19 C 86/2021-182 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky škody ve výši 1 835 100, 30 Kč a nemajetkové újmy ve výši 287 542 Kč s příslušenstvím, které jí měly vzniknout v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem (průtahy) v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , Anonymizováno, . Své nároky předběžně u žalované uplatnila dle zákona č. 82/98 Sb. dne , datum, , když ze strany žalované nebylo nárokům vyhověno ani z části.2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, sporovala existenci odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu a v příčinné souvislosti tvrzený vznik majetkové i nemajetkové újmy. Nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobkyní u žalované z tvrzeného nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, dne , datum, s tím, že pro absenci odpovědnostního titulu na nárok nehradila ani z části. Sporovala samotnou nepřiměřenou délku předmětného řízení, když jej shledávala přiměřeným, především poukazovala na jeho značnou složitost, když neshledávala žádná zásadní období nečinnosti. Poukazovala na předmět posuzovaného řízení, kterým byla náhrada škody a vydání bezdůvodného obohacení, taktéž vyšší stupeň skutkové, právní a procesní složitosti a širší dokazování. Taktéž poukazovala na opakované rozhodování soudů třech stupňů soudní soustavy, poměrně velkou procesní aktivitu účastníků, jejich opakované využívání opravných prostředků k ochraně jejich práv, což si vyžádalo další časový úsek. Žalovaná v rámci svého vyjádření hodnotila další kritéria § 31a odpovědnostního zákona a setrvala na svém závěru o absenci odpovědnostního titulu. Nad rámec shora uvedeného se pak vyjadřovala k jednotlivým nárokům na náhradu majetkové škody, které sestávaly ze tří dílčích nároků. Jednak z nároku na zaplacení původní jistiny s příslušenstvím ve výši 884 168,50 Kč, která byla předmětem posuzovaného řízení, nároku ve výši 388 042,60 Kč představujícím náhradu nákladů nalézacího řízení, které byly přiznány Městským soudem v Praze a Vrchním soudem v Praze žalobci, a nároku na zaplacení částky 107 094,20 Kč, jakožto pohledávky zaplacených nákladů řízení ze strany žalobce, nejprve přiznaných, následně zrušených (nákladový výrok ve výši 90 120,20 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaných úroků). Žalobkyně totiž uváděla, že v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícím v průtazích a nepřiměřené délce řízení došlo k nedobytnosti předmětných pohledávek za společností , Anonymizováno, , přičemž s tímto tvrzením žalovaná nesouhlasila, když poukázala na určitou nevymahatelnost pohledávek s ohledem na postoupení pohledávky v původním řízení, absenci prokázání vzniku škody, její výše a v neposlední řadě sporovala příčinnou souvislost mezi odpovědnostním titulem a samotnou výší škody.3. Usnesením zdejšího soudu č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , soud vyloučil k samostatnému projednání nárok žalobkyně na zaplacení majetkové újmy ve výši 1 835 100 Kč s příslušenstvím. Tento nárok je aktuálním předmětem řízení. Soud prvního stupně tudíž žalobu zamítl pro předčasnost, a to s ohledem na vedení exekučního řízení, resp. neuplatnění nároku po primárním dlužníkovi ohledně nároku na zaplacení částky 107 094,20 Kč. Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.4. Nejvyšší soud ČR pak rozsudkem č.j. , Anonymizováno, dne , datum, k dovolání žalobkyně rozsudky soud prvního stupně i soudu odvolacího zrušil v rozsahu zamítnutí žaloby co do částky 1 728 006 Kč s příslušenstvím a věc vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud ve svém rozsudku uvedl, že soudy rozhodující v řízení o náhradě škody si mohou sami posoudit otázku, zda žalobkyně bude moci při pravidelném běhu událostí (tedy v přiměřené době) dosáhnout uspokojení své pohledávky a pro toto posouzení není podstatné tolika zjištění, zda a s jakým výsledkem exekuční řízení směřující k vymožení této pohledávky již pravomocně skončilo či nikoli. Podstatné jsou skutkové okolnosti daného případu. Nejvyšší soud tak uvedl, že odvolací soud ani soud prvního stupně se nezabývaly posouzením, zda bude žalobkyně při pravidelnému běhu událostí prokazatelně moci reálně dosáhnout v přiměřené době uspokojení své pohledávek po dlužníkovi (včetně např. existence zpeněžitelného majetku a jeho dostatku ve vztahu k výši pohledávky, situaci dlužníka, který neměl statutární orgán oprávněný za něj jednat, výše uplatňované pohledávky a jejího příslušenství apod.).5. V návaznosti na závazný právní názor Nejvyššího soudu soud I. stupně na ústním jednání dne , datum, vyzval žalobkyni postupem dle § 118a odsts. 