CS · EN DE FR brzy

22 C 181/2023-415 — Obvodní soud pro Prahu 2

ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2024:22.C.181.2023.1
Datum: 2024-08-21
Předmět: o zaplacení 217 600 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 160 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 226 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 256 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§
["zadostiučinění / satisfakce""správa cizího majetku""nemajetková újma""náhrada nemajetkové újmy"]
O co šlo: o zaplacení 217 600 Kč s příslušenstvím (["§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 160 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 226 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 256 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 96 z. č. 99/)
1. Žalobce se návrhem soudu doručeným dne 11. 9. 2023 domáhal zadostiučinění nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp.zn. 8 T 40/2017 (dále také jen „posuzované řízení“).2. Posuzované řízení trvalo 7 let a 5 měsíců, což nelze považovat za přiměřenou dobu. Věc nebyla hmotně, procesně ani skutkově složitá. Ve věci nebyl mezinárodní prvek, byly v posuzovaném řízení obviněny dvě osoby, byl posuzován jeden trestný čin a spis měl okolo 7 000 listů, což není věc rozsáhlá. Procesně věc také nebyla složitá, kdy bylo rozhodnuto během 10 jednacích dní, nicméně odvolací soud rozhodl až po 4,5 letech od podání obžaloby. Věc byla projednávaná pouze na dvou instancích, kdy oba soudy rozhodovaly 3x, na tom však žalobce nenese vinu, neboť opravné prostředky nepodával on. Doručování písemností žalobci bylo bezproblémové a podání žalobce směřovala pouze k jeho obraně. Orgány činné v trestním řízení žalobce zbytečně nezatěžoval, vždy se k orgánům činným v trestním řízení dostavil, příp. se předem včas omluvil, na délce řízení tak neměl podíl. Vinu na délce řízení nesou orgány činné v trestním řízení. Ze strany státního zástupce byla podávána opakovaně odvolání. Žalobce byl stíhán za skutek, který měl spáchat již v roce 2010. První obžaloba byla podána v dubnu 2017, avšak soud jí k došetření vrátil až v září 2017, nicméně to bylo následně odvolacím soudem v prosinci 2017 zrušeno. Věc se tedy za rok řízení nikam neposunula. První hlavní líčení bylo nařízeno až na březen 2018. První rozsudek byl doručen státnímu zastupitelství až po 8 měsících od vyhlášení. Co se významu řízení pro žalobce týká dle judikatury NS jde o řízení, které má zvýšený význam pro žalobce. Trestní stíhání zasáhlo do jeho pověsti, věc byla medializovaná, byl na vysoké pracovní pozici, avšak díky trestnímu stíhání se od něj obchodní partneři stranili. Žalobce následně dlouhou dobu nemohl najít práci. Trestní stíhání mělo vliv i na zdravotní stránku žalobce, trpěl bolestmi hlavy, způsobenou stresem a depresemi z trestního stíhání. Za rok řízení požaduje částku 20 000 Kč i s ohledem na rozsáhlou medializaci věci a intenzitu zásahu do osobnostní sféry žalobce. Základní částku je třeba navýšit o 20 % s ohledem na to, že žalobce se na délce nepodílel, dále s ohledem na význam předmětu pro žalobce, kdy šlo o trestní věc, je na místě základní částku navýšit o 50 % Nárok u žalované uplatnil dne 10. 3. 2023. Úrok z prodlení požaduje od 11. 9. 2023 do zaplacení. Dále žalobce uvedl, že žalovaná na jeho nároku plnila částku 91 000 Kč, která mu byla připsána dne 20. 12. 2023 na účet, s ohledem na to bere žalobu v tomto rozsahu zpět. Uvedl, že základní částka za rok řízení ve výši 20 000 Kč byla stanovena s ohledem na závažnost jednání, pro které bylo trestní stíhání vedeno, ale i vzhledem k celkové délce řízení. Jediným důvodem, proč řízení trvalo nepřiměřeně dlouho je liknavý a nedůsledný postup orgánů činných v trestním řízení. K významu předmětu řízení pro žalobce uvedl, že nelze směšovat dva samostatné nároky a okolnosti, které spolu nesouvisí. Věc byla medializovaná po celou dobu trestního stíhání a tím tedy byla nemajetková újma prohloubena. Při jednání soudu uvedl, že žalobce byl v nejistotě už od prvních úkonů Policie ČR, řízení tak prakticky trvalo 11 let. Na délce řízení se zásadně podílel Obvodní soud pro Prahu 1, kterému byla věc opakovaně vrácena s uvedením, že skutkově byla věc dobře zjištěna. Nelze přičítat k tíži žalobce, že navrhoval ve věci svědky, navíc za skutečnosti, že Nejvyšší soud následně řekl, že právě z výslechu jedné ze svědkyň bylo od počátku jasné, že se žalobce trestné činnosti nedopustil. O tom, že řízení nebylo složité svědčí i to, že byl řešen jeden trestný čin dvou obviněných.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne 10. 3. 2023 nárok na poskytnutí zadostiučinění nemajetkové újmy a náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Tento nárok uznala důvodným v částce 91 000 Kč, což bylo žalobci sděleno stanoviskem ze dne 18. 