22 C 242/2023-92 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se podanou žalobou domáhají zadostiučinění způsobeného jim nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 28 C 14/2008 (dále také jen „posuzované řízení“). Dále se domáhali zákonného úroku z prodlení z žalované částky od 6. 11. 2023 do zaplacení.2. Uvedli, že předmětem posuzovaného řízení, ve kterém byla podána žaloba dne 16. 10. 2008, bylo zaplacení částky 2 x 443 305,59 Kč jako finanční kompenzace za bezsmluvní užívání pozemků. Ve věci se konala řada jednání, byla vydána dvě rozhodnutí, která byla však zrušena, řízení bylo opakovaně přerušeno. Posuzovaná právní otázka je pouze průměrně složitá, kterou soud řešil již v jiných řízeních. Žalobci délku řízení neovlivnili. Pokud by soud rozhodl v přiměřené lhůtě, nebyli by žalobci nuceni vynaložit náklady a nebyli by takovou dobu drženi v nejistotě. Ztratili důvěru v justici jako instituci, u které se mohou účinně a v přiměřené lhůtě dovolat svého práva. Nároky u žalované uplatnili dne 5. 5. 2023. Ta stanoviskem ze dne 31. 10. 2023 konstatovala porušení práva žalobců na projednání věci v přiměřené lhůtě s tím, že se jim finančního odškodnění dostalo při odškodnění délky řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp.zn. 8 C 62/2006, kde bylo postupováno koncentrovaně a plynule. Dále uvedli, že finanční odškodnění v rozmezí 15 000 Kč – 20 000 Kč, které bylo stanoveno v roce 2009, kdy výše průměrné mzdy dosahovala částky 23 425 Kč, již není pro dnešní dobu, kdy průměrná měsíční mzda dosahuje částky 43 193 Kč, dostatečné. Je tak nezbytné zohlednit inflaci. Za základ tak považují částku 27 660 Kč – 36 880 Kč. Dále uvedli, že pokud za první dva roky posuzovaného je pociťována újma nejnižší, tak posléze od 5 roku do 10 roku délky posuzovaného řízení je nemajetková újma pociťována zase více, proto by základní částka měla být zvýšena. Žalobci se tak každý domáhají zaplacení částky 345 000 Kč. Žalobci nesouhlasí s tvrzením, že byli již odškodněni v rámci řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 17 C 93/2021 (posouzení nepřiměřenosti řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp. zn. 8 C 62/2006), neboť v tomto řízení nebylo nikterak hodnoceno, že v důsledku hlavního řízení byla další řízení přerušena. Dále uvedli, že nesouhlasí s tvrzením, že by šlo o úzkou provázanost mezi řízeními, kdy toto jsou například řízení o rozvod a řízení o úpravu poměrů k nezletilým, kdy řízení o rozvodu nemůže skončit dříve, než skončí řízení o úpravě poměrů. Uvedli, že posuzované řízení nebylo přerušeno důvodně, navíc řízení, kvůli kterému bylo posuzované řízení přerušeno, neprobíhalo přiměřeně dlouho. Pouhé konstatování porušení práva žalobců se jeví s ohledem na to, že řízení trvá pětinu průměrného života jako nepřiměřené. K významu předmětu řízení uvedli, že tento nelze považovat za snížený, neboť jsou v nejistotě, zda se dočkají ochrany jejich vlastnického práva. Při jednání soudu uvedli, že ve věci bylo vydáno několikrát rozhodnutí, které bylo následně zrušeno. Jednou jim soud vyhověl, pak žalobu zamítl, pak došlo ke zrušení rozsudku pro nepřezkoumatelnost a nakonec došlo ke změně soudce. I řízení sp.zn. 8 C 62/2006 bylo neúměrně dlouhé.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobci předběžně uplatnili dne 5. 5. 2023 nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Stanoviskem ze dne 31. 10. 2023 konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu v posuzovaném řízení a poskytla žalobcům zadostiučinění formou konstatování porušení jejich práva. Uvedla, že v řízení nebyla shledána nečinnost, avšak délka souvisejícího řízení, po dobu kterého bylo posuzované řízení přerušeno, byla shledána nepřiměřenou. Uvedla, že zásadní okolností je to, že posuzované řízení je úzce spjato s řízením vedeným Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp. zn. 8 C 62/2006 (o určení neplatnosti kupní smlouvy k předmětným nemovitostem), po dobu vedení tohoto řízení bylo posuzované řízení přerušeno. Při stanovení výše zadostiučinění je nezbytné obě řízen v jejich souběhu vnímat jako řízení jediné, neboť újma způsobená účastníkovi zůstává stejná a nenásobí se počtem řízení. Řízení byla zahájena ve stejnou dobu, vzhledem k povaze sporu, předmětu řízení a zmíněnému přerušení je tak lze vnímat jako jeden celek. Za řízení sp. zn. 8 C 62/2006 se žalobcům již zadostiučinění dostalo. V