1, 3 o.s.ř., aby doplnila svá tvrzení, jakými konkrétními průtahy posuzované řízení trpělo a k jakému datu by při pravidelném běhu událostí bez tvrzených a prokázaných průtahů řízení pravomocně skončilo s tím, že pro účely posouzení, co je možné považovat za průtahy řízení, soud odkázal na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , Anonymizováno, a judikaturu Nejvyššího soudu. Dále soud žalobkyni vyzval, aby doplnila svá skutková tvrzení, že dlužník měl ke dni, kdy by posuzované řízení pravomocně skončilo, nebýt tvrzených a prokázaných průtahů v posuzovaném řízení, majetek dostatečný k tomu, aby při pravidelném běhu událostí žalobkyně dosáhla uspokojení své pravomocně přiznané pohledávky z tohoto majetku.6. Na tuto výzvu reagovala žalobkyně svým podáním ze dne , datum, , ve kterému uvedla průtahy posuzovaného řízení s tím, že pokud by řízení nebylo těmito žalobkyní tvrzenými průtahy zatíženo, skončilo by nejpozději , datum, . Dále žalobkyně uvedla, že s ohledem na příjmy dlužníky v tomto období v řádech 3 mil. Kč ročně má za to, že by tyto tvořily majetek dostatečný k tomu, aby pohledávka žalobkyně byla uspokojena. Dále uvedla, že pokud by soud dospěl k závěru, že řízení se stalo nepřiměřeně dlouhým až po , datum, , žalobkyně tvrzení o dostatečném majetku k takovému datu doplní.7. V průběhu ústního jednání dne , datum, soud žalobkyni sdělil předběžný právní názor, že na základě provedeného dokazování a posouzení doplněných tvrzení žalobkyně týkajících se průtahů předmětného řízení dospěl k předběžnému závěru, že v rámci řízení došlo k průtahům na straně soudu v délce celkově 1 roku a 2 měsíců, tedy pokud by tedy k průtahům nedošlo, předmětné řízení by tedy pravomocně skončilo k , datum, . Vzhledem k tomu, že žalobkyně doplnila na základě výzvy soudu tvrzení týkající se majetku tedy společnosti , Anonymizováno, , ze které by bylo možné jeho pohledávku vymoci k jinému datu, soud tedy opakovaně vyzval žalobkyni postupem podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., nechť doplní svá skutková tvrzení, že dlužník měl ke dni , datum, , tedy k datu, kdy by řízení pravomocně skončilo nebýt tvrzených a prokázaných průtahů v posuzovaném řízení, majetek dostatečný k tomu, aby při pravidelném běhu událostí žalobkyně dosáhla uspokojení své pravomocně přiznané pohledávky z tohoto majetku. Dále soud poučil žalobkyni, že tvrzení se musí týkat majetku, tj. aktiv, které by byly postižitelné v rámci výkonu rozhodnutí a že k jednotlivým tvrzením je třeba označit důkazy, které tato tvrzení prokazují. Soud žalobkyni dále poučil žalobkyni, že nesplnění této výzvy může mít za následek neúspěch ve věci. Ke splnění výzvy poskytl soud na základě žádosti žalobkyně lhůtu 15 dnů od doručení protokol z ústního jednání. Ten byl žalobkyni doručen , datum, .8. Na ústním jednání dne , datum, žalobkyně soudu sdělila, že záměrně na výzvu soudu danou na ústním jednání nereagovala a svá tvrzení o majetku dlužníka nedoplňovala, neboť nesouhlasí s předběžným právním názorem soudu ohledně data, kdy by nebýt průtahů v posuzovaném řízení došlo k jeho ukončení.9. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:10. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku podle zákona 82/98 Sb., žalobkyní u žalované , datum, , jako nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu a nároku na náhradu škody v řízení vedeném před Městským soudem v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, . Taktéž bylo učiněno nesporným nevyhovění nárokům ze strany žalované.11. Mezi účastníky zůstalo sporným splnění předpokladů pro náhradu majetkové škody, tedy existence odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a vzniku a výše újmy.12. Ke sporným skutečnostem soud prováděl dokazování podstatným obsahem spisu Městského soudu v Praze sp. zn. , Anonymizováno, , ze kterého má za prokázán následující průběh řízení: Dne , datum, došla soudu žaloba společnosti , anonymizováno, proti společnosti , anonymizováno, o zaplacení částky 1 166 540,43 Kč s příslušenstvím, když na základě skutkových tvrzení žalobce nabyl na základě uzavřené dohody o postoupení pohledávek mezi ním a společnost