26 C 158/2023-86 — Obvodní soud pro Prahu 2

1.Žalobce se svou žalobou ze dne , datum, domáhá zadostiučinění za dlouhotrvající řízení, které bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. , sp.zn.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, na svou obranu uvedla, že řízení trvalo přiměřenou dobu s ohledem na všechny okolnosti.3. V dané věci zdejší soud rozhodl dne 14.3.203 zamítl žalobu, k odvolání žalobce rozhodl odvolací soud dne , datum, usnesením č.j , sp.zn., , zrušil rozsudek soudu I. stupně a vrátil věc k dalšímu řízení. Městský soud v Praze uložil zdejšímu soudu, aby že při rozhodování zda posuzované řízení je ve svém celku nepřiměřeně dlouhé, se náležitě zabýval jednotlivými kritérii uvedenými v § 31a Odpk.4. Soud zjistil tento průběh řízení, které bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 99/2008, když předtím žalobce uplatnil svůj nárok u žalované, a to dne , datum, . Řízení bylo zahájeno žalobou dne , datum, , kdy se žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení, vedené u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. 8 EC 38/2012 a žádal přiznání částky , částka, s příslušenstvím. Soud vyzval žalobce , datum, , aby předložil plnou moc pro svého právního zástupce. Žalobce požádal podáním došlým soudu , datum, , aby ho osvobodil od placení soudního poplatku a ustanovil mu zástupce pro toto řízení. Současně soudu předložil rozhodnutí Ústavního soudu ze dne , datum, a rozhodnutí , právnická osoba, o přiznání starobního důchodu ve výši , částka, . Současně doložil plnou moc pro právního zástupce ze dne , datum, . Soud vyzval žalobce , datum, , aby osvědčil své majetkové poměry. , datum, soudu bylo doručeno prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro účely osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Rozhodnutím ze dne , datum, soud zamítl žádost žalobce a rozhodl tak, že se žalobce od soudních poplatků neosvobozuje. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Soud předložil věc s odvoláním Městskému soudu v , adresa, . ledna 2019 a ten rozhodl usnesením ze dne , datum, , že se žalobci přiznává osvobození od placení soudních poplatků ve výši 50 %. Soud vyzval žalobce usnesením ze dne , datum, , aby zaplatil soudní poplatek ve výši , částka, , což , datum, žalobce učinil. Poté soud vyzval žalovanou, aby se ve věci vyjádřila. Vyjádření k žalobě bylo soudu doručeno , datum, . Poté soud vyžádal předmětný spis od Obvodního soudu pro , adresa, a na den , datum, nařídil soudní jednání, na kterém vynesl rozsudek, kterým uložil žalované zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím. Po prodloužení vyhotovení rozsudku bylo žalobci doručeno rozhodnutí dne 18. 9. Proti rozsudku bylo podáno odvolání, doplněné , datum, Dne , datum, se žalovaná vyjádřila k odvolání a dne , datum, byla věc předložena odvolacímu soudu, který nařídil ústní jednání na , datum, a vynesl potvrzující rozsudek. Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, které doplnil , datum, . , datum, soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Žalobce žádal podáním došlým soudu , datum, o osvobození od placení soudního poplatku. Soud vyzval žalobce, aby zaslal prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro tyto účely. Dne , datum, žalobce zaslal soudu vyplněné prohlášení spolu s listinnými důkazy. Soud rozhodl dne , datum, . Neosvobodil žalobce od placení soudních poplatků pro dovolací řízení. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Dne , datum, byla věc předložena Městskému soudu v Praze, který dne , datum, rozhodl a změnil rozhodnutí soudu prvého stupně tak, že se žalobci přiznává osvobození od placení soudních poplatků v rozsahu 75 %. Poté soud vyzval žalobce, aby doplatil, respektive zaplatil soudní poplatek ve výši , částka, výzvou ze dne , datum, . Žalobce dále požádal, aby soud ustanovil zástupce pro dovolací řízení, opět , datum, na výzvu soudu zaslal prohlášení o svých majetkových poměrech. Soud rozhodl , datum, , nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Soud ho , datum, vyzval, aby odvolání doplnil. Žalobce podal doplňující odvolání , datum, . Dne , datum, soud předložil věc odvolacímu soudu, který rozhodl dne , datum, a již další osvobození od placení soudního poplatku žalobci nepřiznal. Ten dne , datum, složil částku , částka, za dovolání. Věc byla , datum, předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí. Ten , datum, rozhodl a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Městský soud v Praze pak při jednání dne , datum, rozhodl, změnil rozsudek soudu prvého stupně tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci , částka, s příslušenstvím a nahradit žalobci náhradu nákladů řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci , datum, . Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno dovolání. Dne , datum, znovu požádáno, aby soud rozhodl o placení soudního poplatku, respektive o přiznání a ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení. O tomto návrhu rozhodl soud , datum, . Nepřiznal žalobci osvobození od placení soudního poplatku a zástupce z řad advokátů mu neustanovil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Poté soud vyzval žalobce , datum, , aby si pro dovolací řízení zvolil zástupce. Žalobce znovu požádal o osvobození od soudních poplatků, respektive o ustanovení zástupce z řad advokátů. O této žádosti rozhodl , datum, soud, rozhodnutí nabylo právní moci , datum, . Proti rozhodnutí ze dne , datum, bylo podáno odvolání, o kterém rozhodl odvolací soud , datum, , řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, zastavil. , datum, soud předložil odvolání žalobce do rozhodnutí ze dne , datum, , kterým soud zastavil řízení o dovolání, Městský soud v Praze rozhodl , datum, a usnesení soudu prvého stupně potvrdil. Právní moc nastala , datum, .5. Celkem řízení spolu s návrhem na předběžné projednání nároku trvalo 5 let a 3 měsíců.6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.7. Podle ustanovení § 31a zákona odst. 1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. , právnická osoba, případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, který přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení ro poškozeného8. V daném případě odvolací soud odkazem na ustanovení § 31a zákona naznačil zdejšímu soudu, že je třeba zabývat se formou zadostiučinění, když toto ustanovení právě upravuje zadostiučinění za nesprávný úřední postup. , jméno FO, , že existence nesprávného úředního postupu je dána. Soud se pak zabýval jednotlivými kritérii, tak jak uložil odvolací soud a formou zadostiučinění. Zdejší soud dospěl k závěru, že řízení, které trvalo déle, než 5 let je již třeba odškodnit v penězích a stanovil základní částku Kč 15 000 za jeden rok (s tím, že za prvé dva roky v poloviční výši) a dospěl k částce Kč 63 750.9. Dále se soud zabýval jednotlivými kritérii: celkovou délkou řízení, která byla dlouhotrvající, avšak nikoli výrazně, aby bylo třeba z tohoto důvodu navyšovat základní částku, z tohoto důvodu již soud přistoupil k přiznání zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 3 písm. a) zákona).10. Řízení nebylo po skutkové a právní stránce složité, jednalo se o průměrně náročný spor. Rozhodovaly soudy všech stupních soudní soustavy, čemuž odpovídá i délka tohoto řízení. Pro toto kritérium soud základní částku nijak neupravuje (§ 31a dost 3 písm. b) zákona).11. Žalobce nepřispěl k průtahům v řízení, ani se o jeho zkrácení nepokusil, z tohoto důvodu také soud základní částku neupravuje (§31a odst. 3 písm. c) zákona).12. Orgány veřejné moci postupovaly v řízení bez větších neodůvodněných průtahů, z tohoto důvodu také soud základní částku nijak nemoderuje (§ 31a odst. 3 písm. d) zák