době přerušení řízení bylo soudem postupováno plynule a koncentrovaně. S ohledem na provázanost shledala význam předmětu řízení pro žalobce jako zásadně snížený, když primární nejistota je spojena s hlavním řízením o neplatnost kupní smlouvy. Uvedla, že v řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp.zn. 17 C 93/2021 byli žalobci odškodněni částkou 262 085 Kč (každý, 130 625 Kč vyplatila žalovaná v rámci předběžného projednání, 131 460 Kč přiznal soud) za nepřiměřenou délku řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp.zn. 8 C 62/2006, kdy toto odškodnění v hlavním řízení je dostatečné i v posuzované věci. Při jednání soudu uvedla, že související řízení sp.zn. 8 C 62/2006 je bezpochyby zásadní pro průběh posuzovaného řízení, neboť v něm byla řešena otázka určení vlastnického práva, bez které není rozhodnutí v posuzovaném řízení možné. V některých případech přerušení navrhovali i sami žalobci nebo proti přerušení nepodali opravný prostředek. Poukázala na existenci sdílené újmy. Posuzované řízení je složité, což dokazuje i nutnost zadat znalecké zkoumání. Zvýšený význam se vztahuje spíše k tomu původnímu řízení 8 C nikoliv k posuzovanému řízení. U Obvodního soudu pro Prahu 1 žalobci vedou asi 20 obdobných řízení, tedy řízení o vydání bezdůvodného obohacení za bezplatné užívání pozemku. K inflační doložce uvedla, že na to již je ustálená judikatura Nejvyššího soudu, která říká, že inflace na požadovaný nárok nemá vliv a neměla by být zohledňována.4. Mezi účastníky nebylo sporu o uplatnění nároků u žalované dne 5. 5. 2023, přičemž žalovaná konstatovala Stanoviskem ze dne 31. 10. 2023, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Dále mezi nimi nebylo sporu o tom, že žalobci vedou u Obvodního soudu pro Prahu 1 minimálně 20 sporů týkajících se stejných pozemků za různá časová období.5. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým závěrům.6. Průměrné mzdy za 2. čtvrtletí 2023 dle Českého statistického úřadu reálně klesly o 3,1 %, avšak oproti stejnému období předchozímu roku o 7,7 % hrubá měsíční nominální mzda vzrostla. Spotřebitelské ceny se za uvedené období zvýšily o 11,1 % a objem mezd se zvýšil o 8,3 %. (zjištěno z webového odkazu na č.l. 45).7. Žalobcům bylo pravomocně přiznáno odškodnění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8, sp.zn. 8 C 62/2006 v peněžité podobě ve výši 262 085 Kč každému z nich. Při určení výše zadostiučinění byla zvažována délka řízení 16 let a 10 měsíců. Přičemž soudy vycházely ze základní částky za rok řízení 20 000 Kč, při poloviční výši za první dva roky řízení, tj. 316 667 Kč. Z důvodu složitosti základní částku snížily o 30 %, pro chování žalobců základní částku zvýšily o 5 %, z důvodu významu předmětu řízení pro žalobce základní částku zvýšily o 10 %, za postup soudu základní částku zvýšily o 10 %, z důvodu sdílené újmy základní částku snížily o 15 %. (viz. Spis vedený u Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 17 C 93/2021).8. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 8, sp.zn. 8 C 62/2006, jak byl učiněn v řízení vedeného zdejším soudem pod sp.zn. 27 C 277/2023, bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno dne 22. 3. 2006 žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále jen „obvodní soud“) hl. m. Prahou (dále jen v tomto odstavci „žalobce“) ve věci určení neplatnosti kupních smluv mezi účastníky uzavřených dne 18. 4. 2005. Žalovaným byla žaloba doručena dne 7.6.2006. Žalobci (v postavení procesních žalovaných, dále také jen v tomto odstavci „procesní žalovaní“) udělili advokátovi dne 28. 4. 2006 plnou moc k jejich zastupování ve věci. Jeho prostřednictvím učinili ve věci dne 21. 6. 2006 vyjádření, v němž nárok žalobou uplatněný neuznali a odmítli. Dne 27. 11. 2006 obvodní soud vyzval žalobce k doplnění žaloby, což se stalo podáním ze dne 17. 1. 2007. Dne 12. 2. 2007 urgovali žalobci nařízení jednání a meritorní rozhodnutí ve věci. Přípravné jednání poté bylo nařízeno na přelomu března a dubna a proběhlo dne 15. 5. 2007, kdy bylo současně nařízeno další jednání na den 4. 9. 2007. Právní zástupce procesních žalovaných z důvodu kolize s jiným jednáním požádal dne 21. 6. 2007 o odročení tohoto jednání na jiný termín. Tomuto procesní soud vyhověl a odročené jednání proběhlo dne 20. 9. 2007, při němž bylo odročeno na den 9. 10. 2007. Podáním ze dne 24. 9. 2007 omluvili procesní žalovaní případnou n