12. 2023. Zrekapitulovala obsah přílohového spisu, kdy konstatovala, že délka řízení byl 8 let a 7 měsíců, přípravné řízení trvalo dva roky a bylo vyslýcháno značné množství svědků a bylo nezbytné shromáždit značné množství důkazů. Před soudem pak řízení trvalo 5,5 let. Délku řízení však žalovaná shledala nepřiměřenou. Základní částku za rok řízení stanovila ve výši 15 000 Kč, při poloviční výši za první dva roky řízení. Věc byla po skutkové a procesní stránce složitá, kdy bylo potřeba provést značné množství výslechů svědků a bylo třeba provést značné množství listinných důkazů. Základní částku s ohledem na složitost věci tak snížila o 10 %. Soud I. stupně a II. stupně rozhodovaly 3x, Nejvyšší soud jednou, proto byla základní částka snížena o 10 %. Délka řízení byla ovlivněna zejména tím, že byl opakovaně rušen rozsudek soudu I. stupně a soud I. stupně věc vrátil k došetření státnímu zástupci, když toto bylo následně soudem odvolacím zrušeno. Žalobce se na délce řízení nepodílel. Co se týká významu předmětu řízení pro žalobce není na místě základní částku navyšovat, neboť žalobce samostatně nárokuje i nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání a jedno hledisko by tak bylo posuzováno 2 x.4. Účastníci učinili nesporným, že žalobce předběžně uplatnil nárok u žalované dne 10. 3. 2023, přičemž žalovaná stanoviskem ze dne 18. 12. 2023 konstatovala, že v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 8 T 40/2017 došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení a žalobci poskytla částku (za tento nárok) ve výši 91 000 Kč.5. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým závěrům.6. Žalobce předběžně uplatnil nárok u žalované dne 10. 3. 2023, přičemž žalovaná stanoviskem ze dne 18. 12. 2023 konstatovala, že v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 8 T 40/2017 došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení a žalobci poskytla částku (za tento nárok) ve výši 91 000 Kč. Celkově mu poskytla částku 390 287 Kč. (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků, uplatnění nároku ze dne 10. 3. 2023 na č.l. 109-119 spisu a č.l. 352-364 spisu, včetně doručenky na č.l. 127 až 130 spisu, potvrzení žalované ze dne 10. 3. 2023 na č.l. 131 spisu, stanoviska ze dne 18. 12. 2023 na č.l. 366-369 a 378-381 spisu).7. Žalovaná na účet advokátní kanceláře právního zástupce žalobce připsala dne 20. 12. 2023 částku 390 287 Kč (zjištěno z výpisu z banky na č.l. 377 spisu).8. Usnesením Policie České republiky č. j. OKFK-5168-108/TČ-2013-251102 ze dne 25. 3. 2015 bylo zahájeno trestní stíhání dle § 160 odst. 1 tr. řádu, mimo jiné i proti (v tomto odstavci také jen) „žalobci“ a dále ještě jednomu obviněnému, a to pro spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 a 3 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Usnesení bylo doručeno žalobci dne 26. 3. 2015. Dne 16. 4. 2015 byla podána stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne 31. 3. 2015 byla podána stížnost i druhým obviněným. Stížnost byla k rozhodnutí předložena Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze dne 22. 4. 2015. Následně byla podáním ze dne 10. 6. 2015 stížnost předložena Nejvyššímu státnímu zastupitelství k rozhodnutí. Usnesením ze dne 20. 7. 2015, č. j. 2 NZT 7/2015-31, Nejvyšší státní zastupitelství zamítlo stížnost mimo jiné i žalobce, jako nedůvodnou. Věc byla policii vrácena dne 5. 8. 2015. Dále je ve věci založena plná moc pro zastupování žalobce, a to stejným právním zástupcem jako v řízení vedeného zdejším soudem (dále také jen v tomto odstavci „právní zástupce žalobce“). Ve věci jsou dále založeny důkazy, následně je založen protokol o vydání věci ze dne 10. 6. 2015, a to interního předpisu společnosti , Anonymizováno, . Následně je založena výzva k vydání věcí ze dne 10. 10. 2015. Následně je založen protokol o vydání hmotné věci ze dne 4. 11. 2015. Následně jsou ve spise založeny další důkazy. Dne 6. 11. 2015 byla podána žádost o sdělení informací v souladu s tr. řádem, jemuž bylo vyhověno dne 12. 11. 2015. Dne 13. 5. 2015 byl vyslechnut žalobce. V jeho výslechu bylo pokračováno dne 9. 11. 2015. Dne 22. 5. 2015 byl vyslechnut druhý obviněný. V jeho výslechu bylo pokračováno dne 25. 2. 2016. Ve dnech 25. 8. 2015, 4. 9. 2015, 31. 8. 2015, 2. 9. 2015, 3. 9. 2015, 21. 9. 2015, 17. 9. 2015, 17. 4. 2015, 9. 9. 2015, 14. 9. 2015, 5. 11. 2015, 26. 8. 2015, 8. 9. 2015, 11. 9. 2015, 27. 8. 2015 a 10. 9. 2015 proběhl výslech svědků. Dne 17. 3. 2016 bylo policii doručeno zproštění mlčenlivosti zde uvedeného generálního ředitele. Dne 31. 3. 2016 proběhl výslech svědka, přičemž během výslechu byla vznes
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.