10 C 149/2024-39 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 120 696 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného , Anonymizováno, o žádosti o poskytnutí informace pod sp. zn. , sp. zn., (dále také jen „posuzované řízení“). Posuzované řízení bylo zahájeno dne , datum, , kdy žalobce podal žádost o informace a skončeno bylo dne , datum, , kdy byla informace poskytnuta (728 dnů). Žalobce u žalované nárok uplatnil podáním ze dne , datum, . Žalobci bylo poskytnuto zadostiučinění dne , datum, ve výši 7 644 Kč, a to na základě stanoviska žalované ze dne , datum, . Žalobce uvedl, že mu požadované informace nebyly poskytnuty v zákonné lhůtě, přičemž povinný subjekt jednal obstrukčně a žalobce se musel proti jeho postupu bránit. Zákonná lhůta 15 dnů byla mnohonásobně překročena. Žalobce požadoval odškodnění ve výši 180 Kč za den, přičemž vyšel ze základní částky 100 Kč za den se zvýšením o 80 % (30 % za náročnost a obtíže při získávání informací a obstrukční jednání povinného subjektu; 30 % za složitost obrany; 20 % za dopady na žalobce a zvýšený význam). Žalobce uvedl, že motivace žalobce není při žádosti o poskytnutí informací důležitá. Zvýšený význam se v tomto případě presumuje, kdy on sám spatřuje zvýšení význam ve vynaloženém úsilí a snaze získat žádané informace po odmítnutí žádosti žalovanou.2. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, uvedla, že žádost žalobce ze dne , datum, projednala dne , datum, , a to souhrnně ve vztahu i k dalším žádostem žalobce (viz bod IX.). Za délku posuzovaného řízení bylo žalobci přiznáno zadostiučinění ve výši 7 644 Kč, vyjádření bylo žalobci doručeno dne , datum, . Žalovaná uvedla, že žalobce význam řízení, tj. jeho zájem na poskytnutých informacích, neosvědčil ani v posuzovaném řízení a ani v odškodňovacím řízení. Žalovaná tak má za to, že význam řízení je pro žalobce marginální. Z toho důvodu žalovaná přistoupila ke snížení základní částky o 50 %. O tom svědčí i četnost žalobcových žádostí. Žalovaná uvedla, že informační zákon není určen k uspokojení zvědavosti, ale k umožnění základního práva na přístup k informacím. Nejistota žalobce se nedá multiplikovat, když o jeho žádostech bylo rozhodováno shodně poté, co nadřízený orgán zaujal právní názor. Žalobce nemohl procházet úzkostí, nejistotou či duševním stresem. Zvýšený význam se nedá univerzálně presumovat. Je zřejmé, že žádosti žalobce nesloužili k účelu podílet se na politických právech, když žalobce podává desítky žádostí ročně. Žalovaná se především snažila chránit citlivé informace recipientů sociálních dávek. Žalobce na základě 25 žádostí obdržel již 151 780,58 Kč. Nejistota tak byla žalobci dostatečně odškodněna, a to relutární formou. Žalovaná je toho názoru, že zadostiučinění je adekvátní a navrhla žalobu zamítnout.3. V podání ze dne , datum, žalobce uvedl, že žadatel má právo na vyřízení žádosti o poskytnutí informace v zákonné lhůtě bez ohledu na význam. Zákonná lhůta není prodlužována nesprávnostmi při vyřizování žádosti ani opravnými prostředky. Žalobce musel zkoumat zamítavá rozhodnutí a své procesní obraně věnoval značné úsilí a velké množství času. Bez tohoto úsilí by mu informace nebyly poskytnuty. Zvýšený význam se presumuje, jde-li o řízení týkající se základních práv. Neuvedení zájmu není důvodem pro snížení základní částky. Zvýšený význam dále spatřoval ve skutečnosti, že lhůta k vyřízení žádosti stanovená pro povinný subjekt je krátká. Dále uvedl, že nehraje-li motiv žádosti o informace žádnou roli při jejím poskytování, nelze význam informace pro žadatele dovozovat. Podáním opravného prostředku pro získání neposkytnutých informací samo o sobě svědčí o zvýšeném zájmu na získání informací. Postup žalované byl vadný a šikanózní, přičemž řízení samotné nebylo nijak složité. Povinný subjekt totiž nakonec dospěl k závěru, že poskytnutí informací od počátku nebránila žádná výluka. Povinný subjekt má být profesionál znalý práva, měl tak informace poskytnout on, nikoliv až orgán druhého stupně.4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalovaná ve vyjádření k žalobě, žalobce konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř.“, v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.5. Ze shodných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění, bylo zjištěno, že žalobce nárok za posuzované řízení u žalované uplatnil. Dále žalovaná nárok žalobce projednala a vyplatila žalobci částku 7 644 Kč.6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:7. Ze spisu , Anonymizováno, sp. zn. , sp. zn., bylo zjištěno, že dne , datum, žalobce požádal žalovanou o rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , sp. zn., -421/1, včetně doprovodných informací, a dále o kasační stížnost proti rozsudku , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, -20, včetně doprovodných informací. Dne , datum, byl žalované ze strany žalobce doručen návrh na vydání opatření proti nečinnosti. Dne , datum, se žalovaná obrátila na dotčenou osobu (účastníka řízení požadované informace) k vyjádření, zda s poskytnutím informací souhlasí. Dne , datum, právní zástupkyně dotčené osoby sdělila, že uděluje souhlas žalované k zaslání požadovaného rozhodnutí v anonymizované podobě. Dne , datum, žalovaná rozhodla tak, že žádost žalobce se podle čl. 2, 4, 6 GDPR a ustanovení § 5 a 10 zákona o ochraně osobních údajů a § 8a ve spojení s § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím částečně odmítá, a to v rozsahu poskytnutí osobních a citlivých údajů uvedených v požadované rozhodnutí č. j. , sp. zn., -421/1 a požadované kasační stížnosti proti rozsudku , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, -20, včetně jejího doplnění. Dne , datum, proti tomuto rozhodnutí žalobce podal rozklad. Dne , datum, se sešla rozkladová komise, která uvedla, že žalovaná provedla nadměrnou anonymizaci, kdy anonymizace konkrétního správního orgánu či právního předpisu a dalších údajů jde nad rámec zákona o GDPR, kdy definici osobního údaje stanoví čl. 4 zákona o GDPR. Dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí rozhodl o rozkladu, a to tak že rozhodnutí se ruší a věc se vrací žalované k novému projednání s tím, že se ministr práce a sociálních věcí ztotožnil s přijatým usnesením rozkladové komise. Následně byla dopisem žalované ze dne , datum, , který byl doručen žalobci stejného dne, požadovaná informace poskytnuta s vyloučením pouze osobních údajů, požadovaná rozhodnutí se týkala podpory v nezaměstnanosti.8. Z podání ze dne , datum, včetně doručenky má soud za prokázané, že žalobce u žalované dne , datum, uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u žalované pod sp. zn. , sp. zn., .9. Z rozhodnutí žalované o žádosti o náhradu škody ze dne , datum, soud zjistil, že v bodě IX. rozhodnutí na základě žádosti žalobce ze dne , datum, přiznala žalovaná žalobci peněžní odškodnění ve výši 7 644 Kč za posuzované řízení [[(728 dnů *21)] *0,50 (snížení o 50 %) + úrok z prodlení od , datum, do data vyhotovení vyjádření]. Řízení trvalo 728 dnů.10. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je popsán výše s tím, že posuzované řízení ve vztahu k žalobci trvalo od podání žádosti o informace dne , datum, do poskytnutí požadované informace dne , datum, , tedy celkem , hodnota, dní (2 roky).11. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.12. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.Podle ustanovení § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.Podle ustanovení § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.Podle ustanovení § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.Podle ustanovení § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o. z.“).Podle us