11 C 89/2024-38 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky 261 333 Kč z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Krajského soudu v , adresa, (dále jen „, název soudu, “) pod sp. zn. , spisová značka, (dále též jako „posuzované řízení“).2. Žalobkyně uvedla, že posuzované řízení bylo zahájeno k návrhu žalobkyně dne , datum, . Žalobkyně se vůči žalovaným (i) , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „, právnická osoba, “) a (ii) , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „, právnická osoba, “) domáhala určení neúčinnosti prodeje části závodu ve smyslu § 2181 o. z. na základě smlouvy ze dne , datum, , dle které měla , právnická osoba, vyvést část závodu ze své majetkové podstaty za neúměrně nízkou částku 1 Kč ve prospěch , právnická osoba, , přičemž se jednalo o část podniku generující zisk. Z předmětné smlouvy o koupi části závodu současně nevyplývalo, že by na nabyvatele (, právnická osoba, ) měly s přechodem části závodu přejít též peněžité závazky společnosti , právnická osoba, vůči žalobkyni. V důsledku postupu žalovaných společností se tak zhoršila dobytnost pohledávek žalobkyně vůči , právnická osoba, , jež žalobkyni vznikly z titulu a v souvislosti s pronájmem nebytových prostor , právnická osoba, dle nájemní smlouvy ze dne , datum, a jejichž výše ke dni , datum, činila 1 132 208,30 Kč. , právnická osoba, na sebe dne , datum, podala insolvenční návrh a dne , datum, u ní byl v insolvenčním řízení vedeném , právnická osoba, pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, zjištěn úpadek. Dne , datum, došlo z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení k přerušení posuzovaného řízení. Předmětná část závodu, jež měla být z majetku , právnická osoba, vyvedena neúčinným právním úkonem obou žalovaných společností, byla insolvenčním správcem zapsána do soupisu majetkové podstaty , právnická osoba, , když insolvenční správce shodně se žalobkyní shledal napadenou smlouvu o prodeji části závodu nicotnou. Dne , datum, byl udělen souhlas insolvenčního správce s prodejem části závodu v období povolené reorganizace za cenu 6 965 196 Kč. Téhož dne byla smlouva o prodeji podepsána. Z výtěžku prodeje byl uspokojen zajištěný věřitel , právnická osoba, (dříve , název, ), IČO , IČO, (dále jen „, právnická osoba, “ či „, právnická osoba, “). Konkurs na majetek , právnická osoba, byl zrušen usnesením , název soudu, ze dne , datum, , neboť majetek , právnická osoba, byl zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů, a dne , datum, došlo ke skončení insolvenčního řízení. V návaznosti na pravomocné skončení insolvenčního řízení vyzval , název soudu, žalobkyni přípisem ze dne , datum, ke sdělení, zda s ohledem na výsledek konkursního řízení na podané žalobě trvá či nikoliv. S ohledem na průběh konkursního řízení (a zánik , právnická osoba, ) žalobkyni nezbylo, než v reakci na výzvu soudu vzít žalobu zpět. Žaloba vzhledem ke všem okolnostem byla podána po právu, když část závodu, o níž v posuzovaném řízení šlo, byla sepsána do majetkové podstaty , právnická osoba, a následně došlo k jejímu zpeněžení. Dne , datum, vydal , název soudu, usnesení, jímž řízení zastavil (výrok I a II), žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení proti , právnická osoba, (výrok III) a rozhodl o vrácení části soudního poplatku (výrok IV). Usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci dne , datum, . Posuzované řízení, do jehož délky je nutno započítat i dobu, po kterou bylo toto řízení přerušeno z důvodu probíhajícího konkurzního řízení jako vedlejšího řízení, tak trvalo 9 let, 8 měsíců a 16 dní, což žalobkyně považuje za nepřiměřeně dlouhou dobu.3. V důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení vznikla žalobkyni nemajetková újma, kterou požadovala nahradit v penězích, a to částkou 261 333 Kč, když vycházela ze základní částky 30 000 Kč za 1 rok trvání řízení snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení, tj. z horní hranice rozpětí dle stanoviska Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) sp. zn. Cpjn 206/2010 navýšené o 50 %, kdy za nejdůležitější kritérium je třeba považovat vedle celkové délky řízení jednoduchost případu. Chování žalobkyně nijak nepřispělo k prodloužení posuzovaného řízení a jeho průběh nemohla žalobkyně jakkoliv ovlivnit. Žalobkyně veškeré důkazní návrhy uplatnila řádně a včas. Z okolností sporu navíc vyplývá, že