ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2024:11.C.132.2024.1 Datum: 2024-11-20 Předmět: o zaplacení 600 000 Kč Ustanovení: ["§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 368 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 370 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 32 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 13 z ["nemajetková újma""majetková újma""těžká újma na zdraví""náhrada nemajetkové újmy""ušlý zisk""peněžité plnění"]
O co šlo: o zaplacení 600 000 Kč (["§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 368 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 370 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963)
1. Žalobce se žalobou došlou původně Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, , ve znění následného upřesnění, domáhal na žalované zaplacení částky 600 000 Kč z titulu náhrady škody v podobě ušlého zisku vzniklé v důsledku nezákonného držení ve výkonu trestu odnětí svobody, Anonymizováno2. Žalobce uvedl, že byl rozsudkem Krajského soudu v , adresa, (dále jen „, název soudu, “) ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na čtrnáct let do věznice s ostrahou za přečin krádeže a za vraždu, jeho odvolání bylo usnesením Vrchního soudu v , adresa, (dále jen „, název soudu, “) ze dne , datum, zamítnuto. Žalobce byl jako odsouzený od roku , rok, do roku , rok, ve výkonu trestu odnětí svobody. V roce , rok, byla vyhlášena Prezidentem ČR amnestie (jednalo se o rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne , datum, vyhlášené pod č. , číslo, Sb.), která se vztahovala i na žalobce. V roce , rok, se žalobce nacházel ve , adresa, a od roku , rok, až do konce trestu byl ve Věznici , adresa, . Zde žalobce žádal čtyřikrát o podmíněné propuštění, kdy mu měl být automaticky snížen na základě amnestie trest odnětí svobody o jeden rok. Ke snížení trestu však v rozporu se zněním amnestie nedošlo, a žalobce tak trest vykonal celý. Žádosti o podmíněné propuštění byly vždy zamítnuty, ačkoliv mělo být přihlédnuto k tomu, že výkon trestu odnětí svobody měl být o jeden rok kratší. K předmětnému protiprávnímu jednání ze strany Vězeňské služby ČR (dále jen „VSČR“) mělo dojít ve Věznici , adresa, , kdy měl být žalobce VSČR propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody o jeden rok dříve. O této skutečnosti se žalobce dozvěděl teprve následně. V projednávané věci nebylo na základě amnestie vydáno žádné soudní rozhodnutí. Žalobci byla nesprávným postupem VSČR – Věznice , adresa, způsobena majetková újma. Žalobce byl jako odsouzený umístěn po dobu dalších dvanácti měsíců na cele, a nemohl tak po tuto dobu vykonávat práci řidiče nákladního automobilu, ačkoliv měl příslušné řidičské oprávnění pro skupinu B, C, kterou by vykonával u spediční firmy , název, . Za dobu dvanácti měsíců, kdy byl neoprávněně ve výkonu trestu odnětí svobody, tak žalobci vznikla škoda ve výši 600 000 Kč. Žalobce vychází při vyčíslení újmy z výdělku svého bratra , jméno FO, , který pracoval v rozhodné době jako řidič nákladního automobilu u spediční firmy , název, s čistým měsíčním výdělkem 50 000 Kč. K tomu žalobce dodal, že po propuštění z výkonu trestu v dubnu , rok, si prostřednictvím Úřadu práce , adresa, rozšířil řidičské oprávnění pro skupinu B, C o oprávnění pro skupinu C+E s příslibem zaměstnání u spediční firmy , název, . Nárok žalobce předběžně uplatnil u žalované.3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce dne , datum, uplatnil (mimo jiné) nárok na poskytnutí náhrady újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v celkové výši 1 000 000 Kč, přičemž z obsahu podání vyplývá, že žalobce požadoval zadostiučinění za nemajetkovou újmu, nikoliv náhradu majetkové škody. Uvedený nárok žalobce nebyl shledán opodstatněným, žalovaná stanoviskem ze dne , datum, žalobci nepřiznala ničeho. K věci samé žalovaná namítla, že navzdory tvrzení žalobce nemůže jít o nesprávný úřední postup Věznice , adresa, , neboť vězeňské zařízení není ze zákona oprávněno svévolně rozhodovat o délce výkonu trestu, nehledě na skutečnost, zda trest byl amnestijním rozhodnutím prezidenta republiky zmírněn nebo zcela prominut. Přestože nelze zcela přesně z obsahu žaloby objektivizovat, za jaký trestný čin a k jak dlouhému trestu byl žalobce odsouzen (za účelem posouzení, zda by se na něj amnestie vůbec vztahovala) a ke kterému dni žalobce zcela vykonal trest odnětí svobody (případně ke kterému dni by žalobce trest vykonal, pokud by usnesením soudu bylo rozhodnuto o jeho účasti na amnestii), má žalovaná za to, že již na základě obsahu žaloby lze učinit závěr, že nárok žalobce na náhradu majetkové škody je promlčený. Žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované dne , datum, a u soudu pak dne , datum, . Pokud žalobce