22 C 23/2024-77 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne 5. 2. 2024 domáhal zadostiučinění nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení o poskytnutí informace na základě jeho žádosti zaslané dne 23. 4. 2020 , právnická osoba, (dále také jen „Ústav“), následně vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 5 A 90/2020 (dále také jen „posuzované řízení“).2. Žalobce uvedl, že informace týkající se počtu provedených testů na onemocnění COVID 19 a informacích o pacientech hospitalizovaných s nákazou COVID 19 mu byla poskytnuta až dne 25. 7. 2023, poté co nejdříve Ústav odmítl informaci poskytnout, následně žalobcově odvolání nevyhovělo Ministerstvo zdravotnictví (dále také jen „ministerstvo“) a poté žalobcovu správní žalobu zamítl Městský soud v Praze. Až na základě kasační stížnosti vyhověl žalobci Nejvyšší správní soud ČR. Posuzované řízení tak trvalo 3 roky, 2 měsíce a 6 dní, tj. od prvního dne nesprávného rozhodnutí, kterým je rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 19. 5. 2020, až do dne podání informace, tedy 25. 7. 2023. Žalobce je datový novinář , právnická osoba, a informace žádal v době onemocnění Covid 19 a je přesvědčený, že žádal veřejný zájem na poskytnutí informace. Kvůli nesprávnému úřednímu postupu nemohl včas splnit pracovní úkol, tj. získat a zpracovat statistické údaje k testování pacientů s onemocněním Covid 19. Dne 10. 7. 2023 uplatnil u žalované svůj nárok na poskytnutí omluvy a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení. Ta jeho nárok projednala dne 9. 1. 2024, přičemž omluvu ani finanční zadostiučinění mu neposkytla. Uvedl, že dle rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 570/2020 při rozhodování o věci týkající se některého ze základních práv, jako je i právo na informace, se uplatní domněnka, že nepřiměřená délka způsobuje nemajetkovou újmu. Za měsíc řízení požaduje dle judikatury NS částku 1 250 Kč (při posouzení s obdobnou věcí vedenou Městským soudem v Praze pod sp.zn. 29 Co 60/2018) a to do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, tj. 1. 2. 2023, dále požaduje částku dvojnásobnou, tj. 2 500 Kč za měsíc řízení, a to do poskytnutí informace. Dále odkazoval na rozhodnutí zdejšího soudu sp.zn. 21 C 184/2005, kde se žalobci dostalo poskytnutí finančního zadostiučinění ve výši 10 000 Kč a to po předešlé omluvě předsedy soudu. V uvedené věci byl předmětem řízení nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce exekučního řízení a byl shledán význam předmětu řízení pro žalobce jako snížený. Žalobci se však nedostalo ani omluvy. Dále se domáhá zákonného úroku z prodlení od 11. 1. 2024 do zaplacení. Při jednání soudu uvedl, že byl velice aktivní, na výzvy soudu reagoval ihned, přesto nebyla jeho věc vyřízena včas. Ke složitosti věci uvedl, že řízení nebylo složité. Posuzované řízení přirovnal k odškodnění v řízení vedeného zdejším soudem pod sp.zn.46 C 258/2023. Zásadní průtah byl v období 11. 4. 2021 – 1. 2. 2023, tedy když věc vyřizoval Nejvyšší správní soud. Ústav opakovaně překročil lhůtu 15 dní. Délka řízení zásadně zasáhla do pracovní sféry žalobce, byť za to nebyl zaměstnavatelem sankcionován.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne 10. 7. 2023 nárok na poskytnutí zadostiučinění nemajetkové újmy a náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Nárok žalobce neshledala důvodným, o čemž žalobce informovala dne 10. 1. 2024 (datováno dne 9. 1. 2024). Zrekapitulovala průběh posuzovaného správního řízení a uvedla, že s ohledem na specifikum posuzovaného řízení spočívající ve změně ustálené judikatury a významu předmětu řízení pro žalobce je nárok nedůvodný. Význam předmětu řízení pro žalobce je důležitým objektivním kritériem. Žalobce význam předmětu řízení staví pouze na skutečnosti, že je novinář. Význam předmětu řízení o poskytnutí informace se bude odlišovat v případě, kdy žadatel potřebuje konkrétní informaci pro realizaci svého práva a v okamžiku, kdy žádostí realizuje spíše svůj zájem bez toho, aby bylo zjevné, k čemu konkrétně žadatel informaci potřebuje. O standartním či dokonce zvýšeném významu předmětu posuzovaného řízení pak lze hovořit v případě, že žalobce poskytnuté informace naléhavě potřebuje pro následnou realizaci konkrétních práv. S ohledem na uvedené žalovaná význam předmětu řízení pro žalobce shledala jako nepatrný. K postupu orgánů veřejné moci uvedla, že v době podání žádosti byl postup orgánů správný a soudně potvrzený. Nicméně během řízení došlo k vydání nálezů Ústavního soudu na základě, kterých byla rozhodnutí zrušena. Veřejné správně ani soudům však nelze vyčíst to, že nejsou schopny předvídat rozhodnutí Ústavního soudu. Navíc věc byla přerušena do doby rozhodnutí Ústavního soudu o otázce významné pro řízení, proto Nejvyšší správní soud rozhodoval věc 2 roky.4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že nárok u žalované byl uplatněn dne 10. 