26 C 73/2024-25 — Obvodní soud pro Prahu 2

Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne , datum, smlouvu č. , č. účtu, úvěru a dalších úvěrových produktech, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. K tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti z uzavřené smlouvy, obrátila se žalobkyni se svým nárokem na soud.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z provedeného dokazování, a to z výpisu z obchodního rejstříku, ze shora specifikované smlouvy, ze smlouvy o postoupení pohledávek a ze seznamu postupovaných pohledávek soud vzal za prokázánu aktivní a pasivní legitimaci žalobkyně a žalovaného. Ze shora specifikované smlouvy, z všeobecných obchodních podmínek a ze sazebníku soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne , datum, smlouvu č. , č. účtu, úvěru a dalších úvěrových produktech, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Na základě této smlouvy byla uzavřena rovněž smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. s úvěrovým rámcem , částka, . Žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu vyčerpal celkem částku , částka, , jak je patrno z historického výpisu. Dle ustanovení smlouvy byl žalovaný povinen hradit úvěr včetně smluvního příslušenství. Smluvně byla stanovena cena úvěru, která zahrnuje poskytnutou výši úvěru a náklady na úvěr, jak soud zjistil z všeobecných obchodních podmínek a ze sazebníku poplatků. Tyto jsou představovány rovněž úroky, poplatky, smluvní pokutou, úroky z prodlení a dalšími platbami stanovenými na základě sazebníku. Úvěr byl sjednán dle podmínek a dle sazebníku poplatků ve výši 5,69 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti ze smlouvy, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva a pohledávku odstoupením od smlouvy zesplatnila. Ke dni vyčíslení tvoří dluh žalovaného, jak bylo prokázáno historickým výpisem a přehledem transakcí , částka, na , částka, , , částka, na poplatcích.Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalované a právním předchůdcem žalobkyně skutečně došlo k uzavření shora specifikované smlouvy, na základě níž vyčerpal žalovaný shora uvedenou částku, neplnil své povinnosti ze smlouvy, nehradil stanovené měsíční splátky, a protože spolu s uzavřením smlouvy přistoupil mj. i k všeobecným obchodním podmínkám právního předchůdce žalobkyně a sazebníku poplatků, je povinen uhradit žalobkyni vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství tak, jak je podrobně rozepsáno shora.Při právní kvalifikaci vycházel soud zejména z ustanovení § 2395 a násl. o.z., podle něhož se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníku poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1970 o.z. je dlužník povinen zaplatit úroky z prodlení v případě pozdního uhrazení peněžitého závazku.Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky a náklady. Žalovaný však svému závazku plnit řádně a včas nedostál a ocitl se tak s placením splátek v prodlení. Žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku a předepsané úhrady zaplatil. Žalovaný však přes poskytnutou lhůtu k plnění, svou povinnost zaplatit nesplnil a dluží žalovanou částku včetně příslušenství. Závěrem soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalovaného verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradil.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.