37 C 81/2022-38 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky 115 767 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. Svůj nárok opíral o tvrzený nesprávný úřední postup, resp. nepřiměřeně dlouhé řízení vedeného u [název soudu] (dále též„ [anonymizováno]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). 2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá pouze v posouzení důvodnosti nároku žalobce, a to prizmatem zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření a průběh řízení 3. Žalobce ve své žalobě a v jejích doplněních uváděl, že původní řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum]. Celková doba původního řízení tak byla 2 243 dnů. Podle žalobce je taková délka nepřiměřená. Žalobce zdůrazňoval, že v původním řízení zcela absentovaly okolnosti, které by zvyšovaly složitost věci, a že žalobce nijak nezavdal příčinu vzniklým průtahům. S odkazem na judikaturu civilních soudů pak vyčíslil utrpěnou nemajetkovou újmu na částku 115 767 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši. 4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Dále uvedla, že při mimosoudním projednání uplatněného nároku dospěla k závěru, že délku původního řízení je třeba hodnotit sice jako nepřiměřenou a v původním řízení tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, avšak zároveň poukázala na okolnost, že žalobce v rámci původního řízení byl pouze v nejistotě stran toho, zdali se prokáže jeho nepoctivý úmysl. 5. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony. 6. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, na kterém bylo provedeno dokazování a vynesen rozsudek. III. Skutková zjištění 7. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce svůj nárok uplatnil z důvodu a ve výši jako v projednávané žalobě u žalované dne [datum]. Žalovaná pak vypořádala tento nárok svým stanoviskem ze dne [datum], když žalobcovu žádost zamítla. 8. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 9. Ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení): -) Dne [datum] podal žalobce [celé jméno žalobce] žalobu proti [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], (dále jen„ žalovaná“) o zaplacení 110 022,88 Kč s příslušenstvím. -) Dne [datum] soud vyzval žalobce k odstranění vad žaloby. -) Dne [datum] žalobce doplnil žalobu. -) Dne [datum] soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku. -) Dne [datum] byl zaplacen soudní poplatek. -) Dne [datum] soud vydal platební rozkaz. -) Dne [datum] byl podán odpor proti platebnímu rozkazu. -) Dne [datum] podala žalovaná vyjádření. -) Dne [datum] soud nařídil jednání na den [datum]. S ohledem na omluvu zástupce žalobce bylo jednání odročeno na den [datum]. S ohledem na omluvu zástupce žalované bylo jednání odročeno na den [datum]. S ohledem na nedoručení předvolání svědkům bylo jednání odročeno na den [datum]. -) Dne [datum] se konalo jednání. -) Následující jednání se mělo konat dne [datum], ale s ohledem na nutnost předvést svědky bylo jednání odročeno na den [datum]. -) Dne [datum] se konalo jednání, na kterém byla žaloba zamítnuta. -) Dne [datum] podal žalobce odvolání. -) Dne [datum] soud vyzval odvolatele k zaplacení soudního poplatku za odvolání. -) Dne [datum] podala žalovaná vyjádření k žalobě. -) Dne [datum] odvolací soud napadený rozsudek zrušil pro nepřezkoumatelnost. -) Dne [datum] soud vyzval žalobce k doplnění žaloby. -) Dne [datum] žalobce doplnil žalobu. -) Dne [datum] předložila žalovaná kopii záznamu o dopravní nehodě. Následně soud nařídil jednání na den [datum]. -) Dne [datum] se konalo jednání. Jednání bylo odročeno za účelem opětovného předvolání svědka. -) Následující jednání se mělo konat dne [datum], ale s ohledem na žádost zástupce žalované bylo jednání odročeno na den [datum]. -) Jednání, které se mělo konat dne [datum], bylo kvůli zpoždění na straně soudu (účast na dopravní nehodě soudce) odročeno. -) Dne [datum] se konalo jednání. Jednání bylo odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku. -) Dne [datum] soud ustanovil znalce. -) Dne [datum] byl soudu předložen znalecký posudek. -) Dne [datum] podala žalovaná vyjádření ke znaleckému posudku. -) Dne [datum] se konalo jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Z odůvodnění vyplývá, že se žalobce dopustil podvodného jednání, když při uplatnění nároku na pojistné plnění u žalované pojišťovny, byl předložen zfalšovaný záznam o nehodě. -) Dne [datum] podal žalobce odvolání. -) Dne [datum] podala žalovaná vyjádření k odvolání. -) Dne [datum] odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne [datum], čímž řízení skončilo. 10. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. IV. Právní úprava na projednávanou věc dopadající 11. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení. 12. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. 13. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 14. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 15. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. V. Právní posouzení projednávané věci soudem 16. Jak je uvedeno shora, žalobce se domáhal zadostiučinění ve výši 115 767 Kč s přísl. za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u [název soudu] pod sp zn. [spisová značka]. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy. 17. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011). 18. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ([číslo] Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soud