46 C 44/2022-270 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 203 877 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnila tím, že u ní došlo nesprávným úředním postupem státu škoda v podobě ušlého zisku vydáváním mimořádných opatření žalované. Žalovaná vydala dne 10. 4. 2021 , č. účtu, , kterým nařídila postupem podle ustanovení § 69 odst. 1 písm. b) a i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) až e) a i) zákona č. 94/2021 Sb., k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 s účinností ode dne 12. dubna 2021 od 00:00 hod do odvolání tohoto mimořádného opatření mimo jiné v části I., pod bodem 7, že se omezuje maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách, ve kterých není podle bodu I/1 zakázána přítomnost veřejnosti, tak, že se zakazuje v čase mezi 22:00 hod. až 05:59 hod. (dále jen jako „opatření ze dne 10. 4. 2021). Dne 22. 4. 2021 Nejvyšší správní soud rozsudkem čj. 6 Ao 11/2021-48 (s právní mocí k 23. 4. 2021) rozhodl o zrušení uvedeného mimořádného opatření čtvrtým dnem od právní moci předmětného rozhodnutí. Rozsudek nabyl právní moci dne 23. 4. 2021. Důvod zrušení mimořádného opatření soud spatřoval v tom, že nebylo vydáno zákonem předepsaným postupem. Dne 23. 4. 2021 vydala žalovaná mimořádné opatření čj. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN, kterým nařídila s účinností ode dne 26. dubna 2021 od 00:00 hod do mimo jiné v části I., pod bodem 7, že se omezuje maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách, ve kterých není podle bodu I/1 zakázána přítomnost veřejnosti, tak, že se zakazuje v čase mezi 22:00 hod. až 05:59 hod. (dále jen jako „opatření ze dne 23. 4. 2021“). Dne 29. 4. 2021 vydala žalovaná mimořádné opatření čj. MZDR 14601/2021 7/MIN/KAN, kterým nařídila s účinností ode dne 3. 5 2021 od 00:00 hod do odvolání tohoto mimořádného opatření mimo jiné v části I., pod bodem 7, že se omezuje maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách, ve kterých není podle bodu I/1 zakázána přítomnost veřejnosti, tak, že se zakazuje v čase mezi 22:00 hod. až 05:59 hod. (dále jen jako „opatření ze dne 29. 4. 2021). Dne 20. 5. 2021 Nejvyšší správní soud rozhodl rozsudkem čj. 8 Ao 4/2021-75 (s právní mocí k 20. 5. 2021) tak, že opatření ze dne 23. 4. 2021 a 29. 4. 2021, byla v části čl. I bodu 7 v rozporu se zákonem. Na základě uvedených mimořádných opatření byla žalobkyně omezena ve svém podnikání v období od 12. 4. 2021 do 20. 5. 2021, a to každý den od 22:00 hod do 5:59 hod. Nejvyšší správní soud svými rozsudky rozhodl o tom, že shora uvedená mimořádná opatření byla v rozporu se zákonem. Žalobkyně tedy byla ve své podnikatelské činnosti omezena nezákonně, a jednáním státu jí tak vznikla škoda v žalobou vyčíslené výši. Tuto uplatnila u žalované podáním ze dne 21. 9. 2021, žalovaná ve svém vyjádření ze dne 11. 1. 2022 uvedla, že z žádosti ani dalších dokumentů nemá za to že by žalobkyně ušlý zisk vyčíslila takovým způsobem, aby bylo možné poskytnout náhradu škody, neboť neuvedla, jakou poměrnou část celkového zisku tvořily prodeje mezi 22 a 6 hodinou.2. Žalovaná ve svém vyjádření potvrdila přijetí žádosti žalobkyně dne 21. 9. 2021, na níž bylo reagováno tak, než nebyly shledány předpoklady dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“). Nejvyšším správním soudem bylo rozsudkem ze dne 22. 4. 2021, čj. 6 Ao 11/2021-48, rozhodnuto o zrušení mimořádného opatření ze dne 10. 4. 2021 ke čtvrtému dni od právní moci tohoto rozsudku. Navrhovatelem byla osoba odlišná od žalobkyně. Rozsudkem ze dne 20. 5. 2021,, Anonymizováno, čj. 8 Ao 4/2021-45, rozhodnuto o zrušení mimořádných opatření ze dne 23. 4. 2021 a 29. 4. 