26 C 122/2024-57 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou ze dne , datum, domáhá náhrady nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , sp.zn., , a to ve výši , částka, s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, dále žádal omluvu v podobě přípisu a uveřejněním na stránkách justice.cz.2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou, v rámci předběžného projednání nároku i v obraně k žalobě uvedla, že posuzované řízení bylo přiměřené jeho složitosti, nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.3. Soud má prokázáno, že , datum, bylo doručeno ministerstvu podání, ve kterém žalobce žádá o náhradu nemajetkové újmy z výše uvedeného soudního řízení. Žalovaná svým stanoviskem ze dne , datum, zamítla žádost žalobce o náhradu nemajetkové újmy v penězích a ve formě omluvy.4. Soud má prokázán tento průběh řízení, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , sp.zn., : Dne , datum, podal žalobce žalobu u Obvodního soudu pro , adresa, o náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení, které bylo vedeno u Magistrátu hlavního města Prahy pod sp. zn. , sp.zn., , a to ve výši , částka, s příslušenstvím. Soud vyzval žalobce usnesením ze dne , datum, , aby opravil a doplnil svou žalobu ve lhůtě 15 dnů. Právní zástupce žalobce na to reagoval podáním ze dne , datum, . , datum, soud vydal usnesení, kterým vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 30 dnů vyjádřila k žalobě. Žalovaná podala , datum, vyjádření. Soud dne , datum, vyhotovil referát, kterým nařídil soudní jednání na , datum, . Emailem soud , datum, odročil jednání z důvodu nepředvídatelné nepřítomnosti věc projednávající soudkyně, a to na , datum, . Vyrozumění o odročení jednání bylo právnímu zástupci žalobce doručeno , datum, , stejně tak jako žalované. Právní zástupce žalobce na to reagoval emailovou zprávou, že tento termín ústního jednání není pro něj vyhovující, má naplánovanou dovolenou mimo Prahu v týdnu od , datum, a u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , sp.zn., nařízené ústní jednání. Soud odročil ústní jednání na , datum, , účastníkům vyrozumění bylo doručeno , datum, . Nato reagovala žalovaná, žádala o odročení tohoto jednání, neboť od , datum, do , datum, z důvodu čerpání řádné dovolené pověřeného zaměstnance se nemůže k jednání dostavit. Nato reagoval soud, odročil ústní jednání ze , datum, na , datum, . Nato reagoval právní zástupce žalobce, že má nařízeno ústní jednání u Okresního soudu v Domažlicích, což také doložil. Soud odročil ústní jednání na , datum, , předvolání bylo účastníkům doručeno , datum, . Podáním ze dne , datum, žalobce doplnil žalobu, na to reagovala žalovaná podáním ze dne , datum, . , datum, právní zástupce žalobce podává doplnění žaloby, , datum, soud odročil ústní jednání, 5. 11. a 6. 11. byla podána podání a spolu s listinnými důkazy ze strany žalobce. Dne , datum, se konalo prvé jednání ve věci, kde byla přednesena žaloba, obrana k žalobě, byly provedeny listinné důkazy, dále byly popsány listiny, které toho dne byly založeny do spisu, za účelem zvážení předvolání žalobce k výslechu, který navrhla žalovaná, bylo jednání odročeno na , datum, . Dne , datum, podal žalobce podání, na které reagovala žalovaná podáním ze dne , datum, . Dne , datum, se konalo ústní jednání. Dne , datum, podal žalobce závěrečný návrh, , datum, podala závěrečný návrh žalovaná. Dne , datum, se konalo ústní jednání, byly provedeny listinné důkazy, důkaz správním spisem, jednání bylo odročeno za účelem přednesení závěrečných návrhů a vyhlášení rozsudku na , datum, . Na tomto jednání soud vynesl rozsudek, kterým vyhověl žalobě. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání dne , datum, , k odvolání se vyjádřil žalobce podáním ze dne , datum, , , datum, byla předložena věc odvolacímu soudu, , datum, se konalo ústní jednání u Městského soudu v Praze, které bylo odročeno na 31. 