27 C 127/2024-63 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném nároku ze smlouvy o úvěru č. , RČ, uzavřené dne , datum, , na základě které poskytla žalovanému částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal splácet v 36 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje prosincem 2022. Schopnost žalovaného splácet byla prověřena z dokladů a informací získaných od žalovaného a úvěrové historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný uhradil 10 splátek. Před zesplatněním vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut ve výši , částka, dle čl. 6.1. smlouvy, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši , částka, dle čl. 6.2. smlouvy. V důsledku prodlení došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru dle čl. 6.3 smlouvy, dle čl. 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem , částka, byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění. Dále bylo sjednáno, že je žalobkyně oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny až do úplného zaplacení. V čl. 6.5. smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně v případě prodlení s úhradou nové jistiny v den zneplatnění. Ke dni podání žaloby žalovaný dlužil celkem , částka, s příslušenstvím, dále , částka, a úrok ve výši 64,18 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 64,18 % ročně z částky , částka, za den , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od 23. 12. 202 dosáhne částky , částka, .2. Usnesením ze dne , datum, , č. j. 27 C 127/2024 – 59, soud řízení částečně zastavil co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, částky , částka, a úroku ve výši 44,18 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, z důvodu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru vč. dodatku č. , hodnota, , oznámení o schválení úvěru a splátkového kalendáře, do je patrné, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout úvěr ve výši , částka, splatných v 36 splátkách po , částka, , splatných k 17. dni v měsíci. Zápůjční úroková sazba činila 64,18 % ročně. V článku 6 jsou potom upraveny důsledky vyplývající z prodlení klienta.6. Z karty klienta ke smlouvě č. , RČ, a dokladu o vyplacení úvěru plyne, že žalovanému byla poskytnuta částka , částka, , nominální výše úvěru činí , částka, , kdy smluvní odměna úvěru činí , částka, . Z karty je dále patrno, že žalovaný uhradil 12 splátek, tj. celkem , částka, .7. Z listiny nazvané hodnocení klienta ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný měl finanční potřebu , částka, . Byla mu schválena výše úvěru toliko v částce , částka, , s výší splátek , částka, měsíčně. Příjmy žalovaného ze zaměstnání činily , částka, . Jako výdaje jsou uvedeny částky , částka, představující životní minimum; bydlení (nájemné, inkaso) , částka, . Celkem výdaje žalovaného činí , částka, . Žalovaný dále uvedl, že je zaměstnán na HPP u , právnická osoba, na dobu neurčitou, je ženatý, nežije s manželkou ve společné domácnosti, dosažené vzdělání má s maturitou. Co se týká formy bydlení, bylo uvedeno „u rodičů“.8. Z oznámení o proveden příkazů k úhradě ze dne , datum, k bankovnímu účtu žalovaného u , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaný obdržel od , právnická osoba, částku , částka, dne , datum, a dne , datum, částku , částka, .9. Z výpisu záznamu z registru SOLUS nejsou patrny žádné dlužné splátky žalovaného.10. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) je zřejmé, že žalobkyni vyšlo u žalovaného skóre 377, což odpovídá kategorii II.11. Z dokumentu základní informace o klientovi soud zjistil, že se v případě žalovaného jednalo o nového klienta žalobkyně.12. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne , datum, včetně dodejky, výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne , datum, a oznámení žalobkyně adresované žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně upozorňovala žalovaného na prodlení se splácením úvěru a informovala jej o vzniku jeho povinnosti uhradit žalobkyni smluvní pokutu a účelně vynaložené náklady.13. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, vč. podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení žalované částky před podáním žaloby.14. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení.15. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.), ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; podle odst. 2 pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 ZSÚ (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, tj. od , datum, ) pak poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.18. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost „s odbornou péčí.“19. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ poskytovatel jedná čestně, transparentně a „zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.“ Co se rozumí odbornou péčí, pak stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“20. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.21. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava ZSÚ neboť žalobkyně je podnikatelem, a žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by mu úvěr byl poskytován v souvislosti s podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.22. Dle shora citovaného § 87 ZSÚ (ve znění účinném od , datum, ) je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele neplatnost uzavřené smlouvy, kterou je soud povinen zkoumat i bez návrhu.23. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků).24. Z citovaného ustanovení § 86