19 C 109/2024-38 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal zaplacení částky 52 685 Kč jako náhrady nemajetkové újmy, kterou měl utrpět v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v délce dědického řízení vedeného u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. , Anonymizováno, . Podle tvrzení žalobce došlo v tomto řízení k opakovaným průtahům, které způsobily nepřiměřenou délku řízení.2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedla, že žalobci jako osobě, která nebyla účastníkem dědického řízení, nemohla vzniknout nemajetková újma, neboť tato újma je spojena pouze s nejistotou účastníků řízení ohledně výsledku věci. Žalovaná dále poukázala na to, že žalobcem tvrzený nárok byl vznesen opožděně, a proto vznáší námitku promlčení. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.3. Soud rozhodl postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť měl za to, že k projednání věci samé postačují listinné důkazy předložené účastníky řízení a účastnící s takovým postupem souhlasili (žalovaná výslovně ve svém podání ze dne , datum, a žalobce konkludentně, když se nevyjádřil na výzvu soudu ze dne , datum, ).4. Na základě skutkových tvrzení v písemných podáních účastníků a účastníky předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím závěrům:5. Již z žalobních tvrzení žalobce je zřejmé, že žalobce nebyl účastníkem dědického řízení, jehož délku označuje za nesprávný úřední postup. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“), mohou nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatnit pouze osoby přímo dotčené nesprávným úředním postupem. Subjekt, který nebyl účastníkem řízení, nemůže být přímo dotčen jeho průběhem, včetně délky řízení. Žalobce proto není aktivně legitimován k podání této žaloby.6. Žalovaná navíc ve svém vyjádření vznesla námitku promlčení. Podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. činí promlčecí doba pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy 6 měsíců od chvíle, kdy se poškozený o újmě dozvěděl, nejpozději však 10 let od vzniku újmy. Tato lhůta se pak prodlužuje nejvíce o dalších 6 měsíců po dobu, kdy je nárok předběžně projednán u žalované. Dědické řízení bylo pravomocně ukončeno dne , datum, , avšak žaloba byla podána až dne , datum, , tedy po marném uplynutí šestiměsíční lhůty prodloužené o dalších 6 měsíců. Z tohoto je tedy zřejmé, že i kdyby byl žalobce účastníkem řízení, jeho nárok by byl z tohoto důvodu promlčen.7. Soud tedy uzavírá, že žalobce nesplňuje podmínku aktivní legitimace, a i kdyby tomu tak bylo, žaloba by musela být zamítnuta pro vznesenou námitku promlčení. Z tohoto důvodu pak soudu nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě ze dne , datum, ).