14 C 77/2021-283 — Obvodní soud pro Prahu 2

Shora uvedeným rozsudkem soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce původně domáhal na žalované uhrazení částky 119 227 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 13. 3. 2021 do zaplacení. Soud ve věci již rozhodl rozsudkem ze dne 27. 9. 2023, č. j. 14 C 77/2021-209, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o částce 23 061 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 7. 4. 2021 do zaplacení. Rozsudkem ze dne 20. 6. 2024, č. j. 14 C 77/2021-255, pak bylo rozhodnuto výrokem I tak, že žalobě bylo vyhověno ohledně částky 45 601 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 7. 4. 2021 do zaplacení, výrokem II byla žaloba zamítnuta ohledně částky 50 565 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 13. 3. 2021 do 6. 4. 2021. Soud však opomněl rozhodnout o příslušenství z částky 23 061 Kč a z částky 45 601 Kč za dobu od 13. 3. 2021 do 6. 4. 2021 a o příslušenství z částky 50 565 Kč od 7. 4. 2021 do zaplacení.Dle ustanovení § 166 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Podle odst. 2 téhož ustanovení doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne. Podle odst. 3 se návrh na doplnění nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroku původního rozsudku.Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Rozsudek dosud nenabyl právní moci s ohledem na podané odvolání. Z výše uvedených důvodů byl takto v souladu s ustanovením § 166 odst. 1, 2 o. s. ř. shora uvedený rozsudek doplněn, když soud dosud nerozhodl o příslušenství z částky 23 061 Kč a z částky 45 601 Kč za dobu od 13. 3. 2021 do 6. 4. 2021 a o příslušenství z částky 50 565 Kč od 7. 4. 2021 do zaplacení.Soud proto rozhodl tak, že zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 23 061 Kč od 13. 3. 2021 do 6. 4. 2021 a z částky 45 601 Kč od 13. 3. 2021 do 6. 4. 2021 zamítl, neboť žalobce se svým nárok předběžně obrátil na žalovanou dne 6. 10. 2020, přičemž dle § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon), se náhrady škody u soudu může poškozený domáhat pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na uvedené plyne, že žalovaná nemohla být v prodlení již ode dne 13. 3. 2021, ale do prodlení se dostala až uplynutím šestiměsíční lhůty k předběžnému projednání nároku, tj. dne 7. 4. 2021. Z tohoto důvodu je na místě žalobu v tomto rozsahu zamítnout.Soud rovněž zamítl žalobu ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 565 Kč od 7. 4. 2021 do zaplacení, neboť byl zamítnut i nárok na zaplacení předmětné částky, a proto nemá žalobce nárok ani na její příslušenství.S ohledem na to, že v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku nevznikly účastníkům náklady řízení, bylo o jejich náhradě rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto doplňujícího rozsudku (§ 151 odst. 1, § 142 o. s. ř.), že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.