48 C 44/2022-59 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou po všech doplněních na žalované domáhal odškodnění za majetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 100 279 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, která mu měla být způsobena v souvislosti s nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Břeclavi (dále jen„ okresní soud“) v řízení vedeném pod sp.zn. 15 Nc 2345/2002 (dále jen„ posuzované řízení“). V tomto řízení se okresní soud dle žalobce dopustil nesprávného úředního postupu, spočívajícího v tom, že okresní soud nezkoumal, zda soudní exekutor (patrně míněn JUDr. [příjmení], pozn. soudu) právně existuje. Nebýt nesprávního úředního postupu, exekuce by skončila již dne [datum], přičemž žalobce v exekuci uhradil žalobou požadovanou částku. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že žádost žalobce o odškodnění obdržela dne [datum], že nárok žalobce projednala a dospěla k závěru o jeho nedůvodnosti, což sdělila stanoviskem ze dne [datum]. Žalovaná po stručné rekapitulaci spisu posuzovaného řízení namítla, že exekuční řízení bylo vedeno po právu, nedošlo v něm k vydání nezákonného rozhodnutí ani k nesprávnému úřednímu postupu ani ke vzniku škody na straně žalobce. Žalobcem namítané nesprávné rozhodnutí okresního soudu nebylo pro nezákonnost zrušeno ani změněno. Předmětné usnesení okresního soudu ze dne [datum] nabylo právní moci dne [datum]. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání. Jelikož se žalobce k nařízenému jednání nedostavil, aniž by se omluvil a žádal o odročení jednání, soud žalobu projednal v nepřítomnosti žalobce. Soud usnesením ze dne 28.2.2023, č.j. 48 C 44/2022- 53, zamítl návrh žalobce na připuštění změny žaloby ze dne [datum], spočívající v jejím rozšíření o částku 38 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a o částku 25 724 753 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Soud dospěl k závěru, že nejsou splněny pro procesní postup spočívající v připuštění změny žaloby. Žalobce se nedomáhal na témže skutkovém základu vyššího plnění, nýbrž se dalších částek domáhal zjevně na odlišném skutkovém základě, který nadto z návrhu na rozšíření žaloby ani neplynul, resp. byl zcela nejasný. Soud by tak nemohl ve věci jednat, ale musel by nejprve v rámci výzvy žalobci k odstranění vad podání zjišťovat, na jakém skutkovém základě se žalobce dalších částek domáhá. Soudu je současně z jeho úřední činnosti známo, že žaloba o 38 000 000 Kč s příslušenstvím byla v jiném řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 44 C 32/2022, pravomocně odmítnuta. Žalobcem navržený procesní postup by tak byl i v rozporu se zásadou hospodárnosti a procesní ekonomie. Ze všech shora uvedených důvodů soud změnu žaloby nepřipustil a rozhodl o původním nároku žalobce, jak jej žalobou v tomto řízení uplatnil. 4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce dne [datum] předběžně uplatnil svůj nárok u žalované, která mu stanoviskem ze dne [datum] nevyhověla. Tato shodná tvrzení účastníků soud vzal za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) Mezi účastníky bylo sporné, zda v posuzovaném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí nebo došlo k nesprávnému úřednímu postupu a pokud ano, zda v souvislosti s nimi došlo k majetkové škodě na straně žalobce. 5. Ze spisu Okresního soudu v Břeclavi, sp.zn. 15 Nc 2345/2002, soud učinil následující skutková zjištění. Usnesením OS v [obec] ze dne 31.1.2013 č. j. 15 Nc 2345/2002-156 bylo rozhodnuto, že, a to ve věci oprávněného [příjmení] [jméno] [příjmení] proti povinnému žalobci, tak, že výrokem (I) soud zprostil JUDr. [jméno] [příjmení] pověření k provedení exekuce na majetek povinného a výrokem (II) byl provedením exekuce nařízené usnesením OS v [obec] ze dne [datum] na č.l. 13 pověřen Mgr. [jméno] [příjmení], soudní exekutor exekutorského úřadu [obec]. Z odůvodnění zjištěno, že bylo vyhověno návrhu oprávněného na nařízení exekuce na majetek povinného, kdy provedením exekuce byl pověřen JUDr. [jméno] [příjmení], soudní exekutor exekutorského úřadu ve [obec]. Dne [datum] nabylo právní moci rozhodnutí ministra spravedlnosti o zamítnutí rozkladu podaného JUDr. [jméno] [příjmení] proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum], kterým byl JUDr. [jméno] [příjmení] odvolán z funkce soudního exekutora. Soud považoval odvolání soudního exekutora za důvod hodný zvláštního zřetele. Z tohoto důvodu byl z funkce odvolán, a to na návrh oprávněného, který o změnu v osobě exekutora požádal. Podle vyznačené doložky PM toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením OS v [obec] ze dne 16.4.2014 č.j. 12 Nc 2345/2002-169 bylo rozhodnuto výrokem (I) tak, že návrh povinného ze dne [datum] na zastavení exekuce nařízené usnesením OS v [obec] ze dne [datum] na č.l. 14 se zamítá, a dále výrokem (II) bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Proti usnesení ze dne [datum] na č.l. 169 podal žalobce coby povinný odvolání, o kterém bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 16.6.2015, č.j. 26 Co 376/2014-195, a to tak, že usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Podle doložky právní moci toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením OS v [obec] ze dne 27.11.2015, č.j. 15 Nc 2345/2002-215 byl návrh žalobce coby povinného na zastavení exekuce ze dne [datum], ve znění doplnění ve znění z [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], zamítnut. O odvolání žalobce coby povinného proti tomuto usnesení bylo Krajským soudem v Brně rozhodnuto usnesením ze dne 23.6.2017, č.j. 26 Co 84/2016-236 tak, že usnesení soudu prvního stupně bylo potvrzeno. Proti tomuto usnesení podal žalobce coby povinný dovolání, o němž rozhodl NS ČR usnesením ze dne 11.1.2018, č.j. 20 Cdo 5034/2017-273, a to tak, že dovolání žalobce coby povinného odmítl. Podle vyznačené doložky právní moci toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu posuzovaného řízení s tím, že žalobcem označené rozhodnutí okresního soudu, při jehož vydání se měl soud dopustit nesprávného úředního postupu, je pravomocné a vykonatelné a nebylo v žádném k tomu předepsaném řízení zrušeno ani změněno. Dovolání žalobce bylo odmítnuto. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 8. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 9. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 10. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 11. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 12. Podle § 8 odst. 3 OdpŠk nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. 13. Podle § 13 odst. 1 věty první OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. 14. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 citovaného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 15. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 16. Podle § 26 OdpŠk platí, že pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem. 17. V řízení bylo učiněno nesporným, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před