7. 2023, přičemž žalovaná nároku podáním ze dne 9. 1. 2024 nevyhověla.5. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým závěrům.6. Právní zástupce žalobce je plátcem DPH (zjištěno z rozhodnutí o registraci k dani z přidané hodnoty na č.l. 7 spisu).7. Žalobce vyzval žalovanou k zaslání omluvy a částky 71 106 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, spočívající v náhradě škody ve výši 16 228 Kč a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 54 878 Kč, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy s tím, že se jedná o předžalobní výzvu dle § 142a o.s.ř. a po marném uplynutí lhůty bude žalobce nucen přistoupit k uplatnění nároku u soudu. Výzva byla žalované doručena dne 10. 1. 2024. (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 10. 1. 2024 vč. doručenky na č.l. 8-12 spisu).8. Žalovaná žalobci k jeho žádosti ze dne 10. 7. 2023, doplněné dne 25. 7. 2023, o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup při vyřízení jeho žádosti o informace ze dne 23. 4. 2020 podané u Ústavu sdělila, že význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobce nelze hodnotit jako zvýšený, neboť žalobce informace k realizaci konkrétního subjektivního práva bezprostředně nepotřebuje. Uvedla, že během průběhu kauzy se notně změnil pohled Ústavního soudu na danou problematiku a veřejné správně ani obecným soudům nelze klást za vinu, že nejsou schopny předvídat názorovou otočku Ústavního soudu. Konstatovala, že v soudním řízení nedocházelo k nedůvodným průtahům. Konstatovala, že k nezákonnému úřednímu postupu nedošlo a nárok žalobci nepřizná (zjištěno z vyřízení žádosti o náhradu újmy za nesprávný úřední postup ze dne 9. ledna 2024 na č.l. 13-18 spisu).9. Žalobce dne 10. 7. 2023 u žalované uplatnil nárok na poskytnutí omluvy a zadostiučinění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení za období od 19. 5. 2020 do 1. 2. 2023 ve výši 53 707 Kč a náhradu škody ve výši 16 228 Kč spočívající v nákladech na právní zastoupení a soudních poplatcích. Žalobce žalované sdělil, že k poskytnutí informace došlo dne 25. 7. 2023 a nesprávný úřední postup tak trval 3 roky, 2 měsíce a 6 dní. (zjištěno z žádosti o náhradu škody a o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ze dne 10. 7. 2023 vč. doručenky na č.l. 20-23 spisu a 25 spisu a sdělení o ukončení nesprávného úředního postupu ze dne 25. 7. 2023 na č.l. 19 spisu).10. Žalobce dne 14. 7. 2023 vyzval Ústav k opětovnému rozhodnutí o jeho žádosti o poskytnutí informace v části A v návaznosti na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2023, č.j. 5 A 90/2020-94 (zjištěno z výzvy k vyřízení žádosti žadatele ze dne 14. 7. 2023 na č.l. 24 spisu).11. Městský soud v Praze rozhodl o tom, že rozhodnutí Ústavu ze dne 7. 7. 2020, č.j. ÚZIS/031721-2/2020 v části, ve které Ústav odmítl žalobci poskytnout informace uvedené v bodě A. žádosti žalobce ze dne 23. 4. 2020, a rozhodnutí žalovaného Ministerstva zdravotnictví ze dne 20. 7. 2020, č.j. MZDR 28782/2020-2/PRO v části, ve které potvrdil rozhodnutí Ústavu ze dne 7. 7. 2020 v části, ve které odmítl žalobci poskytnout informace uvedené v bodě A. žádosti žalobce ze dne 23. 4. 2020, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení, ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (zjištěno z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2023, č.j. 5 A 90/2020-94 na č.l. 26-31 spisu).12. Místopředseda Městského soudu v Praze adresoval právnímu zástupci žalobce vyřízení jeho podání ze dne 24. 3. 2023, které vyhodnotil jako stížnost na průtahy v řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp.zn. 5 A 90/2020, přičemž jí shledal nedůvodnou. Zrekapituloval průběh řízení. Uvedl, že předsedkyně senátu i soudkyně zpravodajka činí úkony aktivně k tomu, aby mohlo být ve věci rozhodnuto a nedochází k průtahům. Uvedl, že věc bude nadále důsledně sledována (zjištěno z přípisu Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2023 na č.l. 32 spisu).1