. Věc byla předložena Krajskému soudu v Praze jako soudu odvolacímu dne 9.11.2017. Tento usnesením ze dne 20.11.2017 napadené usnesení potvrdil. Pokynem soudce ze dne 28.11.2017 bylo nařízeno ústní jednání na den 9.1.2018. Dne 9.1.2018 se konalo ústní jednání, při kterém byl vyslechnut znalec a jednání bylo za účelem nařízení revizního znaleckého posudku odročeno na neurčito. Usnesením ze dne 25.1.2018 byl ve věci ustanoven znalecký ústav ke zpracování revizního znaleckého posudku. Přípisem ze dne 20.2.2018 sděloval znalecký ústav, že ve stanovené lhůtě není schopen znalecký vypracovat. Z tohoto důvodu byla znaleckému ústavu prodloužena lhůta k zpracování znaleckého posudku o jeden měsíc, což bylo znaleckému ústavu sděleno přípisem ze dne 28.2.2018. Na to reagoval znalecký ústav přípisem ze dne 2.3.2018, že ani v této době s ohledem na zaneprázdněnost ústavu znaleckými posudky, není schopen znalecký posudek vypracovat ve lhůtě kratší než šest měsíců. Z tohoto důvodu znalecký ústav požádal o zproštění vypracování znaleckého posudku. Přípisem ze dne 15.3.2018 byl znalecký ústav , adresa, vyzván, zda do jeho kompetence spadá oceňování viničních porostů. Na to bylo reagováno tímto znaleckým ústavem přípisem ze dne 16.4.2018, že tento obor nespadá do jejich oboru. O tomto informoval soud účastníky řízení dne 7.5.2018 s žádostí o jejich stanoviska. Na to reagoval žalobce podáním ze dne 28.5.2018 s návrhem na ustanovení konkrétní osoby znalce. Žalovaná pak dne 30.5.2018 se sdělením, že by ocenění porostu – vinice mělo spadat do znalecké činnosti znaleckého ústavu z důvodu, že trvalé porosty jsou součástí pozemku. Toto vyjádření pak bylo dáno na vědomí znaleckému ústavu, na což znalecký ústav opětovně reagoval přípisem ze dne 20.6.2018 s tím, že oceňování viničních porostů není jeho specializací. Usnesením ze dne 10.7.2018 byl znalecký ústav , adresa, zproštěn povinnosti provést znalecký posudek a současně byl ustanoven nový znalecký ústav – , Anonymizováno, . Dne 1.8.2018 byl znaleckému ústavu zaslán spis. Tento znalecký ústav po svém ustanovení žádal soud o prodloužení lhůty ke zpracování znaleckého posudku a to do pěti měsíců od doručení spisu z důvodu zaneprázdněnosti znaleckého ústavu. Lhůta byla soudcem prodloužena do 31.12.2018. Přípisem ze dne 17.12.2018 žádal znalecký ústav o prodloužení termínu ke zpracování znaleckého posudku alespoň o dva měsíce z důvodu obtížnosti (složitého získávání podkladů pro zpracování posudku a rovněž z důvodu obtížného samotného zpracování získaných údajů). Usnesením ze dne 4.1.2019 byla lhůta prodloužena do 28.2.2019. Revizní znalecký posudek byl soudu předložen dne 5.3.2019. Usnesením ze dne 13.3.2019 byla znaleckému ústavu přiznána odměna za zpracování revizního znaleckého posudku. Přípisem ze dne 13.3.2019 byli účastníci řízení vyzváni, zda trvají na výslechu znalce. Na to žalobce reagoval podáním ze dne 16.4.2019 a žalovaná dne 9.4.2019. Přípisem ze dne 27.5.2019 byl znalecký