2021. Navrhovatelem byl v tomto případě žalobce. Zákon umožňuje odškodňovat škodu vzniklou na základě individuálních rozhodnutí ve věci nebo nesprávný úřední postup. Mimořádná opatření fakticky nejsou opatřeními obecné povahy, nýbrž právním předpisem, jako je tomu u opatření vydávaných dle krizového zákona, vzniklá škoda způsobená právním předpisem tak není odškodnitelná dle zákona č. 82/1998 Sb. K tomuto odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2020, čj. 14 A 41/2020-111. I kdyby bylo lze mimořádná opatření považovat za opatření obecné povahy, domáhal se náhrady škody ve smyslu zákona je vázáno na podmínku účastenství dotčené osoby v řízení. Má-li být žalobkyně aktivně legitimována, musí se v řízení rozhodovat konkrétně o jejích právech a povinnostech. V případě mimořádných opatření žalované se však o tento případ nejedná, neboť byla vydána v beznávrhovém řízení, bez účastníků a z povahy věci zde ani nemůže být osoba legitimovaná k náhradě škody. Touto osobou nemůže být ani ten, kdo se zrušení mimořádného opatření domáhal žalobou.3. Žalobkyně ve své replice uvedla, že má za to, že mimořádná opatření jsou opatřeními obecné povahy, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2021, čj. 8 Ao 4/2021-75. Skutečnost, že pro účely zákona se považuje opatření obecné povahy za rozhodnutí, hovoří též důvodová zpráva k k novele zákona č. 160/2006 Sb., a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3292/2015, 30 Cdo 1642/2018 a 30 Cdo 3079/2016. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1642/2018 lze dovodit i aktivní legitimaci žalované.4. Žalovaná následně shrnula, že stát nelze volat k odpovědnosti s ohledem na absenci individuálního aktu aplikace práva a nesplnění podmínky aktivní věcné legitimace, a rovněž principiálně s ohledně na ochranu primárních hodnot (princip předběžné opatrnosti, princip prevence), kterým musí v krizové situaci ustoupit individuální zájem jednotlivce. Žalovaná má dále za to, že žalobkyně netvrdí ani neprokazuje kauzální nexus mezi tvrzenou škodou a dotčenými opatřeními žalované ani vznik a rozsah tvrzené škody.5. Žalobkyně svým podáním ze dne 24. 6. 2024 co do částky 29 995 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení zpět. Usnesením ze dne 17. 7. 2024, čj. 46 C 44/2022-239 bylo řízení v rozsahu zpětvzetí zastaveno.6. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.7. Z žádosti o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), je patrno, že dne 21. 9. 2021 žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně uplatnila u žalované svůj nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku za období od 12. 4. 2021 do 29. 4. 2021 ve výši 203 877 Kč, kdy tato měla být způsobena vydáním opatření ze dne 10. 7. 2021, 23. 4. 2021 a 29. 4. 2021, která následně byla Nejvyšším správním soudem pro nezákonnost zrušena. Těmito opatřeními byl omezen maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách, ve kterých není podle bodu I/1 zakázána přítomnost veřejnosti, tak, že se zakazuje v čase mezi 22:00 hodinou až 5:59 hodinou.8. Z vyrozumění o posouzení žádosti ze dne 7. 1. 2022 soud zjistil, že žádost žalobkyně byla žalované doručena dne 21. 9. 2021. Žalovaná zjistila, že z žádosti ani přiložených dokumentů nemá za to, že by žalobkyně ušlý zisk vyčíslila takovým způsobem, aby bylo možné poskytnout jeho náhradu. Z žádosti dále nevyplývá ani jakou poměrnou část celkového zisku tvořily prodeje mezi 22:00 a 6:00 ranní. Není tak možné určit, jakou měrou se na škodě skutečně podílela mimořádná opatření a do jaké míry pokles zisku způsobený na základě chování spotřebitele v době, kdy nebyla otvírací doba omezena. Nároku žalobkyně tak nebylo žalovanou a vyhověno.9. Z mimořádného opatření ze dne 10. 4. 2021 je zřejmé, že s účinností od 12. 4. 2021 od 0:00 hodin do odvolání se mimo jiné (v bodě I/7) omezuje maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách, ve kterých není dle bodu I/1 zakázána přítomnost veřejnosti, tak, že se zakazuje v čase mezi 22:00 až 5:59 hodinou s tím, že tento zákaz se nevztahuje na činnosti, které nejsou živností podle živnostenského zákona a na provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy, lékáren, prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích, rodejen ve zdravotnických zařízeních, provozoven stravovacích služeb v rozsahu bodu I/2, vozidel taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob. Mimořádné opatření nabylo platnosti dnem jeho vydání. Současně s účinností ode dne 12. 4. 2021. Od 0:00 hodin bylo zrušeno mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví ze dne 6. 4. 2021. čj. MZDR 14601/2021–1/MIN/KAN.10. Z mimořádného opatření bod ze dne 23. 4. 2021 plyne, že s účinností od 26. 4. 2021 od 0:00 hodin do odvolání tohoto opatření se mimo jiné (v bodě I/7) omezuje maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách, ve kterých není podle bodu I/1 zakázána přítomnost veřejno