11 C 126/2024-35 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal na žalované zaplacení částky 91 349 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného nyní u Městského soudu v , adresa, (dále jen „, název soudu, “) pod sp. zn. , spisová značka, (dále též jako „posuzované řízení“).2. Žalobce uvedl, že posuzované řízení bylo zahájeno dne , datum, u Okresního soudu v , adresa, (dále jen „OS , adresa, “), kde bylo vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . OS , adresa, až po několika letech vedení řízení zjistil, že není příslušný k vedení řízení a z tohoto důvodu byla věc postoupena , název soudu, . V současné době je stav řízení takový, že věc je po 6 letech od zahájení řízení stále na první instanci a ve věci nebylo vydáno ani jedno meritorní rozhodnutí. Žalobkyně v posuzovaném řízení je zastupována osobou obecného zmocněnce , jméno FO, , což je osoba aktuálně ve výkonu trestu odnětí svobody, v minulosti mnohokrát trestána apod. Podání vypracované obecným zmocněncem jsou vadná a zmatečná, což vedlo soud k výzvám k odstranění vad podání apod. Z tohoto důvodu žalobce podal i návrh na vyloučení pana , jméno FO, z řízení. Soudem byl tento návrh zamítnut a soud nadále toleruje tento způsob vedení řízení, ačkoliv zcela obvykle soudy v rámci nekompetentního zastupování ze strany obecných zmocněnců takové osoby jako zástupce nepřipouštějí, resp. je vylučují.3. Nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení žalobce uplatnil u žalované dne , datum, . Žalovaná ve svém stanovisku dospěla k závěru, že výše přiměřeného odškodnění je 58 000 Kč. S takovým závěrem žalobce nesouhlasí a má za to, že vyplacená částka 58 000 Kč není přiměřená individuální kauze žalobce. Žalovaná naprosto zveličuje složitost věci, a to i přes skutečnost, že věc projednává specializovaný senát, který takové kauzy řeší v rámci své specializace, přičemž na věci není ničeho individuálně složitého a neplatí žalovanou přijímaná teze založená jen a pouze na obecné podstatě žaloby. Žalovaná pak v rámci bagatelizace nároku naprosto opomíjí postup rozhodujícího orgánu, který několik let jako věcně nepříslušný projednával věc (toto je zmatečnost par excellence), a dále pak nezohlednila ani aktivitu jiného účastníka, který se snažil odstranit důvody nepřiměřené délky řízení, kterými je naprosto neodborné zastupování žalobkyně ve věci osobou zjevně nekompetentního obecného zmocněnce.4. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 91 349 Kč se zákonným úrokem z prodlení , datum, do zaplacení.5. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne , datum, nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 149 349 Kč za nesprávný úřední postup v posuzovaném řízení. K projednání žádosti došlo dne , datum, , žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 58 000 Kč. K věci samé pak žalovaná uvedla, že posuzované řízení bylo zahájeno u OS , adresa, dne , datum, , žalobce v něm vystupuje v procesním postavení žalovaného. Usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnuto, že příslušnými k projednání jsou krajské soudy, a věc byla postoupena , název soudu, . Řízení dosud nebylo skončeno. V činnosti soudu v posuzovaném řízení byla žalovanou shledána nekoncentrovanost a prodleva v podobě rozhodnutí o věcné příslušnosti až po přibližně 4 letech řízení. V důsledku uvedeného je celková délka řízení žalovanou hodnocena jako nepřiměřená a žalobci bylo poskytnuto zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 58 000 Kč. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Nebyl shledán důvod pro navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení, které v posuzovaném případě trvá prozatím 5 let a 10 měsíců. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 20 % z důvodu složitosti řízení. Předmětem posuzovaného řízení je žaloba o určení neplatnosti smlouvy o převodu členských práv a povinností a o určení členství v bytovém družstvu. Řízení se vyznačuje vyšším stupněm zejména procesní složitosti. Ve věci bylo procesně rozhodováno opakovaně soudy na dvou úrovních soudní soustavy, a to např. o předběžných opatřeních, příslušnosti soudů, prodloužení lhůty k úkonu, osvobození od soudních poplatků, návrzích na určení lhůty aj. Délka řízení je tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků. Význam řízení pro žalobce shledala žalovaná jako běžný, kdy dle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. S ohledem na uvedené se žalovaná domnívá, že poskytnutá výše zadostiučinění plně koresponduje s judikaturou Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) a není důvod pro její navýšení.6. Žalobce v reakci na obranu žalované namítl, že její vyjádření je klasickým projevem žalované, která vidí skutečnosti, na základě kterých snižuje plnění, ale vůči skutečnostem majícím navyšovat základní částku je imunní/slepá. Žalovaná zjevně zaměňuje složitost věci s tím, co je běžné a předvídatelné v rámci procesního postupu a co je zohledněno již v úvaze o krácení základní částky za první 2 roky trvání řízení. Aplikace snížení základní částky o 20 % je tak již druhým krácením za to samé, za co již byla krácena základní částka za první 2 roky trvání řízení. Závěr žalované o nedůvodnosti navýšení základní částky nad 15 000 Kč za rok trvání řízení dle žalobce jen potvrzuje vyslovený závěr o nezájmu žalované hodnotit skutečnosti, které hovoří ve prospěch žalobce, a o navyšování základní částky. Závěr žalované, že složitost věci je založeno i tím, že je podán návrh na určení lhůty, považuje žalobce za naprostou právní demagogii. Tento návrh je totiž podáván v souvislosti s nečinností soudu, aby byla tato nečinnost soudu odstraněna. Jinými slovy se jedná o projev účastníka za účelem zajistit řádné projednání věci a odstranění nečinnosti soudu. Již z podstaty věci nemůže tento prostředek zatěžovat řízení, a to i s ohledem na možnosti soudu, jak na tento prostředek reagovat (učinění úkonu činí z tohoto prostředku prostředek obsolentní). Za vrchol ignorance žalované pak žalobce považuje ignoranci skutečnosti, kterou žalovaná sama zmiňuje, a to jak dlouho trvalo rozhodnutí o věcné příslušnosti. Pokud žalovaná neučiní žádný závěr z toho, že OS , adresa, projednával 4 roky věc, která nepatřila do jeho věcné příslušnosti a patřila do věcné příslušnosti krajského soudu, pak je nutno hovořit o zjevné bagatelizaci nároku žalobce. Jestliže věcně nepříslušný soud projednává věc po dobu 4 let, pak jsou naprosto nerozhodné procesní otázky, které byly tímto soudem řešeny v průběhu těchto 4 let, neboť i tyto procesní otázky byly řešeny nezákonným soudcem a věcně nepříslušným soudem. Je nutno hovořit o záměně příčiny a důsledku ze strany žalované, kdy jakékoliv rozhodování OS , adresa, je primárně vadné, neboť jediné rozhodnutí, které mělo padnou ihned po nápadu žaloby na soud, bylo rozhodnutí o postoupení věci na věcně příslušný soud. Postup, který zvolil OS , adresa, , je postupem, který se označuje v rámci odškodňování za postup zjevně zmatečný (kdy takový postup není jen nějakým marginálním pochybením, ale je zcela zásadním pochybením rozhodujícího soudu), přičemž zmatečnost padá na vrub rozhodujícího orgánu jako skutečnost podle § 31a odst. 3 písm. d) zákona č. 82/1998 Sb.7. Následně pak žalobce ještě doplnil, že poskytnutá výše zadostiučinění by měla odpovídat též vývoji a hospodářské úrovni společnosti. Částky 15 až 20 tis. Kč za rok trvání řízení, uvedené ve stanovisku NS, byly stanoveny v roce , rok, . Od té doby došlo k vývoji průměrné mzdy, minimální mzdy, cenové úrovně, kdy je vše minimálně na dvojnásobku. Tento vývoj by měl reflektovat i soud v úvaze o výši přiznaného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Částky uvedené ve stanovisku NS mají jen doporučující povahu a nijak neomezují soud v možnosti zohlednění uvedeného vývoje ve společnosti.8. Žalovaná v reakci na předchozí odkázala na judikaturu NS (rozsudek ze dne 29. 10. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2632/2020, usnesení ze dne 6. 8. 2024, sp. zn. 30 Cdo 1848/2024) a Ústavního soudu (usnesení ze dne 21. 2. 2024, sp. zn. III. ÚS 21/24, dle které není pro zvyšování rozsahu základní částky důvod.9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:10. Žalobou došlou OS , adresa, dne , datum, se , jméno FO, (dále v tomto odstavci jen „Žalobkyně“) domáhá vůči žalobci (dále v tomto odstavci jen „Žalovaný č. 1) a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (dále v tomto odstavci jen „Žalovaný č.