8., na tomto ústním jednání byl vynesen rozsudek, který změnil rozsudek soudu prvého stupně, rozsudek nabyl právní moci , datum, . Proti rozsudku podala dovolání žalovaná , datum, , žalobce podal dovolání , datum, . Usnesením ze dne , datum, vyzval soud žalobce k zaplacení soudního poplatku. Žalobce zaplatil soudní poplatek za dovolání dne , datum, . Dne , datum, byla věc předložena Nejvyššímu soudu, který rozhodl o dovolání, dne , datum, dovolání odmítl, právní moc tohoto usnesení nastala , datum, . Žalobce podal ve věci ústavní stížnost, o které Ústavní soud rozhodl , datum, a soudu bylo rozhodnutí doručeno do datové schránky , datum, . Žalobce předběžně uplatnil nárok u žalované , datum, . Celkem řízení trvalo 4 roky od dne uplatnění nároku u žalované , datum, do rozhodnutí Ústavního soudu a zaslání soudu prvého stupně , datum, . Řízení trvalo 4 roky.5. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem, podle ust. § 13 odst. 1 věta zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup, rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.6. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty 2. a 3. nebo § 22 odst. 1 věty 2. a 3., přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení, e) významu předmětu řízení pro poškozeného.7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že na předmětné posuzované řízení s ohledem na všechny okolnosti a jeho délku je třeba hledět jako na nepřiměřeně dlouhé. Při zvažování formy zadostiučinění soud přihlédl zejména k významu řízení pro žalobce, který v případech, kdy by byl nízký, by bylo na místě konstatování porušení práva, avšak s ohledem na to, že význam řízení pro žalobce je standardní, nikoliv tedy nízký, soud přistoupil přiznání zadostiučinění v penězích. Při stanovení výše zadostiučinění vycházel z částky , částka, za 1 rok, po které řízení probíhalo s tím, že za prvé 2 roky v poloviční výši, a to postupem dle ustálené soudní praxe. Dále se zabýval jednotlivými kritérii, a to celkovou délkou řízení, která činí 4 roky s ohledem na to, že předmět řízení není nikterak složitý, jak po skutkové, tak i právní stránce je tato doba, 4 roky, byť by ve věci byly zainteresovány všechny složky žalované, které ve věci mohou rozhodovat, je již nepřiměřeně dlouhá. Z tohoto důvodu soud přistoupil k přiznání zadostiučinění v penězích a již základní částku nezvyšuje ani nesnižuje.8. Při posouzení kritéria složitosti řízení [§ 31a odst. 3 písm. b) zákona] je třeba vzít v úvahu zejména složitost skutkovou, rozsah účastníky tvrzených skutečností a z toho vyplývající rozsah prováděného dokazování a různorodost užitých důkazních prostředků, (tj. výslechy mnoha svědků, znalecké posudky, výslechy znalce apod.), složitost právního posouzení z hlediska aplikační a interpretační (závisející zejména na četnosti obdobných řízení s obdobnými skutkovými okolnostmi či existující judikatury a její ustálenosti, povinnosti položit předběžnou otázku Evropskému soudnímu dvoru či předběžnému vyšetření ústavnosti aplikovatelného právního předpisu atd.) a také složitost procesní (procesní aktivita účastníků, četnost a srozumitelnost jejich podání a procesních návrhů, četnost opravných prostředků, výsledky těchto opravných prostředků atd.). Byla-li věc posuzována na více stupních soudní soustavy, pak přirozeně narůstá délka řízení, což se musí projevit v odpovídajícím snížení základní částky.9. Soud dospěl k závěru, že je na místě snížit základní částku o 20 % z důvodu složitosti řízení, neboť v průběhu posuzovaného řízení byla věc posuzována na pěti stupních, a to nultý stupeň - předběžné projednání u žalované, první stupeň řízení u Obvodního soudu pro , adresa, , druhý stupeň - odvolání, o kterém rozhodoval Městský soud v Praze, třetí stupeň - rozhodnutí Nejvyššího soudu a řízení o dovolání, čtvrtý stupeň - rozhodnutí a řízení u Ústavního soudu.10. Ze strany účastníků nedošlo k zaviněným průtahům, účastníci reagovali na výzvy soudu v přiměřených lhůtách, z tohot