nárok žalobkyně byl zcela po právu. Předmět sporu měl v poměrech žalobkyně nezanedbatelný význam s přihlédnutím k hodnotě majetku (6 965 196 Kč), jenž se pokusila , právnická osoba, ze své majetkové podstaty vyvést, z něhož by bylo jinak možno (nebýt úpadku , právnická osoba, ) pohledávky žalobkyně ve výši 1 132 208,30 Kč zcela uspokojit.4. Takto formulovaný nárok žalobkyně uplatnila u žalované podáním ze dne , datum, . Žalovaná ve stanovisku ze dne , datum, konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, přičemž takto provedené konstatování porušení práva považovala za dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy. Žalobkyně s takovýmto postupem žalované nesouhlasí, kdy s odkazem na rozhodnutí NS ze dne 30. 5. 2018, č. j. 30 Cdo 253/2016, namítá, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době bude ve smyslu § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. postačujícím zadostiučiněním jen za zcela výjimečných okolností, a to zejména tehdy, pokud byl význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, nebo pokud se poškozený sám významně podílel svým jednáním na délce řízení. O takový případ se dle přesvědčení žalobkyně v posuzovaném řízení nejedná.5. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 261 333 Kč.6. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobkyně uplatnila dne , datum, nárok na poskytnutí zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná ve stanovisku ze dne , datum, konstatovala nepřiměřenost délky řízení, peněžitá náhrada však přiznána nebyla. K věci samé pak žalovaná po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení uvedla, že posuzované řízení trvalo od června , rok, do března , rok, a jeho celková doba činila 9 let a 8 měsíců. Přestože v posuzovaném řízení nelze konstatovat žádné průtahy, je nutno jeho délku hodnotit jako nepřiměřenou s tím, že žalobkyni tak vznikla nemajetková újma, avšak podstatně nižší intenzity. Význam posuzovaného řízení pro žalobkyni byl v době podání žaloby běžný, avšak následně nízký. Odškodnění má být poskytováno za pocit nejistoty spojený s výsledkem řízení v objektivním smyslu. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí o neúčinnosti prodeje části závodu, který si , právnická osoba, a , právnická osoba, mezi sebou prodaly za 1 Kč. Žalobkyně argumentovala tím, že se sníží dobytnost jejích pohledávek, když dotčená část závodu byla jedinou prosperující částí závodu , právnická osoba, . Stran , právnická osoba, bylo následně zahájeno insolvenční řízení, a to návrhem, který podala sama na sebe. Nejistota pro žalobkyni pak skončila sepsáním předmětné části závodu , právnická osoba, do majetkové podstaty a dne , datum, , kdy byl udělen souhlas insolvenčního správce s prodejem části závodu (uspokojen byl zajištěný věřitel , název, ). Na žalobkyni se tak z tohoto prodeje nedostalo ničeho. Žalovaná též uvedla, že v souvislosti s insolvenčním řízením , právnická osoba, byl pod sp. zn. , incidenční spisová značka, veden mezi žalobkyní a insolvenčním správcem a , právnická osoba, incidenční spor o určení pravosti a výše přihlášené pohledávky žalobkyně. Řízení bylo ke dni , datum, pravomocně zastaveno poté, co insolvenční správce vzal zpět svůj popěrný úkon a současně popěrný úkon , právnická osoba, pozbyl po prohlášení konkursu na její majetek (usnesením ze dne , datum, ) účinků. I tímto datem skončila objektivní nejistota ohledně výsledku řízení. Dále žalovaná poukázala též na specifika insolvenčního řízení, které na rozdíl od většiny jiných soudních řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Po zhodnocení všech těchto okolností případu tak žalovaná dospěla k závěru, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě je dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy bez přiznání peněžitého zadostiučinění.7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:8. Žalobou došlou , název soudu, dne , datum, se žalobkyně domáhala vůči , právnická osoba, a , právnická osoba, určení, že smlouva o koupi části závodu ze dne , datum, , kterou převedla , právnická osoba, blíže popsanou organizační část svého podniku , právnická osoba, za kupní cenu 1 Kč, je dle § 2181 o. z. vůči žalobkyni neúčinná. Žalobkyně uvedla, že , právnická osoba, má od ní na základě smlouvy ze dne , datum, pronajaté nebytové prostory, od března , rok, se však dostala do prodlení s plněním svých platebních povinností