tvrdí, že vykonal úhrnný trest odnětí svobody v roce , rok, a měl za to, že měl být z výkonu trestu propuštěn o rok dříve, tj. v roce , rok, , pak je zjevné, že již v tomto období se o nesprávném úředním postupu (pokud k němu došlo) a o související škodě dozvěděl a od tohoto okamžiku počala běžet subjektivní promlčecí lhůta dle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. S ohledem na datum předběžného uplatnění nároku u žalované (dne , datum, ) je tak zřejmé, že již okamžikem předběžného uplatnění byl nárok žalobce promlčen. Žalovaná tak vůči žalobou uplatněnému nároku vznesla námitku promlčení. Z opatrnosti pak žalovaná uvedla, že nečiní kvalifikovaný závěr o existenci odpovědnostního titulu státu v podobě nesprávného úředního postupu, neboť nemá doposud za prokázané, že Obvodní soud pro , adresa, (dále jen „, název soudu, “) neučinil rozhodnutí o účasti žalobce na amnestii, příp. zda k tomu vůbec byl povinen, pokud shledal (s ohledem na výši trestu, jakou žalobce vykonával), že ke kladnému rozhodnutí o účasti žalobce na amnestii jsou splněny zákonné podmínky.4. Při ústním jednání konaném dne , datum, žalobce upřesnil, že nesprávný úřední postup, ze kterého mu měla vzniknout k náhradě uplatňovaná škoda, spočívá v postupu soudů, které nerozhodly o účasti žalobce na amnestii, přestože tato se na žalobce vztahovala, a v důsledku toho pak žalobce byl ve výkonu trestu odnětí svobody o rok déle. , název soudu, se tím ani nezabýval. K žalovanou vznesené námitce promlčení žalobce uvedl, že v roce , rok, byl propuštěn z výkonu trestu, ale až v roce , rok, , kdy si v souvislosti s dalším odsouzením prostudoval trestní zákon a trestní řád, zjistil, co to je souhrnný trest, čemu se říká úhrnný trest, a až někdy v roce , rok, zjistil, že se na něho vztahovala amnestie z roku , rok, .5. Žalovaná při ústním jednání namítla, že předmětná amnestie se na žalobce nevztahovala.6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:7. Rozsudkem , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , byl žalobce uznán vinným ze spáchání jednak trestného činu vraždy dle § 219 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., jednak trestného činu krádeže dle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. a byly mu uloženy úhrnný trest odnětí svobody v trvání 14 roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a trest propadnutí věci (zajištěného nože). Poškozený byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních (zjištěno z rozsudku , název soudu, č. j. , číslo jednací, ).8. K odvolání žalobce a poškozeného ve věci rozhodoval , název soudu, , který rozsudkem ze dne , datum, , č. j., Anonymizováno, , číslo jednací, , napadený rozsudek zrušil ve výroku o náhradě škody a znovu rozhodl tak, že žalobce je povinen zaplatit poškozenému na náhradě škody částku 10 000 Kč a se zbytkem nároku byl poškozený odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání žalobce směřující proti výrokům o vině i trestu bylo zamítnuto (zjištěno z rozsudku , název soudu, č. j. , číslo jednací, ).9. Trest odnětí svobody žalobce vykonal v době od , datum, do , datum, (zjištěno z výpisu z Centrální evidence vězněných osob).10. Prezident republiky rozhodl dne , datum, o udělení amnestie.V čl. I rozhodnutí o amnestii, nadepsaném „Prominutí a zahlazení některých nepodmíněných trestů“, prezident rozhodl takto:(1) Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před , datum, ve výměře nepřevyšující jeden rok.(2) Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před , datum, a pokud osoba, které byl trest uložen, dosáhla či v roce , rok, má dosáhnout věku 75 let a zároveň jí byl uložen trest ve výměře nepřevyšující 10 let.(3) Na osoby, kterým se promíjí trest podle odstavců 1 a 2, se hledí, jako by odsouzeny nebyly.V čl. III rozhodnutí o amnestii, nadepsaném „Zmírnění některých nepodmíněných trestů odnětí svobody“, prezident rozhodl takto:(1) Promíjím s podmínkou, že se osoba, které byl trest prominut, nedopustí trestného činu v době odpovídající lhůtě pro zahlazení odsouzení, nepodmíněné tresty odnětí svobody uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.(2) Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly tyto tresty pravomocně uloženy před , datum, , pokud byl uložen trest nepřevyšující 24 měsíců a zároveň nebyl trest uložena) za zločin, při němž byla způsobena smrt nebo těžká újma na zdraví, nebob) za zločin proti životu a zdraví, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, anebo proti rodině a dětem, neboc) osobě, která kromě trestné činnosti, o níž se rozhoduje podle tohoto článku, byla v posledních pěti letech před , datum, odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo která byla v posledních pěti letech před , datum, propuštěna z výkonu trestu odně